Osm bodů, dva obdržené góly, dva tresty. Zápas se vším všudy, smál se Vondráček

Ten zápas zaujal nejednoho hokejového fanouška v regionu. Hokejisté Trutnova ve středu večer v B skupině nadstavbové části Krajské ligy Královéhradeckého a Pardubického kraje porazili soupeře z Třebechovic pod Orebem 8:5. Přestřelka jako hrom.

Na výsledku byl však mnohem zajímavější jiný počin domácích hokejistů. Na všech osmi gólech se totiž podílela pouze jejich první útočná formace. Trio Vondráček – Šimoníček – Smékal zaznamenalo dohromady 21 kanadských bodů! Jeden jediný zbyl na obránce Lukáše Junka, autora gólové asistence.

Choceňští po obratu do čela. V Trutnově neskutečně řádila první útočná formace

Hokej

Vůbec nejlépe z utkání vyšel zkušený forward Roman Vondráček (38), autor čtyř branek a stejného počtu nahrávek. Málokdo ví, že jde o hokejistu, který se do podkrkonošského klubu vrátil po více než dvaceti letech a ve své bohaté kariéře vystřídal mimo jiné dresy pražské Sparty, Mladé Boleslavi, Plzně, Hradce Králové či Komety Brno. Oblékl i mládežnický dres reprezentace a posledních deset let strávil ve Francii.

Romane, ve středu jste prožil nevšední zápas. Váš tým nastřílel osm branek a vy jste se na všech podílel. Co k tomu říct, už se vám něco podobného povedlo?

Musím přiznat, že se mi něco podobného v kariéře asi nepovedlo. Byla to ale shoda náhod. Tou první byl fakt, že jsem všechny své šance proměňoval. Navíc jsem skoro všechno dostal před prázdnou branku, jelikož mi kluci skvěle přihrávali. No a druhá věc je, že se kuriózně jiná naše lajna bohužel neprosadila. Což je škoda.

Jak říkáte, všechny branky vstřelil váš útok. Znamená to, že zbylé útočné formace Trutnov nepotřebuje?

Naopak! My právě potřebujeme, aby se prosazovali všichni naši hráči. Zvlášť v době, kdy to tam přestane padat nám. Co se týče naší formace, musím říct, že mě hra s Jirkou a Davidem baví, asi je to z tribuny i vidět (usmívá se).

close info Zdroj: Miloš Šálek zoom_in Na první trutnovskou formaci je v probíhající sezoně spoleh. Proti Třebechovicím zaznamenala všechny branky mužstva.

Abychom případně jen nechválili, s parťáky jste byl také u nějaké té inkasované branky, že?

Je to tak. Byl jsem na ledě u jednoho nebo dokonce dvou obdržených gólů. Navíc jsem dvakrát v zápase i seděl na trestné lavici, takže to pro mě bylo utkání doslova se vším všudy.

Vy jste se v trutnovském dresu coby odchovanec klubu před touto sezonou objevil po více než dvaceti letech. Co stálo za vaším návratem?

Poslední roky jsem hrál profi hokej ve Francii, ale s tím jsem už před rokem skončil. S rodinou jsme se rozhodli pro návrat do Čech. Přece jen máme dceru a chtěli jsme být blízko dědečkům a babičkám. Hokej jsem tu už hrát ani neplánoval, přece jen jsem si dal pauzu, byly tam i problémy s tím covidem. Řekl jsem si, když ne profesionálně, tak nebudu hrát vůbec. Teď jsem ale rád, že jsem se nakonec rozhodl změnit názor. S mladýma klukama mě hra zase baví, jsem v dobré partě a to je pro mě důležité.

close info Zdroj: Miloš Šálek zoom_in Roman VondráčekKdy jste odsud odcházel a jak moc se zdejší prostředí od té doby změnilo?

Upřímně, moc si nevybavuji, jak to v Trutnově vypadalo, když jsem odcházel. Hrál jsem tu jen do třetí třídy, pak jsem odešel postupně do Náchoda a do Hradce Králové. Pamatuji, že tu hrál Jarda Řehák, Martin Řehák a pan Hradecký, že provozoval školičku bruslení. To je ale asi tak vše. Když jsem se z Francie vracel na léto domů, stihl jsem jít třeba dvakrát na led, to se tu ale hrála druhá liga a moc lidí jsem neznal. Každopádně se toho určitě za ty roky změnilo dost, mám pocit, že tehdy ještě nebyla úplně dostavěná hala.

Máte za sebou krásnou kariéru. Kdy a v jakém klubu jste prožíval její vrchol? Dovedete říct, kde jste byl nejšťastnější?

