Cíl do nového ročníku ruské nejvyšší soutěže má klub podobný – skončit do desátého místa.

K úspěchu v soutěži, čím dál víc nabité hvězdami, má klubu pomoci i soustředění v Havlíčkově Brodě, kde se „spartakovci“ utábořili díky Říhovu kontaktu na generálního manažera havlíčkobrodských Rebelů Augustina Žáka.

„Domluvili jsme se, že nám udělají takhle brzy led. Máme vynikající podmínky v hotelu i na stadionu,“ libuje si zkušený trenér.

Do Ruska jste se vrátil loni v prosinci poté, co jste byl odvolán z postu kouče Pardubic. Jak půlrok ve Spartaku Moskva hodnotíte?
Spokojenost převládá jak na mé straně, tak na straně Spartaku. Proto jsme podepsali smlouvu i na další rok. Po Pardubicích, kde se nám nepovedl začátek sezony, jsem chtěl odpočívat. Ale přijeli za mnou z Moskvy. Klub byl na devatenáctém místě z dvaceti a chtěli, abychom udělali kousek práce. Nikdo z nás nevěřil, že to bude až tak dobré.

Se Spartakem jste nakonec obsadili v superlize jedenáctou příčku, když jste vypadli v osmifinále play off. Byla to pro vás po nepovedeném angažmá v Pardubicích taková „očistná kůra“?
No, na nervy určitě, ty byly daleko lepší. V Rusku má trenér vůbec jinou pozici. Je to daleko váženější osobnost než u nás.

Ve Spartaku zatím žádného českého hráče nemáte. Nechybí vám v Rusku čeština?
Máme tu tři Slováky. Teď zkoušíme čtvrtého a taky jednoho Čecha – Ondřeje Fialu. Ale já na ně stejně mluvím rusky, aby si přivykli. Navíc Rusové jsou strašně neradi, když se mluví jazykem, kterému nerozumějí.

V příštím ročníku se bude hrát ruská nejvyšší soutěž v novém formátu jako Kontinentální hokejová liga. Co od ní očekáváte?
Bude to určitě zajímavé. Do Ruska přicházejí noví hráči, vynikající osobnosti, dokonce i nejlepší hráč na světě. Bude se hrát systémem skupin, nebude to doma – venku. Čekají nás třeba týdenní cesty ven, kde budeme hrát čtyři zápasy. Takže v tomhle to bude jak zajímavé, tak náročné. Soutěž se posílila, deset mužstev chce získat zlato.

A jaké budou v nové sezoně ambice vašeho Spartaku?
V loňském roce byl cíl do desátého místa, což vedení v polovině sezony trochu přehodnotilo. Po mém příchodu jsme měli skončit maximálně patnáctí, nakonec jsme byli jedenáctí. A teď se budeme chtít umístit zase do toho desátého místa.

Jak jste podotkl, do Ruska přichází také Jaromír Jágr. Jak se na něj těšíte?
Já se těším na celou soutěž, protože v Rusku budou plné stadiony. Na Jágra je v Omsku vyprodáno na celý rok už teď. A když přijede jinam, myslím, že bude vyprodáno taky. Ale já ho beru hlavně jako hráče, i když je to světová třída, nebudu na něj koukat s otevřenou pusou. Budu se snažit, aby se tomu mužstvo přizpůsobilo a Omsk porazilo.

Vy jste měl zájem o havlíčkobrodského odchovance Josefa Vašíčka, který po sezoně skončil v New York Islanders. Proč nakonec odešel do konkurenční Jaroslavli?
Pro mě je docela zklamání to, co Josef říká. Protože si myslím, že zájem Spartaku byl velký, ne menší jak zájem Jaroslavli. Sám jsem mu několikrát volal, slíbili jsme si, že si zavoláme. On nezavolal a teď říká, že jsme o něj neměli zájem.

Spekulovalo se i o vašem zájmu o některé pardubické hokejisty. Proč nejsou v kádru?
Chtěl jsem Čáslavu a Petra Sýkoru. Ale vedení Pardubic řeklo, že můžou jít všude jinde, ale do Spartaku Moskva ne.

Takže váš loňský odchod z Pardubic ještě není úplně zapomenutý?
Pro mě Pardubice skončily zklamáním. Byli jsme na místě, kde Pardubice být nemůžou. To chápu. Sám jsem nabízel, že to předám někomu jinému. Oni nechtěli. A když jsme se začali zvedat, tak mě uvolnili. Nepochopil jsem to. Před celou kabinou mi slibovali, že neexistuje, aby mě odvolali. A pak přišly takové tahanice… To je už podruhé, kdy jsem z Pardubic neodcházel zrovna nejlépe. Přitom ten klub je moje srdeční záležitost. Udělali jsme spoustu úspěchů a je škoda se rozejít tak, jak jsme se rozešli. Ale myslím si, že pokud tam budou někteří lidé, vracet se rozhodně nebudu.

Sledoval jste Pardubice i po svém odchodu?
To je jasné, sledoval jsem celou českou ligu, i Pardubice, kde žiju. Určitě dveře nezavírám, taky proč? S hráči jsem žádné problémy neměl. Že jsem s nimi nekomunikoval, ani jeden z nich neřekl. V Pardubicích tvrdili, že kluci neměli kondici, což podle mě taky není pravda. Takže to byly stejné věci, jako když jsem odcházel poprvé. Prostě nevěděli, co mají říct.