Hradec si po pěti letech zahraje semifinále, jak to zní?
Krásně! Je to nepopsatelné, protože celou sezonu na něčem pracuješ, připravuješ se a tohle je odměna. Já doufám, že nekončíme a ještě něco ukážeme.
Jak jste celou sérii, která skončila 4:1 na zápasy, viděl? Byla jednoznačná?
Rozhodně nebyla. Liberec kousal od prvního zápasu. Všechny utkání byly o gól, takže nic jednoduchého. Mohlo se to překlopit i na jejich stranu, my jme byli šťastnější tým.
Pátý zápas musel být pro diváky nejatraktivnější, padlo deset branek. Vám se ale hodně zkomplikoval, když jste vedli 2:0, soupeř však dokázal výsledek otočit.
Jednoduché to nebylo. Říká se, že udělat poslední krok je vždycky nejtěžší, aby se postoupilo. Jsem opravdu šťastný, že jsme to zvládli, navíc před vlastními fanoušky. Doufám, že jsme jim udělali radost.
Vy jste se do utkání hodně zapojil, nejdřív přišel možná trochu zbytečný faul, po kterém jste tým oslabil do tří a Liberec dal branku na 3:2.
Před bránou se hraje ostře. Vyjela mi hokejka trošku výš a trefil jsem Vlašáka (Vlacha) do obličeje, což mě mrzí. Určitě tam nejdu nikdy s tím, abych někomu vytřískal zuby, ale spíš s tím soupeře odtlačit od branky.
Když jste se však vracel z trestné lavice, Oliver Okuliar šel zrovna do úniku a před brankou vás vyzval ke skórování.
Jenom jsem na něj křikl a doufal, že mi puk dá. Já do něj plácl a nějak to propadlo do branky.
Bylo vaše vyrovnání klíčovým okamžikem zápasu?
Je vždycky dobré srovnat krok, protože když se prohrává delší dobu, tým může znervóznět. Nám se povedlo vyrovnat a pak jít i do vedení, takže super.
Ve třetí třetině jste skočil do střely a odjížděl jste s bolestivou grimasou.
Tohle je moje práce. Obětavost. Hrát pro tým a nechat na ledě úplně všechno. Když je potřeba tak i po hlavě skočit do střely a zabránit gólu.
Jak jste si užili závěr a postup s fanoušky?
Naprosto super! Já jsem teď plný emocí. Možná nám to dojde až zítra pozítří, prostě až se nám to trošku rozleží v hlavách. Dá se říct, že jsme udělali úspěch tím, že jsme postoupili mezi čtyři nejlepší.
Dnes jste slavili postup do semifinále, ale můžete dokázat mnohem víc.
Já doufám, že nám pauza prospěje, dáme se do kupy, protože máme nějaké šrámy, a potom předvedeme náš nejlepší hokej. Třeba to bude stačit…
Cítil jste během série, že jste měli pořád víc a víc navrch?
Myslím, že ano. Cítili jsme, že mají pět zápasů v nohách a bylo to znát. Musím říct, že některé zápasy s Libercem během sezony byly ostřejší a daleko rychlejší než úvodní dva v této sérii.
Takže první zápas jste se dostávali do tempa, poté se situace otočila?
Dá se to takhle říct. Čtrnáct dní jsme stáli, ta pauza je prostě dlouhá na to, abyste vypadli z tempa. Když v sezoně hraješ neděli - pátek, tak už nějaké pozice na ledě nejsou jisté, a to je „jenom“ pět dní, tady to byly dva týdny. Jsem rád, že jsme to od druhého zápasu nakopli a šli jsme za tím.
Matěj Machovský chytal od druhého zápasu, vy jste s ním za zády už neprohráli, co říct k němu?
Bomba. Já jsem opravdu šťastný, že máme takovou dvojici gólmanů, na které se můžeme spolehnout. Zrovna tam byl Machy a úžasně to vychytal. Hodně velký díl jde za ním, na postupu má obrovskou zásluhu.
Zatím se neví, kdo bude vaším soupeřem, řešíte to v kabině?
My si nemůžeme vybírat. Pokud chceme postoupit dál, tak musíme porazit každého.
Co v semifinále Pardubice?
To by bylo úžasný. (směje se)