Vizitka
PETR MOCEK
Narozen:
8. prosince 1980
Číslo dresu: 5
Držení hole: levá
Výška/váha: 190 cm/ 93 kg
Kariéra: Pardubice, Hradec Králové, Třebíč, Kajaani (Finsko), Košice, Trebišov (obojí Slovensko).
Největší úspěch: vítěz slovenské extraligy (2009).

Hokejový obránce PETR MOCEK, který ještě před dvěma roky brázdil česká kluziště v barvách Pardubic nebo Hradce Králové, prožívá úspěšné období. Sám říká: „Ať už tenhle rok dopadne jakkoliv, jeho začátek je jako z říše snů.“ Devětadvacetiletý bek pozornou defenzivní činností přispěl ke zdolání Skalice v šestizápasové finálové řeži ve slovenské nejvyšší hokejové soutěži. Mistrovský titul se do Košic vrátil po dlouhých deseti letech.

Petře, jaké to je být jedním z mistrů slovenské extraligy?
Je to úžasný pocit. Jsem rád, že po loňském zklamání, kdy jsme prodloužili sérii se Slovanem Bratislava na sedm zápasů, ale bohužel jsme byli druzí, se nám letos podařilo vyhrát a dosáhnout vytouženého cíle.

Můžete popsat momenty bezprostředně následující po rozhodujícím nájezdu v šestém finále?
Obrovská euforie a radost celé střídačky od prvního po posledního člověka na ní. Pocity, které se nedají opakovat.

Co se dělo dál? Mistrovská noc byla jistě dlouhá…
Byla dlouhá a náročná, ale strašně krásná.

Nemrzelo vás, že jste sérii se Skalicí nedotáhli do vítězného konce již v pátém zápase na vlastním ledě?
Určitě nás to mrzelo hodně, protože by to bylo super, kdybychom to dotáhli doma. Bohužel se to nepovedlo, prohráli jsme na nájezdy. Rozhodující bylo, že následně jsme dokázali vyhrát na nájezdy ve Skalici.

Dramatické šesté střetnutí rozhodovaly také až nájezdy. Co se vám vůbec před rozhodující fází utkání honilo hlavou? Byla to nervozita, nebo „poklidnější“ vidina případného rozhodujícího finále na vlastním ledě?
Do Skalice jsme jeli s tím, že to chceme skončit. Když potom přijde rozstřel a vidíte u puku Žiga (Žigmund Pálffy, pozn. aut.) jak jede nájezd, tak určitě vládne obrovská nervozita. Super gólman ho však vychytal.

Kdybyste se měl ohlédnout za celou finálovou sérií – jaká byla a co v ní rozhodovalo?
Když to vezmu zpětně, tak první tři zápasy jsme vyhráli dá se říci hladce. Řekl bych, že skaličtí kluci, kteří byli ve finále poprvé, než se rozkoukali, zjistili, že prohrávají tři nula. Poté bylo vidět, že zaúřadovala jejich první pětka tažená Žigem Pálffym. Myslím si, že to byl hlavně on, kdo jim udělal následující dva zápasy. Proto se rozhodovalo až v šestém utkání.

Berete letošní primát jako zadostiučinění po loňském nezdaru, kdy jste ve finále podlehli v sedmém zápase bratislavskému Slovanu?
Přesně tak. Je to super. Jsem rád, že se to podařilo. Titul se vrátil do Košic po deseti letech, navíc se nám podařilo vybojovat účast v lize mistrů, což je něco neskutečného.

Další velkou radostí pro vás jistě bylo narození syna Jiřího, je to tak?
Řekl jsem si, že ať už tenhle rok dopadne jakkoliv, jeho začátek je jako z říše snů. Užívám si, je to něco neuvěřitelného. Narození potomka je ten pravý zážitek.

Nebylo vám líto, že jste se kvůli tomu nemohl zúčastnit velkolepých oslav s fanoušky v Košicích?
Na jednu stranu jo. Ale když vidím toho malého „bobánka“ vedle sebe, tak rychle přehodnotím priority. Bohužel, u oslav jsem nemohl být, ale tohle je pro člověka mnohem lepší zážitek.

Jak jste bral uplynulou sezonu ze svého pohledu? Byla lepší než ta předchozí, kdy jste dokonce působil v nižší slovenské soutěži?
Co se hraní týče, tak jsem spokojený, protože jsem odehrál spoustu zápasů. Mrzí mě jen to, že v obou předchozích sezonách mě potkala zranění, která mě vždycky zhruba na měsíc stopla. Ale nelituji toho. Odehrál jsem dobrý rok, nemám se za co stydět.

Můžete blíže specifikovat zmíněná zranění?
První rok jsem měl vyhřezlé ploténky, což mě vyřadilo prakticky na měsíc a půl. Letos jsem měl pro změnu nadvakrát vykloubené rameno. Nejprve jsem se uzdravil a po týdnu rozehrávání se mi to po prvním zápase stalo znovu. S tímto zraněním jsem opět laboroval zhruba měsíc.

Co dál? Budete i nadále hájit barvy Košic?
Ještě mám na rok smlouvu, takže nic neplánuji. Chystám se na letní přípravu, která začne zhruba v polovině května.

Neuvažujete třeba o návratu do Čech?
Vzhledem k narození potomka o tom hodně uvažuji, ale záleží to na spoustě věcí. A hlavně by musela být nějaká nabídka.