Napříč žákovskými kategoriemi hokejového klubu Královští lvi Hradec Králové si zatím nejúspěšněji vedou hráči šesté třídy. V první čtvrtině soutěže prohráli jediný zápas z devíti a vedou svoji skupinu. „Panuje velká spokojenost," hlásí Tomáš Martinec, hlavní trenér týmu.

Co říkáte na vstup svého mužstva do sezony?
Šesťáci dělají nám i rodičům velkou radost. Vytvořili skvělou partu, výborně reprezentují klub. Jejich přístup k tréninkům a vůbec povinnostem je příkladný, což se pak promítá do výkonů i výsledků. Z naší strany panuje velká spokojenost.

Odpovídají tedy výsledky síle týmu a jeho výkonům?
Žákovská liga šestých a osmých tříd je kvalitní soutěž. V naší skupině hrají samá vynikající mužstva. Kromě zápasu v Letňanech se nám podařilo vyhrát všechny. Zatím jsou za námi Slavia, Liberec, Pardubice nebo Mladá Boleslav. Se všemi jsme sehráli vyrovnané duely. Někdy možná byli soupeři kvalitativně lepší, ale naši kluci dokázali srdíčkem, nasazením a týmovým pojetím zvítězit.

Jak často trénujete v průběhu sezony?
Na led chodíme čtyřikrát nebo pětkrát týdně, jedou týdně ještě chodíme plavat. K tomu v sobotu a někdy ve středu hrajeme zápas žákovské ligy. V neděli ještě mají kluci možnost chodit na techniku bruslení, powerskating. Takže když chtějí a mají zájem, klidně mohou trénovat sedmkrát týdně.

Na co se při výchově hokejistů v šesté třídě zaměřujete? Může už být řeč o tréninku taktiky či souhry?
Na taktiku nebo něco podobného se v této kategorii nezaměřujeme vůbec. Hlavní náplní jsou herní činnosti jednotlivce. Pořád se snažíme zdokonalovat bruslení. Snažíme se zapojovat i herní kombinaci, kdy na tréninku spolupracuje více hráčů. Ještě ale nerozlišujeme obránce a útočníky, pořád hráče točíme.

Vy osobně vedete stejnou kategorii jako loni. Nebyl byste spokojenější, kdybyste se posunul se svým předchozím ročníkem?
Myslím, že je přáním většiny trenérů jít se svou kategorií a vést ji třeba čtyři  pět let. Potom člověk opravdu může vidět výsledek. Kluky jsme ale předali jinému trenérovi a musíme jakoby startovat od začátku. Je výhodou, že v klubu se všichni snažíme pracovat metodicky správně a stejně. My trenéři se navzájem prolínáme kategoriemi, takže hráče známe. Není to pro nás problém.

Kromě šesté třídy vedete jako hlavní kouč také mladší dorost, navíc asistujete u osmé třídy. Nemáte hokeje občas až příliš plnou hlavu?
Je samozřejmě rozdílné trénovat mladší dorost a šesťáky, ti menší kluci k vám přece jen vzhlížejí trochu jinak. U nich je to ještě také o výchově a výsledky nejsou to nejdůležitější. V dorostu už jde o něco jiného, už je to doopravdy hokej. Když se ale v kterémkoliv týmu sejde dobrá parta, pak je radost ho trénovat. Ani člověku nepřijde, že má hodně práce a že na stadionu stráví celý den.