V sestavě pro čtvrtý zápas se jeho jméno neobjevilo. Naštvaný odevzdal věci a zmizel domů. Tak ho to vzalo. „Pak se mi to ale rozleželo v hlavě. Série může ještě být dost dlouhá, každý hráč musí být připravený," smířlivě pronesl po úterním tréninku hokejový matador František Ptáček.

Ve středu se už zase chystá do práce, za nerozhodného stavu 2:2 je na řadě další díl psychologické války. Zlín provokuje, snaží se soka zdeptat a vytočit, Hradec nereaguje. Je v klidu.

„Ještě ze školy si pamatuji na článek o Theorenu Fleurym, který měl nadpis „Plive, nadává a fakuje". Přesně to vystihuje play off. My musíme zůstat v klidu," nabádá osmatřicetiletý Ptáček.

Stav série 2:2
5. z. – středa 26. března, 17.30:
Zlín  – Mountfield HK

6. z. – pátek 28. března, 18.00:
Mountfield HK  – Zlín

Případný 7. zápas:
neděle 30. března ve Zlíně

Jak jste přijal, že jste byl v neděli mimo sestavu?
Přijal jsem to, ale nic příjemného to nebylo.

Trenér Peter Draisaitl vám vysvětlil důvody, které ho k tomu vedly?
Snažil se…

Pochopil jste ho?
S odstupem času jo. Moje prvotní reakce byla taková, že jsem odevzdal věci a jel jsem domů. Pak se mi to ale rozleželo v hlavě. Série může být ještě dost dlouhá, každý hráč musí být připravený.

Zápas jste viděl z tribuny. Jaké to pro vás bylo?
Divný. Jsou to větší nervy než na ledě.

Po první třetině Hradec prohrával o jeden gól. Přepadaly vás černé myšlenky?
Spíš v úvodu zápasu jsem si říkal, že to nevypadá dobře. Kluci pak ale začali hrát, byli jsme blíž k soupeři, který už neměl tolik času. Z toho pak vyplynulo i otočení utkání.

A změny v sestavě se vyplatily…
(směje se) To je jasné a hlavně to je dobře. Výhra nás udržela v sérii. Kdo ví, jak by to vypadalo za stavu 1:3.

Ve středu se ve Zlíně zase vrátíte do sestavy. Čeká vás enormně důležitý zápas o mečbol. Bude vítězit opatrnost?
Myslím, že vše bude probíhat ve stejném duchu jako dosud. Rozhodovat budou drobnosti, možná se bude hrát ještě víc důrazněji, tvrději a zodpovědněji.

Čekáte od Zlína, že se doma mnohem víc pustí do útoku?
Očekával jsem to už mnohem dřív. Ale nic se nestalo. Podle mě se to nezmění ani teď. Zase  budou hrát vyčkávací a vyčůranou hru.

Soupeř už před sérií rozjel psychologickou válku, ale na vás to nějak neplatí. Nenecháte se vyprovokovat, donutit k oplácení…
Je to o každém jednotlivci, jak k tomu přistoupí a jaký je i v normálním životě. Někdo startuje na první našlápnutí, někdo je splachovací. V tomto ohledu máme navrch. Jak znám kluky z naší kabiny, nikdo tady rapl není. Možná je to i trochu škoda.

Útočník Pavel Kubiš si postěžoval, že jste snad museli projít psychologickým školením. Prošli jste?
(směje se) Ne, ne.  Ještě ze školy si pamatuji na článek o Theorenu Fleurym, který měl nadpis „Plive, nadává a fakuje". Přesně to vystihuje play off. Co rozhodčí nevidí, to je dovolené. Člověk to sice občas pocítí na vlastní kůži, ale odměnou za to mu je vítězství.

Fleuryho nenáviděli všichni soupeři, máte podobného „oblíbence" na zlínské straně?
Nemám. Během kariéry jsem se naučil, že je špatné mít krvavé oči a soustředit se jen na jednoho hráče. Je lepší zlobu ventilovat jiným způsobem. Na mně by mohli kámen rozbíjet a je mi to jedno. Ale na druhou stranu jsou tam typy hráčů, kterým bych v případě nouze pomocnou ruku nepodal.

Sníte o tom, že urvete pátý zápas a v pátek doma vybojujete postup do semifinále?
Sním i o lepších scénářích. (usmívá se) Když do toho dáme všechno, může se to doopravdy stát.