Je to pár dní, co vám ve Vrchlabí skončila sezona. Už jste se přenesli přes to zklamání?
Trošku ano, ale pořád to v sobě ještě všichni máme a chvíli mít ještě budeme. Když se podíváme na semifinále, že hraje Hradec s Ústím, tak si znovu začneme říkat: co kdyby…, kdyby, kdyby, tak jsme tam mohli být my… Zkrátka zklamání zůstává, ale pomalu opadá. Až se v pátek (včera – pozn. red.) rozjedeme domů, začneme zapomínat.

Myslíte si, že Hradec Králové postoupil zaslouženě?
Jak bych to řekl. (přemýšlí) Hradec nebyl lepší. Byl lepší akorát v posledním zápase, ve kterém šlo zase jen o to, kdo dá první gól. Kdyby se to povedlo nám, velkou šanci měl Petr Chaloupka, bylo by to jiné. Hradec by se dostal do té pozice, kdy si o nás všichni mysleli, že jsme pomalejší. Série se však nelámala v posledním zápase.

Tak kde?
Podle mne, ve druhém utkání doma. Měli jsme jednoznačně navrch. Ve druhé třetině jsme si vytvořili hrozně moc šancí. Dostali jsme Hradec pod tlak, ten nevěděl, kde je. Bohužel jsme nedokázali dopravit puk do branky ani z vyložených šancí. A (přidá na hlase) pak jsme dostali velmi laciný gól na 2:1 od Moskala zpoza brány. To byl klíčový okamžik série. Jet do Hradce s vedením 2:0, bylo by to úplně o něčem jiném.

S Hradcem jste odehráli velmi vyrovnaná utkání. Proč zůstala pro Vrchlabí semifinálová brána zavřena?V čem byl ten postupový rozdíl?
Jednoznačně v útoku. Naši útočníci se ani v nejmenších nevyrovnali jejich útočníkům. Roubík, Kadlec, Koudelka, Filip zahrál výborné play off, Hruška… Ani jeden z našich útočníků se s těmito pěti hráči nemohl srovnávat. Co se týká buly, zakončení a řešení situací při nestandardním počtu hráčů.

Právě přesilové hry vám však v prvním zápase vyšly náramně a díky nim jste vyhráli…
Ano, podařilo se nám v přesilovce pět na tři dát dva góly, ale tím to také v celé sérii skončilo. Potom už jsme v přesilovkách pět na tři i čtyři na tři nedali žádný. V tomhle bych viděl také ten rozdíl.

Emoce. K play off patří. Derby si bez nich nelze představit. Myslíte si, že například v již tolik médii propraném pátém utkání ve Vrchlabí přesáhly rámec únosnosti?
Souhlasím s tím, že to bylo vyhrocené, ale tak černě bych to neviděl. Rvačky k hokeji patří a že se hráči poperou, je normální. Jediná černá kaňka na náš klub je, že na hostující střídačku dokázal nějaký člověk hodit skleněnou flašku. To byla jediná věc, kterou měl Hradec v ruce, aby mohl vyvolat takové emoce. Kdyby tam nevlétla, Hradečtí by nemohli odejít ze střídačky. Nemohli by říct, že hráč dostal flaškou a měl otřes mozku. Nikdy by nemohli rozpoutat takovou bitvu v médiích, co rozpoutali.

Jenže stalo se a stín padá na Vrchlabí…
Lidé si musí uvědomit, že do sportu tohle v žádném případě nepatří. Když vlétne skleněná flaška na střídačku, je to jako otevřený nůž. Hradec udělal gesto, že se na led vrátil, i když nemusel, jestliže se na střídačce objevily střepy.

Možná ještě více se mluví o hromadné bitce, která vlastně všechny ty vášně v hledišti vyvolala. Na přetřes v ní pak několikrát přichází jméno útočníka Ladislava Gengela, který udeřil i ležícího protihráče. Jak vy se díváte na jeho počínání?
Každý, kdo si tu situaci pořádně prohlédne a nebude o tom mluvit, aniž by to viděl, zjistí, že Láďa Gengel šel bránit Láďu Kubeše, který dostal zezadu krosček od Koudelky. Že si pak Koudelka před ním lehnul, samozřejmě Láďamu třeba nemusel dávat ránu, když ležel, ale provede-li hráč takový ošklivý zákrok, měl by se bránit. Ale jak jsem řekl, tohle k hokeji patří.

