„Naposledy se mi něco takového povedlo někdy ve čtvrté páté třídě," culil se v rozhovoru pro klubový web hradecký obránce.

Konečně jste se dočkali a vyhráli venku. Co o tom rozhodlo?
Už jsme to takhle potřebovali vyhrát. Nezáleží jak, ale hlavně že jsme to urvali. Série venkovních zápasů, které jsme prohráli, byla hodně dlouhá.

Plzeň vedla, vy sám jste ale zařídil srovnání hodně kuriózní brankou. Jak jste tu situaci viděl?
Dostal jsem puk od Michala Tvrdíka, koukal jsem, komu bych nahrál, ale nebylo komu. Tak jsem chtěl popojet za červenou čáru a nahodit tam puk. Trefil jsem to na bránu, takže žádné velké umění. Stačilo trefit bránu a ono to tam spadlo.

Překvapilo vás to hodně, že to bylo branka?
Překvapilo mě to hodně, protože jsem fakt nepřemýšlel nad tím, že bych mohl dát takhle gól. Jenom jsem to vystřelil na bránu a ono to tam spadlo.

Už se vám to někdy v minulosti povedlo?
Povedlo se mi to možná, ale bylo to tak ve čtvrté páté třídě. Jinak si to nepamatuju..

Viděl jste vůbec, že to byl gól?
Koukal jsem, kam letí. On se tak divně zakroutil, takže jsem viděl, jak to tam padlo. Gólman nereagoval, ten puk asi moc dobře neviděl.

Má člověk o něco větší radost po takové trefě?
Je to taková kuriózní branka, která ale potěší, jako každá jiná. Jsem sváteční střelec, takže jsem za ni rád.

Vaši spoluhráči to pak také zkoušeli…
Máme za úkol to takhle nahazovat, a když nejde zajet za červenou, tak to poslat aspoň na bránu. Teď se mi to povedlo.

Barometr formy, Mountfield HK: 65%

Ztracená forma, kterou dlouhé týdny hledali, se našla. Hradec už zase začíná vítězit. V Karlových Varech to ještě nevyšlo, ale následný triumf nad Litvínovem byl stvrzen tříbodovým odvozem z Plzně. Mountfield je v tabulce zase v první šestce.

Hvězda týdne – Tomáš Mertl: Nepříliš vydařená reprezentační premiéra ho nezabrzdila. V extralize pořád válí. Branku vstřelil Litvínovu, urputnou bitvu v Plzni rozhodl.

Nečekaný hrdina – Ondřej Kacetl: I když nechytal špatně, před derby s Pardubicemi ho Peter Draisaitl z branky vyndal. Do klece ho vrátil nečekaně v Plzni a Kacetl zazářil.

Komentář: Simulanty konečně trestat

Simulovat se v českém hokeji pořád vyplácí. V plné nahotě to ukázal zápas Pardubic ve Zlíně.

Že je hokejista pak v případě prokázání hereckého talentu ztrestán sražením deseti procent z platu? Ale prosím vás…Nějakých 20 tisíc ho zase tak moc nebolí. A když klub vyhraje, třeba i díky takové levárně, nedělám si iluze, že herecké číslo za svého hráče sem tam nezatáhne.

Pravidlo by mělo být nastaveno jinak. Děláš na ledě komedie a aspiruješ na Oscara za let plavmo, či odpíchnutého Rittbergera? Tak si dáš při recidivě po pokutě další zápas oraz na tribuně, abys věděl, že podobné lumpárny k hokeji nepatří.

Stopka by bolela i klub, trenéři by své hráče nabádali, ať v žádném případě nic nepřihrávají. Zlín má roky pověst týmu, jehož hráči fauly rádi přihrávají. Hráči, trenéři, i funkcionáři se děsně čertí, když se na takovou věc zeptáte. Jenže co s tím, když je to pravda?

Těžko se mluví o opaku, když Petr Leška cítí vítr za krkem a hned se kácí k zemi, to samé mohutný kolohnát Bedřich Köhler. Legendární reprezentant Petr Čajánek není jiný.

Sám nechápu, proč tak šikovní hráči mají tyhle kousky zapotřebí. Kazí jméno klubu, z rozhodčích dělají blbce a ze sebe ubožáky. Leška s Köhlerem a s nimi ještě obránce Tomáš Žižka předvedli proti Pardubicím takový kolotoč nesmyslů, že by z fleku mohli k cirkusu. Chytit protihráče za hokejku, teatrálně se kácet a pak se smát pod vousy, že můj tým hraje přesilovku? Soka rukou popadnout, skočit mu na záda a dělat, jak moc do mě najel a bránil mi ve hře? Tohle bych chápal u malých rozmazlených holek, ne u hokejistů.

Doufám, že kousky zlínských borců přispějí k tomu, že se simulování začne trestat jinak. Mnohem přísněji!