'Někde hrají ti, co na to nemají.' Beránek svoji šanci využívá dokonale

S prognózami, které mu nebyly nakloněny, ale mladík, jenž si vyzkoušel angažmá v zámoří i ve Finsku, rázně zatočil. Po šestnácti zápasech aspiruje na cenu pro největší překvapení sezony. Ne snad celé extraligy, ale v týmu Mountfieldu HK rozhodně.

„Makám naplno, v tréninku i v zápasech. Jedině tak mohu v sestavě vydržet," uvažuje Beránek, jenž střídavě naskakuje ve třetím a čtvrtém útoku.

Petře, v uplynulých třech utkáních jste vstřelil dvě branky. Přišel jste extralize na chuť?
Je to jiné, než v EBEL lize. Potřeboval jsem odehrát víc zápasů, abych si na extraligu zvykl. Bylo třeba dostat do krve taktiku a způsob, jakým se tady hraje. A ty góly? To byla spíš otázka štěstěny. (směje se)

I kdyby, tak si jimi upevňujete pozici v mužstvu, ne?
Snažím se. Hlavně jsem rád, že pomůžu týmu. Makám naplno, v tréninku i v zápasech. Jedině tak mohu v sestavě vydržet. Jsem ještě mladý, za každou šanci jsem šťastný. Zatím jsem hrál ve 3. a ve 4. lajně. Šlo mi to v obou formacích, takže dobrý.

Odehrál jste všech šestnáct utkání. Těší vás důvěra trenéra Petera Draisaitla?
V každém týmu musí hrát tři mladí hráči a já jsem jedním z nich. V tom mám oproti ostatním menší výhodu. I proto jsem odehrál všechno. Bylo pár zápasů, kdy se mi úplně nedařilo a za normálních okolností bych ze sestavy asi vypadl. Ale nestalo se.

Mnohými kritizované svazové nařízení vítáte?
Jasně, pro mladé kluky je to dobré. Pro budoucnost českého hokeje také. Minulý rok se vyhouplo docela dost hráčů. Program nese ovoce. Není to špatné. I když chápu, že někde hrají i ti, co na to nemají.

To evidentně není váš případ. Do Hradce jste přišel až těsně před sezonou, odehrál jste tři přípravná utkání, nikdo vás pořádně neznal. Bylo složité včlenit se do týmu?
Bylo to těžké. Přišel jsem pozdě a jak správně říkáte – nikdo mě neznal. Ani v přípravě jsem se nemohl pořádně ukázat.  Zostra jsem skočil do sezony, začátek mi naštěstí vyšel.

V čem spatřujete největší rozdíl oproti EBEL lize?
V tvrdosti. V alpské lize se chodí víc do brány, v předbrankovém prostoru je to mela. Hraje se tam útočný hokej, moc se nebrání a padá tam víc branek než v naší extralize. Je to jiný hokej. Byl jsem víc zvyklý na kanadsko-americký styl, ale postupně si zvykám. Cítím se líp.

V pátek vás čeká derby s Pardubicemi, v regionu mimořádně sledovaná událost. Už máte zápas v hlavě?
Vybavuji si první derby – skvělý hokej, naše vítězství, zaplněné tribuny, ale podmínky pro sport trochu horší. (ušklíbne se) Věřím, že v Pardubicích to bude s kvalitou ledu jiné. Půjdu do toho jako každý  jiný zápas. Neřeším, že je to derby, i když to každý vnímá.

Hráčům, kteří v Hradci strávili minulou sezonu, se derby dostalo pod kůži a už ho zdaleka neberou jako všední utkání. Vy to máte jinak?
Asi stále jo. (usměje se) Přišlo mi to jako normální zápas. Na ledě to nebylo vyhrocené. Ale chápu, že mezi fanoušky je to jiné. Uvidíme, jak mě to chytne dál. Ještě na ně narazíme třikrát.

Pardubice táhne řada Lukáše Nahodila s křídly Radoslavem Tyborem a Lukášem Radilem. Bude v derby klíčové pohlídat právě tuhle trojici?
Ne. Nikoho bych extra nehlídal. Spíš oni by měli hlídat nás. Máme všechny čtyři lajny hodně dobré. Pokud budeme hrát náš hokej, měli bychom je v klidu přehrát.