To nedovedu, všude jsem zažil krásné chvíle. Super období jsem prožíval na Kometě. Hlavně kvůli divákům to pro mě bylo a je nezapomenutelné angažmá. Hráli jsme extraligu a ta atmosféra na stadionu byla nádherná. Co se party týče, tak to bylo skvělý v Hradci. Sice jsme hráli „jen“ první ligu, ale sedl jsem si s Martinem Koudelkou a bavilo mě to tam. Byl jsem mladej kluk, hráli jsme hokej, byla sranda, nic se neřešilo – takové bezproblémové sezony. Ve Francii bylo taky hezky, získali jsme titul, já si to uměl udělat hezký všude (směje se).

V tabulce chceme určitě výš, říká mladíček Putz. A v Kataru fandí Portugalcům

Hokej

Devět z posledních deseti let jste strávil v nejvyšší francouzské soutěži. Jak jste se tam dostal a jak se vám tamní život zamlouval?

Řešil jsem tehdy nějaké problémy s jedním klubem. Dlužili mi peníze a já byl znechucenej tak, že jsem chtěl s hokejem seknout. Přišla ale nabídka z Francie, přesněji z města Gap a pro mě byly dvě možnosti – buď skončím nebo půjdu ven a zažiji něco nového. S odstupem času jsem rád za to, jak jsem se rozhodl. Otevřely se mi nové dveře, úplně se mi změnil život.

Jaké kouty Francie jste poznal?

Měl jsem kliku. Díky životu ve městě Gap jsem poznal Alpy, poté jsem hrál v Brestu, který leží v regionu Bretaň, tedy na pobřeží, dalším působištěm bylo Nice na francouzské riviéře. Všechna to byla krásná místa pro život, takovou přidanou hodnotou jsou pak pro mě jazyky. Mluvil jsem anglicky i francouzsky a hodně mi to dalo.

close info Zdroj: archiv hráče zoom_in Roman Vondráček se pyšní národním titulem s francouzským Gapem.

S manželkou jste se tedy také poznal až ve Francii?

Ne ne, s manželkou jsme se poznali v Brně. Když jsem pak odešel hrát do Francie, hned druhý rok přiletěla za mnou. Později se nám narodila dcera, začala tam chodit do jeslí a stihla i první třídu, takže by se jí jednou mohla francouzština i hodit.

Nyní jste zpátky doma a jistě tu máte nějaké plány? Jaké jsou?

Abych pravdu řekl, ani nevím. Poslední rok ve Francii jsem ale strávil jako průvodce na horách, mám na to i zkoušky a rád bych v něčem podobném pokračoval. Chtěl bych tu dělat instruktora skialpům. Rád bych se dál věnoval horám, navíc rodiče vlastní penzion.

Nezastavitelný Hnik katem lídra tabulky. Oslabená Jaroměř šokovala Nový Bydžov

Hokej

Zpět k trutnovskému hokeji. Základní část se týmu příliš nevydařila, v nadstavbě se vám ale daří. Co stojí za zlepšenými výsledky?

Tak především fakt, že v nadstavbě hrajeme se slabšími soupeři, možná jen proto tolik neprohráváme. Na druhou stranu, i v základní části jsme dvakrát porazili Nový Bydžov, přitom ten nyní v elitní skupině hraje nahoře. Řada dalších zápasů nám zcela zbytečně utekla. Neproměňovali jsme šance, dělali hrubé individuální chyby a nedůslednosti pak pramenily inkasované branky. Těch negativních věcí bylo v našem projevu moc.

close info Zdroj: Miloš Šálek zoom_in Roman VondráčekVáš útok momentálně řádí, se spoluhráči vévodíte kanadskému bodování skupiny. Cítíte zodpovědnost být hlavní zbraní Trutnova pro blížící se play off?

Asi by to tak mělo být. Teď nám to lepí a samozřejmě bychom si přáli, aby nám forma vydržela. V play off to bude ale o poznání těžší, potkáme papírově silnější soupeře. Navíc v té době budu dělat zmiňované zkoušky na instruktora a vlastně ani nevím, zda mě z nich na hokej budou pouštět.

Nyní vás čeká cesta do Hlinska, kde působí aktuální lídr tabulky. S čím na led tamních Horses pojedete?

Pojedeme určitě s taktikou hrát dobře zezadu a snažit se vyvarovat chyb, které děláme tím, že lacině odevzdáváme puky a dostáváme zbytečné góly. Pokud chceme uspět, tohle se nám v utkání nesmí stávat. Šance určitě nějaké mít budeme a když je proměníme, můžeme uspět i v Hlinsku.

Nemrzí vás trochu, že při vašem návratu již Trutnov nepůsobí v ligové soutěži? A co vy, nebude vás to v Česku ještě táhnout do vyšší soutěže?

Určitě mě to nemrzí. Jak už jsem i říkal, původně jsem už v Čechách hokej hrát ani nechtěl, za krajskou soutěž jsem však rád. Na nic jiného nemyslím. Co si budeme povídat, ve vyšších soutěžích se musí trénovat jinak, rychlost hry je tam úplně jiná. Navíc, když to sleduji, fakt by se mi nechtělo trávit dny výlety někam do Chebu a podobně. Žádné ambice už v hokeji nemám.