Trenér hradeckých hokejistů PAVEL PAZOUREKměl radost i z výkonu Vladimíra Koutského, který udržel čisté konto. Rotace brankářů zatím vychází. Koutský i Luňák dostávají stejný prostor.

„Funguje to. Kluci dopředu vědí, kdo bude chytat, a můžou se na to připravit. Vychází to,“ mne si ruce Pazourek.

Systematicky po jednom utkání točíte dvojici brankářů. Jak dlouho to může pokračovat?
Funguje to. Oba jsou to kvalitní gólmani, mužstvo jim věří. Není důvod něco měnit. Možná teď necháme v brance Vláďu (Koutský), když vychytal nulu. Ale hned potom by šel zase do brány Filip Luňák. Aby to mělo logiku, tak chceme, aby šel brankář do zápasu odpočinutý.

Předpokládám, že o samotné situaci s oběma gólmany diskutujete. Jak to zvládají?
Myslím si, že to berou dobře. Dopředu vědí, kdy budou chytat, a na zápas se mohou kvalitně připravit. Hrajeme tři zápasy v týdnu, což je nesmírná zátěž nejenom fyzická, ale i psychická. Musíme to taky rozložit. Navíc kluci mají mezi sebou dobré vztahy, zatím nevznikl žádný problém. Důležité je, že jim věří mužstvo a my taky. Nedívám se na statistiky, neřeším, kdo by na jakého soupeře byl lepší. Každý zápas je jiný. Proto ta pravidelnost.

Stejně se té situaci nevyhnete a budete muset jedničku určit. Bude to složité rozhodnutí?
(usmívá se) Uvidím. Dá se spočítat průměr na zápas a tak dále, ale zatím k tomu není důvod. Třeba loni Mladá Boleslav točila i v play off tři gólmany a postoupila do extraligy. Jak říkám, je to o důvěře.

Řešil jste už někdy ve své trenérské kariéře takový brankářský rébus?
Ne, ne. Vždycky jsem měl v mužstvu jedničku a dvojku. Ale zase si třeba pamatuju Oldu Svobodu ze Znojma. Už to by starší gólman, když byl unavený, tak mu to tam prostě padalo. Potřeboval si jeden zápas odpočinout a potom zase mohl táhnout dalších pět šest utkání. Takže jsme došli k tomu, že bude dobrý, když bude brankář odpočatý. A vyplácí se nám to.