Vyskočili z rakve, jenže vzápětí do ní šupem spadli zpět. Život v play off pro hokejové Pardubice skončil.

Alespoň pro letošní sezonu.

Je na místě smutek? Hromada výtek? Nebo existují důvody pro slušný sukces?

Těžká otázka. I na oficiálních webových stránkách klubu se rozmanitost názorů pardubických fanoušků vymyká zavedeným zvyklostem. Jedni tleskají, hovoří o respektu k odvedené práci. Jiní kritizují Jandače, Kaberleho, systém hry, výběr exekutorů osudových penalt.

Kde leží pravda?

Jako vždy někde uprostřed. Samotný kouč přiznal, že některým borcům se před klíčovým nedělním rozstřelem nedostávalo sebevědomí.

„Bartek mi nejdříve odmítl jet, volba se zúžila. Těžko říct, jestli jsem neměl být odvážnější a neměl dát třeba mladého hráče s čistou hlavou. To už teď ale nezjistím,“ hlodalo Jandače.

Dvaačtyřicetiletý trenér přišel do Pardubic s aurou muže vštěpující svým týmům moderní hokejové trendy, sám se považuje za pokrokového kouče, při žádném angažmá nevyhořel.

Přísnému, někdy až autoritativně vyhlížejícímu kouči, se to nestalo ani v Pardubicích. Přitom v kabině mu neseděli veterán Hašek ani superkanonýr Sýkora. Jiní jeho kolegové měli rok po titulu v Pardubicích šílené starosti, mnohdy nevydrželi ani do prosince.

Jandač enormní tlak ustál, tým dovedl do semifinále, kde však poměrně jasně prohrál 4:1 na zápasy s Vítkovicemi. „V domácích zápasech nebylo takové nasazení, jak by v play off mělo být,“ zopakoval nedávná slova obránce Nakládala také Josef Jandač.

„Měli jsme dlouhou pauzu před semifinále, třináct dnů volno, proběhla druhá vlna chřipkové epidemie a nemocní hráči přišli do plného tréninku tři dny před prvním zápasem. Možná že to trošku poznamenalo náš výkon,“ zamýšlel se pár minut po nedělním vyřazení.

Stál „hokejový Mourinho“ na pardubické střídačce v neděli naposledy?

Není žádným tajemstvím, že po něm touží Sparta. Vedení bohatého klubu chce, aby ji Jandač po roku hrůzy a utrpení nasměroval zpět do nejužší špice. Je to pravděpodobná varianta. V Pardubicích mu končí smlouva, nová prý na stole neleží, a tak klub bude po roce opět nucen hledat nového lodivoda.

Nabízí se návrat „zlatého“ Václava Sýkory z Ruska, jeho bývalého pobočníka Ladislava Lubiny či setrvání Pavla Hynka.

Nabídka je bohatá, vážení.