Východočeši se hned po přestávce vydají na sever. V osmifinále Ligy mistrů je čeká Färjerstad. „Určitě mají vysoké ambice, pokud však budeme hrát na sto procent, tak můžeme pomýšlet na dobré výsledky,“ řekl Okuliar.
S Kometou jste odehráli výborný zápas. Nebyl zatím vůbec ten nejlepší v sezoně?
Nevím, už jsme odehráli více dobrých duelů. Je pravda, že proti Brnu to bylo opravdu skvělé. Na druhou stranu nemáme tolik bodů, kolik jsme jich chtěli mít. V tomhle případě však musíme vzít v potaz zranění a nemoci, kterých nebylo málo. Pořád se nehraje v plné sestavě.

Není po takhle vydařeném utkání škoda, že přichází reprezentační přestávka?
Těžko říct. Klidně by to škoda mohla být, nebo bychom mohli odehrát zápas jako v Budějovicích, kde jsme prohráli 1:2. Nemá cenu o tom spekulovat. Myslím, že je dobře, že pauza přichází, protože s Ligou mistrů, kterou hrajeme ve Färjestadu, toho máme opravdu hodně. Kluci si oddychnou.
Proti Brnu jste dal důležitou branku na 3:0, když jste ve hře čtyř proti čtyřem ujel a zakončil jste povedeným blafákem, věděl jste dopředu, co uděláte?
V hlavě jsem si rozmýšlel, jestli vystřelím, nebo půjdu do kličky. Už předtím jsem tam měl podobnou situaci, kterou jsem neproměnil. Ale je potřeba si věřit, proto jsem šel do kličky. Po naznačení se mi to povedlo dotáhnout za beton a naštěstí to tam padlo.
Oliver Okuliar.
Kometě jste přerušili sedmizápasovou sérii výher. Věříte, že vy něco podobného můžete po reprezentační pauze rozjet?
Doufáme v to. Chceme vyhrávat a být v popředí tabulky.
V posledních dvou domácích duelech jste nastříleli třináct branek. Už víte, kudy vede cesta za větší produktivitou?
Střílení gólů byl náš největší problém, ale i tak mi přišlo, že hrajeme slušně. Všechno je to o tvrdé dřině, góly si musíme zasloužit. Ve svých řadách nemáme Ovečkina a branky jen tak nepřijdou. Proti Kometě jsme si je zasloužili, hráli jsme perfektně.
Na startu ročníku jste měl mraky šancí, ale prostě to tam nepadalo. Teď už máte na svém kontě deset bodů, cítíte se líp?
Máte pravdu. Na začátku jsem měl opravdu hodně příležitostí. Každý zápas tři čtyři šance a že to byly opravdu tutovky. Vím, kde byla chyba. Nebylo to tím, že bych nevěděl, jak dát gól, ale všemi různými vlivy okolo hokeje. Zvykal jsem si na nové prostředí, přechod je vždy trochu těžší. Věřím, že jsem se z toho trochu oklepal. Snažím se svoji hrou klukům pomoct, udělat nějaký ten pohyb navíc, aby oni měli volný prostor. Nevadí, když gól nedám, důležité je, abychom vyhrávali. Já jsem sem totiž přišel vyhrávat a chci udělat nějaký úspěch.

Už jste si zvykl na styl v nejvyšší české soutěži?
Já jsem od dětství hrál na Slovensku, kde se hraje téměř to stejné. Nemám s tím problém a vyhovuje mi to. Když člověk přijde například do Finska a za měsíc si na jejich styl musí zvyknout, je to složitější. Myslím, že kvalita v Česku je stejná jako ve Finsku, ale styl je prostě jiný.
V Hradci je po loňské jízdě až k zisku Prezidentského poháru možná trochu cítit tlak od fanoušků, kteří jsou namlsaní úspěchem, vnímate to?
Určitě ano. Trochu jsem tu loňskou jízdu sledoval, kluci byli fantastičtí. Byla pak velká škoda, že brzy vypadli. Letos se sice pohybujeme někde ve středu tabulky, já bych však radši udělal nějakou sérii v play off a hrál semifinále či finále. Je to lepší než vyhrát základní část a pak hned vypadnout.