„Jen to jen první bezvýznamné vítězství,“ neprodal euforii kreativní centr, který se hokejovému řemeslu vyučil právě v Hradci Králové, a kde dokonce trénuje žákovské týmy. „Jsem zvědavý komu budou fandit,“ culí se Filip.

Proti Hradci hraje speciální sérii. V létě v klubu nabízel svoje služby, zájem o ně nebyl. Tak vzal zavděk krajskou ligou ve Vrchlabí,  kde zářil. Jihlava před koncem lednového přestupního termínu sháněla centra a Filip byl volný. Proto teď stojí proti Hradci a jeho účast dodává sérii říz a ostrou ingredienci.

„Rozhodně jsem proti Hradci víc motivovaný. Kluky znám, vždyť se celý rok na hradeckém zimáku motám. Dělám, co mě baví, a momentálně hraji za Jihlavu. Nosím její dres a snažím se,“ říká Filip.

Ve vstupním utkání byl vidět. S neodmyslitelnou stařičkou skořápkou na hlavě, s neobvyklou osmnáctkou na dresu a ve čtyřiceti letech. Neodpustil si svoje kudrlinky, parádičky. I v play off rozdává radost.

Ale jednou narazil. V první třetině jeho drobnou postavu katapultoval hradecký Čížek drsně na mantinel. Zvedalo se mu těžce.

„Měli jsme přesilovku, šel na mě špatně nahozený puk, musel jsem ho zastavit bruslí, a jak jsem stál na jedné noze, tak mě trefil. Číža to udělal čistě. Takový zákrok přijmu absolutně bez problémů,“ hodnotil s nadhledem ostrý střet.

V úterý bude zase stát na jihlavské straně. Ve druhém utkání čtvrtfinále.

„Už se těším do Hradce. Jen doufám, že bude dobrý led, protože celou sezonu nestál za nic. Přijdou se podívat kamarádi a známí. Před sérií mi říkali, ať Hradec vyřadím. Tak uvidíme,“ nechce Martin Filip nic zakřiknout.