„Potěšilo mě to. O to víc, že jednalo o takhle důležitou branku na 3:2, která padla až v 57. minutě," prohodil bez známky viditelných emocí vysoký a hubený blonďák.

Odehrál jste vynikající zápas s třešničkou na závěr. Sedí to?
Jsem rád, že mi to tam padlo. Ale důležité je, že jsme uhráli tři body, protože Olomouc není vůbec jednoduchý soupeř. Bylo to tam těžké.

Hanákům domácí prostředí vyhovuje. Asi nebylo překvapením, že vás dohrávali a vysoko napadali, že?
Abych pravdu řekl, tak ne. Moc dobře jsme věděli, co od nich můžeme očekávat. Hráli docela aktivně. Byl to prostě dobrý soupeř a my jsme rádi za další tři body.

V minulé sezoně, kterou jste takřka celou strávil v Třebíči, jste olomoucký hokej detailně poznal. Čekal jste, že si v extralize takhle dobře povedou?
Celkem jo. Už v první lize hráli velmi dobrý hokej a převyšovali všechny ostatní. Očekával jsem, že do extraligy postoupí. To se také stalo, teď ještě posílili a je to znát.

Olomoucké nadšení jste zarazil vítěznou brankou v 57. minutě, ale o autorství gólu se vedly rozsáhlé debaty. Přiznali vám ho nakonec?
Sám ani přesně nevím. Myslím, že ho má pořád napsaný Roman Kukumberg, ale ten ho dát nemohl, protože stál v rohu. (směje se) Asi by bylo nemožné, aby to nějakým způsobem tečoval. Uvidíme, hlavní jsou tři body.

Přijde mi, že z toho ani nemáte moc radost.
Ale jo, potěšilo mě to. O to víc, že jednalo o takhle důležitý gól na 3:2, který padnul až v 57. minutě.

Mohl jste skórovat už v první třetině po parádní nahrávce od Jiřího Šimánka. Střela z vrcholu kruhů vám nesedla ideálně?
To ne, trefil jsem to dobře. Ale Trvaj puk vytáhl krajem vyrážečky. Škoda, že jsem to neproměnil. Naštěstí jsem si to nechal na důležitější chvíli.

Hradecká obrana je prošpikovaná velkými jmény, dostat se do sestavy není samozřejmost. Nebylo v létě deprimující vidět tolik kvalitních obránců vedle sebe?
Věděl jsem, že místo v kádru rozhodně jisté nemám. Šel jsem do toho s tím, že pokud prostor nedostanu, budu hrát v první lize v Šumperku. Snažil jsem se být připravený, nic jiného mi ani nezbývalo. Čekal jsem na šanci, která přišla. A teď se snažím toho využít. Sbírám hodně zkušeností. Každá minuta na ledě mi něco dává. A když mám takto velký „ice time" jako v posledních zápasech, je to pro mě jen a jen dobře. Když hrajete šest minut, tak sebevědomí nemáte takové, jako když na ledě strávíte jednadvacet minut.

Přísný trenér Peter Draisaitl vás a Karla Plášila pochválil po nedělním zápase se Zlínem, což v jeho případě není obvyklé. Ceníte si toho?
Jasně, bylo to příjemné. Vždycky je důležitý, aby trenér byl spokojený. (usměje se) My mladší hráči jsme tady od toho, abychom odváděli dobrou práci a učili se. Rád pozoruji kluky z první obrany. Hlavně Rendu Vydareného. Od něho i od Tomáše Slováka se mohu hodně naučit.

Zaostřeno na…: Hradec ukazuje „nové" beky

Hradec Králové – Zapamatujte si jejich jména. Za rok, za dva, nebo i dřív mohou být oporami zadní linie Mountfieldu HK – Stanislav Dietz (24 let) a Karel Plášil (20 let).

Před sezonou se jejich jména neskloňovala, v nabitém kádru Hradce neměli stabilní místo. Jakmile ale při zranění tří spoluhráčů dostali šanci, chňapli po ní a „kostičku" zatím nepouštějí.

Dietz v Olomouci, kde zápas rozhodl vítěznou brankou na 3:2, sehrál již šesté utkání v sezoně. V průměru se na led dostane na patnáct minut za zápas, ale třeba na ledě Hanáků strávil mezi mantinely více než jednadvacet minut. „Když hrajete šest minut, tak sebevědomí nemáte takové, jako když jich na ledě strávíte jednadvacet. Hned si víc dovolím," culí se obránce, který začal sezonu v prvoligovém Šumperku.

Vlevo Karel Plášil z Hradce Králové a vpravo Richard Rapáč z Litvínova v utkání 19. kola hokejové extraligy.Dvacetiletý Plášil, odchovanec českobudějovického hokeje,  zase putoval do Litoměřic, kde si vybudoval pozici jednoho z nejspolehlivějších obránců. A když dostal povolávací rozkaz z Hradce Králové, v premiéře proti Zlínu se předvedl znamenitě. „Pozorně jsem  ho sledoval a hrál vážně dobře. Vůbec nebyl zbrklý," vysekl mu poklonu Tomáš Slovák.

Ani jeden ale nemá vyhráno. Až se vrátí trojice Mikuš, Jank a Frühauf, Plášil se zřejmě vrátí do první ligy. Stejný osud možná potká i Dietze.

To však nevadí. Oba ukázali, že jejich čas se nezadržitelně blíží.