Snažení hokejových mužstev první ligy v dlouhodobé části je u konce. Přichází vyvrcholení sezony v podobě play off. Ve vyřazovacích bojích se stávají oporami týmu nejzkušenější hráči. Nejinak tomu bude v Hradci Králové. Mezi ně se bezesporu může řadit i ZDENĚK TOUŽIMSKÝ, obránce celku HC VCES.
 
Ve svých 34 letech má již zkušeností na rozdávání, jelikož prošel několika kvalitními mužstvy. Největšího úspěchu dosáhl s pražskou Spartou, se kterou získal mistrovský titul. V Čechách hrál také za Jihlavu, Plzeň či Mladou Boleslav. Nechybělo ani zahraniční angažmá, a to v německém Essenu nebo slovenském Zvolenu. Co pro takto ostříleného hokejistu vůbec play off znamená, sdělil hradecký obránce v následujícím rozhovoru před startem letošních bojů.
V hokeji jste za svoji kariéru už leccos zažil a v hradeckém týmu patříte k nejzkušenějším. Co pro vás po takové době vůbec znamená, když se řekne play off?
Play off se hraje každý rok a je to něco jiného. V základní části jde o body a v play off jde o vítězství. Takže je důležité jít zápas od zápasu tvrdě za postupem.
Pro vás zřejmě bylo nejúspěšnější play off ze sezony 1992-93, kdy jste se Spartou získal v extralize mistrovský titul…
To jsem byl ještě hodně mladý a moc jsem toho neodehrál. Ale atmosféra byla vynikající, chodila spousta lidí. Navíc poslední zápas se hrál ve Vítkovicích, takže ta cesta domů byla famózní. Benzinky, doutníky, prostě jsem si to užíval. Bylo to perfektní.
Máte nějakou speciální historku z tehdejších oslav?
Ani ne, ale bylo to náročné. Cestou domů s námi jeli fanoušci, potom jsme pokračovali ještě v Praze. Slavilo se asi tři dny v kuse, takže to bylo hodně zajímavé. (směje se)
Za svoji kariéru jste prošel několika týmy. Je ještě nějaké play off, na které rád vzpomínáte?
Zajímavé bylo, když jsem hrál ve Zvolenu nejvyšší slovenskou ligu. Tehdy jsme se dostali do finále se Slovanem Bratislava, ale nedotáhli jsme to do vítězného konce a skončili jsme druzí. Ale tam jsem si to taky užíval, to bylo dobré play off.
A když vezmeme všechna play off, která jste odehrál v hradeckém dresu, tak pro vás bylo nejlepší které?
Asi to předloňské, protože tam jsme skončili až sedmí a ve čtvrtfinále jsme šli jako outsideři na favorizovanou Jihlavu. Nikdo s námi tenkrát moc nepočítal, ale my jsme se dostali mezi čtyři nejlepší celky. Tam byla taková zvláštní euforie a v tom to bylo dobré.
 
A co čekat od letošních vyřazovacích bojů? Již ve čtvrtek začínáte proti Třebíči…
Na to jsem sám zvědavý. Ale jak říkám, bude to chtít poctivou práci do obrany, bude potřeba více srdíčka do hry. Tam už se hraje o všechno a musí se hrát na sto procent, ne-li víc. S Třebíčí to bude hodně těžké, protože oni nemají co ztratit. My jsme favoriti, takže to musíme potvrdit postupem přes předkolo.