Situace na ledě se v šestém zápase uklidnila, ale v hledišti nenávist zůstala. Všiml jste si různých transparentů, které se trefovali do vašich hráčů i vaší osoby?
Jasně. Lidé z Hradce to neunesli a hlavně naslouchali tomu, co vyprávěl pan Višňák (generální manažer hradeckého klubu – pozn. red.), jak se to stalo.O flašce, o roztáhnutých zornicích Buriana a tak dále. Burian v šestém utkání normálně nastoupil, nic mu nebylo, protože dostal ránu od Gengela pěstí v hokejové rukavici. V Hradci uvěřili panu Višňákovi a zachovali se takhle. To nebudu řešit.

Myslíte si, že se události z letošního čtvrtfinále odrazí v dalších soubojích?
Asi ano. Samozřejmě, že než spolu opět budeme hrát, uběhne hodně vody, takže to trochu opadne. Ani hráči, kteří byli v těch mančaftech, už v nich být nemusejí. Ale potáhne se to a určitě si na to někdo vzpomene.

Letošní play off pro Vrchlabí, to je pouze šest zápasů. Nemrzí vás, že je to tak málo?
Ano, je to šest zápasů, ale my jsme si přeci jeden postup již vybojovali v základní části. Diváci by jistě uvítali, kdybychom skončili pátí nebo šestí a hráli o jedno kolo víc. Avšak tím, že jsme hráli dobře celou sezonu, jsme si ten jeden postup zjednodušili.

Takže, jaké bude vaše celkové hodnocení sezony?
Jsem spokojený. Kdyby nám někdo před sezonou řekl, že budeme čtvrtí po základní části, nikdo by nevěřil. Nejdřív jsme chtěli hrát jen play off, ale najednou jsme byli jinde a dostali jsme se i na první místo. Nutno říct, že v průběhu sezony, i když jsme hráli s nasazením a dobře, jsme měli také štěstí. Vemte si, kolikrát jsme vyhráli gólem v poslední minutě, kolikrát jsme vyhráli o gól. Tomáš Štůrala podával výborné výkony a držel mužstvo v kritických zápasech. Když chytal Petr Ševčík, bylo to to samé.

Zlom nastal po Vánocích. Vyhráli jste v Ústí, ale poté přišla série několika nevydařených zápasů i v domácím prostředí.
Nezvládli jsme zápasy s Porubou a Kadaní a opustili jsme vítěznou notu. Myslím si, že pro každé mužstvo je to normální. Navíc to naše není vůbec zkušené,májen pár zkušených hráčů.

Zkušenost. To bude asi jeden dalších důvodů, proč jste neuspěli v play off s Hradcem, že?
Jistě. Aby kluci hráli v play off tak, jako ho zvládl třeba Jarda Roubík, musí hrát play off alespoň čtyři roky. Pamatuji si rok 2003, když jsem byl v Hradci. Skončili jsme šestí a první rok jsme šli do play off. Jarda Roubík vypadal stejně jako teď ti naši kluci. Nebyl výrazný, nebyl vidět. Podívejte se teď. Od té doby uplynulo šest sezon a je úplně někde jinde, protože potom každou sezonu play off hrál a rostl. Druhá věc je ta, že ještě musíme mít hráče odolné na play off. Teď to ale ještě nedokážu odhadnout.

Když se ještě jednou vrátíme k sezoně, v některých momentech vám při zápasech pomohly typy hráčů, jako byli Nouza, Eiselt. Chyběli hodně?
Samozřejmě,jsou to hráči, kteří uměji dát gól. To samé platí i o Rodovi a Gajovském. Když s námi trénovali celý měsíc, byli mnohem platnější, než když přijeli jen na zápas. Všeobecně platí, že útočníci na sobě musejí pracovat a nejde si říct, že letos budu hrát dobře, a půjde mi to.

Ve Vrchlabí jste uzavřel svojí druhou sezonu. Smlouvu máte ještě na rok. Jak si zatím užíváte angažmá pod Krkonošemi?
Je to dobré. Loni jsme se jako nováček dostali do osmičky, letos jsme chtěli hrát play off a potom i semifinále. Alespoň musím věřit hráčům, že chtějí hrát co nejdéle. Po té sezoně, jak jsme ji měli rozehranou, to beru jako zklamání. Ale věděl jsem, že s Hradcem to bude dost těžké. S Chrudimí by to bylo jednodušší. S Hradcem jsme to měli složitější, protože kvalita jeho útočníků je velká.

Je konec sezony. Co vás čeká?
Příští týden si sedneme s vedením a uděláme nějaké hodnocení. Potom si chci odpočinout, nejspíš budu jezdit lyžovat a asi na deset dní bych chtěl také odjet někam za teplem. Pak už začne letní příprava. (První trénink by Vrchlabští měli mít v pondělí 20. nebo 27. dubna – pozn. red.)