Prý už je starší pán a emocemi na střídačce neplýtvá. Uvidíme. Každopádně Vladimír Kýhos slibuje, že vztyčený prostředníček, který před sedmi lety po úspěšné sérii v prvoligovém play off ukázal směrem ke generálnímu manažerovi Chomutova, od něj už nikdo neuvidí.

„Tenkrát v tom byly emoce, pomlouval mě a házel mi klacky pod nohy," tvrdí devětapadesátiletý trenér Hradce Králové. „Jsem klidnější, už jsem z toho vyrostl," přesvědčuje.

Od pondělí se bude maximálně soustředit na jediný cíl. Poprvé v historii postrčit Hradec do extraligového semifinále. V cestě stojí Mladá Boleslav.

Čtvrtfinálová série(hraje se na čtyři vítězné zápasy)
Hradec Králové – Mladá Boleslav
Termíny: pondělí 14. a úterý 15. 3. (v Hradci Králové 18.00 a 17.20 - ČT Sport), pátek 18. a sobota 19. 3. (v Mladé Boleslavi, 17.30).
Případně: 22. 3. (v HK), 24. 3. (v MB), 26. 3. (v HK).

Nakolik máte nastudovaného soupeře?
Je to mužstvo, které hodně střílí a výborně je na tom bruslařsky. Mají velmi rychlé mladé hráče. Snaží se být hodně ve třetině soupeře a všechno dávat na bránu. Máme je načtené, víme o nich dost.

Jak moc je Mladá Boleslav čitelný soupeř? Ve svém středu nemá vyloženou hvězdu, všechny lajny hrají podobně…
Máte pravdu, hrají stejně. Ať první nebo čtvrtá lajna. Tam není moc rozdílů. Jako trenér Hradce jsem s ní odehrál dvě utkání, obě skončila na nájezdy. Jednou jsme vyhráli, podruhé prohráli. Dá se očekávat něco podobného, bude to vyrovnané.

Bude to série o gólmanech? Boleslav má vysokého Ritticha, vy zase Kacetla.
V play off obecně forma gólmanů rozhoduje. Není to samozřejmě jen o nich, ale o všech hráčích, aby odevzdali maximální výkon.

V sezoně jste se s Rittichem dost natrápili. Studujete jeho slabiny?
Určitě. I on má svá slabší místa. Kdyby ne, není v Boleslavi. Něco máme nachystané, něco o něm víme.

Play off začíná v pondělí, my se bavíme v pátek odpoledne. Už na sobě cítíte, že se to blíží?
Ještě ne, jsem v klidu. Včera (ve čtvrtek) jsme měli volno, abychom si od sebe trochu odpočinuli, protože tady společně chceme být až do konce dubna. Přijde to na mě až v pondělí. Napětí se dostaví. Pocit těšení se. I pro kluky je to odměna za dobrou práci v základní části. Stejně tak pro fanoušky a pro všechny lidi ve městě. Z jedné strany by si to měli hráči užít, ale zároveň by je to mělo donutit play off podřídit celý život. Stranou musí jít rodina, prostě všechno.

S Brnem jste v posledních dvou letech získal stříbro a bronz, zlato vám do sbírky chybí…
Ne, to ne. To na mě nezkoušejte. (směje se) Máme postupné cíle. Můžeme se bavit o zlatu a pak vypadneme ve čtvrtfinále. Ne, nic takového. Před námi je Boleslav, tu musíme zdolat a uvidíme, co bude dál.

Je pro vás velkou výzvou dostat Hradec poprvé v historii do semifinále?
To je výzva pro každého trenéra. A je jedno, jestli trénuje Hradec nebo jiný klub. Každý chce uspět a udělat co nejlepší výsledek. V tom nejsem výjimka. Dalších sedm trenérů chce to samé, co já.

Přišlo mi, že v základní části jste se na střídačce nezvykle krotil. Moc emocí z vás nešlo. Střádal jste energii na play off?
Už loni v Brně jsem byl klidnější. Ty šoky, co jsem měl… (směje se) Z toho už jsem vyrostl. To víte, jsem starší pán. A navíc to mužstvu škodilo. Místo, abych sledoval hru, přemýšlel, co provést nebo vymyslet, tak jsem byl zbytečně nervózní. Řval jsem a ztrácel kontrolu nad zápasem, nad vším. Je lepší být klidný.

Takže vztyčený prostředníček směrem k soupeři už od vás neuvidíme?
Ale v tom byly tenkrát emoce. Devět let jsem trénoval v Chomutově, odevzdal jsem tam všechno, co jsem mohl, a pak došlo k situaci, že jeden člověk (generální manažer Milan Vacke – pozn. aut.) mě hrozně pomluvil a začal mi házet klacky pod nohy. Proto jsem z Chomutova utekl. Nepatřilo to vedení, ale přímo jemu. A ten pán to moc dobře věděl.

V Brně jste měl tým plný vojáků, bojovníků, typů do play off. V Hradci je to jiné, mužstvo je více technické. Nemáte z toho obavu?
(pokyvuje hlavou) V Brně fungoval tým. Nakonec to bylo vidět i v televizi. Všichni do jednoho padali do rány. Klukům jsem to už říkal, od této chvíle to vyžaduju i po nich. Jiná cesta k úspěchu nevede. Jestli umíte hokej líp nebo hůř, je v play off jedno. Pokud nezapojíte srdce, štěstí si vás nikdy nenajde. Role v týmu se nyní mažou. Každý musí hrát jen pro tým. Nejde o body do statistik, jde o vítězství mužstva.

V sezoně jste měli spoustu zraněných. Klíčoví hráči jsou nyní zdraví. Uklidňuje vás to?
Určitě. Jen škoda, že mimo je Lukáš Vantuch, který hrál poslední dobou výborně. To mě moc mrzí. Doufám, že se dá brzy dohromady. Svojí postavou by nám teď hodně pomohl. Stejné je to u Jirky Vašíčka.

Hovořil jste o vyrovnanosti obou týmů. Jste nachystáni na dlouhou sérii?
Důležitý bude začátek. Startujeme doma. Na jednu stranu je to dobré, ale zároveň svazující. Všichni cítíme tlak, že doma musíme vyhrát, ale v play off to tak není. Vyhrát musíme čtyřikrát a je jedno kde. Jsem zvědavý, jak se vyrovnáme s dlouhou pauzou. Deset dní jsme byli bez zápasu. Uvidíme, dnes (v pátek) jsem se naposledy oholil a ostříhal, tak doufám, že mi naroste slušný plnovous. (usmívá se)