„To se nedá popsat jednou větou. Derby je derby! Tečka. Jen ten, který ho někdy hrál, to může pochopit," říká bek hradeckého Mountfieldu.

V neděli bude konečně zase na ledě. Připravený položit život. „Talent ztrácí v derby na výpovědní hodnotě. I když ho máš víc, stejně do toho musíš dát srdce a bolest, jinak nevyhraješ," praví.

Co pro vás znamená derby?
To se nedá popsat jednou větou. Derby je derby! Tečka. Jen ten, který ho někdy hrál, to může pochopit.

Pocit z vítězství se nikdy neomrzí, že?
Ani nemůže. Sám nevím, čím to je způsobené, jestli nějakou karmou, ale derby vždy přijde ve chvíli, kdy se potřebujeme psychicky nakopnout. Bylo to tak loni, je tomu tak i letos. Prožíváme nepříjemnou fázi sezony. Nechci říct krizovou, protože to je termín, jenž nesnáším, ale v komfortní situaci zrovna nejsme.

Poslední derby jste odehrál loni v prosinci. Bylo vítězné a ještě jste vstřelil branku. Co takhle dát si repete?
Ten zápas byl skvělý, neskutečný, neuvěřitelný. Hráli jsme fakt dobře. Vedli jsme tuším 5:1, ale málem o náskok přišli.  Byl to ohromný zápas! Na psychiku strašná pecka. Nutně jsme potřebovali vyhrát. Víc si ale vybavuji dva góly, které jsem dal Pardubicím v první sezoně. Též jsme tam vyhráli, také jsme hodně vedli a oni opět dotahovali. Klepali jsme se až do konce. Vzpomínám, že jsem pak seděl ztahaný v šatně a přemýšlel, co se vlastně stalo.

Podle tabulky by se dalo nakrásně říct: Hradec je favorit, Pardubice outsider. Budete s tím souhlasit?
To je hovadina! Podesáté bude vyprodáno, zápas se rozebírá na každém rohu několik dní dopředu v okruhu pětadvaceti kilometrů. Je to úplně jiný extraligový zápas, i když jsou za něj stejné tři body. Role favorita jde úplně bokem. Máte zodpovědnost za svoje město. Talent ztrácí na výpovědní hodnotě. I když ho máš víc, stejně do toho musíš dát srdce a bolest, jinak nevyhraješ.

S Pardubicemi máte v derby kladnou bilanci. Navíc letos se ukrutně trápí. Věříte si na ně?
Co si vzpomínám, tak jsme se na ně vždycky připravili. Něco si nachystali. Ale většinou jsme museli taktiku už ve druhé minutě úplně rozkopat. (směje se) Jen málokdy to vydrželo delší dobu. Snad nikdy se nestalo, že by to fungovalo celý zápas.  Zase to bude strašný boj.

V neděli to bude jubilejní 10. derby v novodobé historii. Jaké z těch předchozích devíti se vám nejvíce vrylo do paměti?
Určitě první derby. To si pamatuji jak dnes. Prohráli jsme v prodloužení. Vítězný gól dal Benák nad Kantyho (Kantorovu) lapačku. Tehdy měly Pardubice obrovskou kvalitu, publikum bylo neskutečný, pak se přidali i ti naši… Bylo to elektrizující. A ty pocity!

Povídejte.
Vybavím si, jak jsem seděl v kabině a jen zíral před sebe. Byl jsem v němém úžasu z toho, čeho jsem byl svědkem. Fakt nádhera.

Ještě nějaké derby máte uložené ve vzpomínkách?
Jistě. V hlavě mám domácí porážku 0:1 v prodloužení. Paradoxně to bylo jediné derby, kdy jsme měli obrovskou převahu. A pak to loňské předvánoční. Z mnohých důvodů, samozřejmě… (pár dní poté Frühaufovi diagnostikovali rakovinu varlat – pozn. aut.)

Ještě mi řekněte, pozorujete změnu atmosféry po příchodu Vladimíra Kýhose?
Víte, v první řadě jsme to posrali my hráči, ne trenéři. Na nás padá největší zodpovědnost. Všichni to tak vnímáme. Když přijde nový trenér, něco se změní. Trénink je jiný, cvičení jsou jiná, komunikace je jiná. Přičemž neříkám, že horší nebo lepší, ale prostě jiná. Hlavu ti to totálně přetočí na úplně jiný level.