Na přání  Petera Draisaitla skončil Jiří Kučera před několika dny v Hradci Králové. Německý kouč si vybral za nového asistenta Tomáše Martince.

„Moc mu to přeju. Tomáš je skvělý kluk, který v Hradci udělal parádní práci s mládeží. Ale k Peterovi se vyjadřovat nebudu," odmítl odpověď kapitán mistrů světa z Vídně z roku 1996.

Od nové sezony bude Kučera stát na střídačce prvoligových Litoměřic, které budou úzce spolupracovat právě s Mountfieldem HK. „Oběma klubům to pomůže," říká přesvědčivě.

Po dvou a půl letech odcházíte z Hradce Králové. S jakými pocity?
Hradec mi za tu dobu přirostl k srdci. Tři měsíce jsem ho trénoval v první lize, pak dva roky v extralize. Beru to jako dobrou zkušenost pro můj další trenérský rozvoj.

Proč jste vlastně skončil?
Aleš Kmoníček (generální manažer - pozn. aut.) mi říkal, že mě nechtěl Peter Draisaitl. Přál si na mém místě Tomáše Martince.

To není úplně standardní, co říkáte?
Nechci to vůbec komentovat. Je to věc klubu, má na to právo. Peter byl hlavní trenér, může si rozhodovat. Mám na to svůj názor, ale nebudu ho ventilovat. Je to jen moje věc, navíc by to bylo úplně zbytečné.

Jaké reakce jste na svůj odchod zaznamenal od hráčů?
Byli překvapení. Hodně kluků mi volalo a děkovalo za ty dva roky. Zastávám jedno krédo: Jako trenér jsem na stadionu pro hráče, ne oni pro mě. Se všemi jsem vycházel, i když jsem jim kolikrát musel říct i nepříjemné věci, ale to k tomu patří.

Litoměřice farmou Mountfieldu HK
Od sezony 2015/16 bude hokejový klub Mountfield HK úzce spolupracovat  s prvoligovým Stadionem Litoměřice. Oba oddíly se domluvily na spolupráci v otázce hráčského i trenérského kádru. V minulých třech letech byly Litoměřice farmou pražské Sparty.

Nahrazuje vás Tomáš Martinec. Je to dobrá volba?
Jednoznačně. Navíc mu to moc  přeju. Tomáš je skvělý kluk, který v Hradci udělal parádní práci s mládeží. Hokeji rozumí. S ním jsem si v Hradci rozuměl nejlépe. Po lidské i hokejové stránce. Byli jsme na jedné vlně.

Odcházíte z Hradce s pocitem dobře odvedené práce?
Jednoznačně. V první lize na nás chodila necelá tisícovka lidí, v extralize to bylo úplně něco jiného. Bylo znát, že v Hradci extraliga nebyla dvacet let. Odnáším si jen nejlepší vzpomínky. Vážně jsem nikdy nezažil, že by lidi takhle fandili. Dostali jsme sedmičku od Brna, druhou třetinu prohráli 0:5 a oni stejně tleskali a povzbuzovali. To jinde není. Fanoušci si to hrozně užívali a my s nimi. Vždycky je snazší fandit, když se vyhrává. Ale diváky oceníš zejména v těžkých chvílích. A že jsme jednu takovou v sezoně měli.

Dvakrát po sobě jste postoupili do čtvrtfinále. Měli jste na víc?
Je pravdou, že v play off tomu chyběl postup. Aspoň v jednom roce. Jenže jsme vypadli se Zlínem, letos se Spartou. Dostat se do čtvrtfinále je vždycky dobré. Extraliga je strašně vyrovnaná, podívejte jaké problémy měli ve Zlíně. Ligu hraje čtrnáct mančaftů, jsou mezi nimi ekonomické rozdíly, ale herní tak velké nejsou. Osobně chci vždycky vyhrát, dojít co nejdál, bohužel jsme nezvládli ani jednu zmiňovanou sérii.

Sparta měla letos čtvrtfinále jasně ve své režii, že?
To ano, ale proč? Prohráli jsme si to sami naší nedisciplinovaností. Byli jsme strašně vylučovaní.  Přitom jsme věděli, že Sparta je v lize nejlepším týmem na přesilovkách. Ve čtyřech zápasech  nám v nich dala devět branek. Vlastně do každého zápasu jsme nastupovali za stavu 0:2. To se pak těžko hraje.

Co teď budete dělat? Máte na stole nějaké nabídky?
Budu trénovat prvoligové Litoměřice, které budou úzce spolupracovat právě s Hradcem. Oběma klubům to jen pomůže. Těším se na to.