Byla to živelná doba, pár let po převratu. Náměstí a ulice už byly prázdné.
V Hradci Králové se mezitím život přesunul na zimní stadion. V roce 1993 u Orlice propuklo hokejové šílenství. Tehdejší Stadion gólem Radomíra Brázdy v prodloužení rozhodujícího zápasu play off v Třinci postoupil do extraligy.
Poprvé v klubové historii.
Na tehdejší éru se v neděli při utkání se Spartou bude vzpomínat. Hokejisté Mountfieldu obléknou zářivě žluté dresy z exraligové sezony 1993/94. Pamětníkům tehdejších krásných časů poskočí radostí srdce.
Je to zvláštní. Zajímavost sama o sobě. Na sezonu před dvaadvaceti lety se v Hradci stále vzpomíná. Mnohým se vybavují báječné okamžiky z premiérového pobytu v české nejvyšší soutěži. Přitom ten skvělý příběh vůbec neměl dobrý konec.
„Byly to báječné dva roky," vzpomínal v rozhovoru pro Deník Petr Koreček. Ano, ten, který své góly slavil euforickým výskokem na mantinel.
Spadlo se.
Po velmi solidní první polovině soutěže nastal dramatický obrat. Mecenáš oddílu, Čechoameričan Jan Voda, velmi úspěšný kardiolog z Oklahomy, tehdy nalil do klubu zpoza oceánu spoustu prostředků. Přesto se vyskytly vážné problémy finančního rázu. Traduje se historka, jak na tréninku jeden z útočníků jezdil s brankářskou holí, protože nebylo na nové hokejky…
Hradec musel o účast mezi elitou bojovat ve čtyřčlenné baráži. Nezvládl ji. Do extraligy postoupila Slavia Praha v sestavě s Vladimírem Růžičkou a začínajícím Tomášem Vlasákem, s ní šel nahoru Vsetín, budoucí krutovládce extraligy.
„Byla to taková rychlokvaška. Se vstupem doktora Vody přitekly do klubu finance, nakoupilo se hodně hráčů a pak to šlo zase dolů. Vzestup nebyl přirozený. Proto to tak dopadlo," říká Miroslav Řehák, klubová legenda a zatím jediný člen nově vzniklého Klubu patriotů.
Přesto se v neděli bude na éru zlatavě žlutých dresů vzpomínat s nostalgií. Pro drtivou část fanoušků to byly nezapomenutelné časy.
close
zoom_in
STADION HRADEC KRÁLOVÉ SEZONA 1993/94. Horní řada zleva: Petr Němeček, Petr Čihák, Milan Nedoma, Michal Pahulák, Aleš Zima, Martin Štěpánek. Druhá řada shora: masér Libor Hovorka, Jaroslav Kudrna, Martin Divíšek, Radek Měsíček, Petr Koreček, Jakub Ficenec, Tomáš Martinec, Jan Blaško, vedoucí mužstva Jiří Seidl. Třetí řada shora: ředitel Václav Zima, ekonom Stanislav Šubrt, Pavel Mareček, Petr Luštinec, Jiří Zadražil, Karel Pavlíček, Michal Nohejl, Martin Klemenc, Jiří Ševčík, Martin Táborský, manažer Luboš Martinec. Dolní řada: Libor Barta, Martin Filip, trenér Karel Franěk, Patrik Martinec, asistent Miroslav Řehák, Petr Prajsler, Robert Horyna.
Mužstvo ze sezony 1993/94
BrankářiLibor Barta: Týmová jednička. Většinu kariéry strávil v Pardubicích. Motorkář. Nyní prodává bazény v Mountfieldu.
Robert Horyna: Skoro celý ročník promarodil se zlomenou rukou. V Hradci trénuje brankáře a je jeho organizačním ředitelem.
Martin Štěpánek: Nezachytal si. V Hradci mu patří populární fitcentrum.
ObránciMilan Nedoma: V době, kdy začaly docházet peníze, ho klub prodal. Měl vysokou smlouvu. Je prodejcem aut v Českých Budějovicích.
Petr Luštinec: Poctivý zadák se slušnou střelou. Výborné časy strávil v Liberci. V Hradci se věnuje mládeži, je koučem 8. třídy.
Jiří Ševčík: Poctivý zadák. Srdcař. Bojovník. Působí ve Francii u mládeže.
Radomír Brázda: Střelec postupového gólu. Navždy zapsaný v historických kronikách. Řízný bek. Společně s Prajslerem postrach soutěže. Trénuje ve Skutči mládež.
Pavel Mareček: Pohodář, oblíbenec kabiny. Významnou část kariéry strávil v Polsku. Správce víceúčelové haly v Třebši.
Radek Měsíček: Křemičitý nekompromisní bek. Vlastní titul se Vsetínem. V Přerově je u mládeže.
Petr Prajsler: Přišel z NHL z Los Angeles. Velká ikona. „Koukali jsme na něj s otevřenou pusou, vzpomíná Tomáš Martinec. Měl firmu na razítka.
Zahráli si: Martin Táborský, Michal Divíšek, Jakub Ficenec.
ÚtočníciPatrik Martinec: Šéf. Kapitán. Nejlepší hráč. Vrchol kariéry prožil ve Spartě. V ní dnes funguje jako sportovní manažer.
Tomáš Martinec: Inteligentní hráč s výjimečným hokejovým myšlením. Odešel do Olomouce. V Hradci je asistentem u A týmu a šéftrenérem mládeže.
Aleš Zima: Hokejové dvojče Tomáše Martince. Také on odešel do Olomouce, vystudoval „peďák" a na Hané učí.
Petr Koreček: Góly slavil skokem na plexislo. „Chodili jsme spolu na ryby," říká Robert Horyna. Trénuje děti, pracuje se sádrokartonem.
Martin Klemenc: Elegantní bruslař šikovný s pukem. Jeho firma vyrábí a prodává potrubní díly.
Karel Pavlíček: Miláček tribun s dlouhým copem. Skvěle hrál na kytaru. Po sestupu skončil s kariérou. Stále má dlouhé vlasy a v Havlíčkově Brodě vlastní velikou cukrárnu.
Martin Filip: Také měl copánek, ale hlavně neskutečné hokejové myšlení. Výjimečný technik. Ve 44 letech hraje ve Vrchlabí a vypomáhá Litoměřicím!
Jiří Zadražil: Typický zakončovatel. Má titul se Vsetínem. Je spolumajitelem úspěšné bezpečnostní agentury.
Michal Nohejl: Šikovný hráč drobné postavy. Odchovanec. Zástupce manažera ve firmě zabývající se prodejem aut.'
Michal Pahulák: Měl úžasné parametry a geniální kličku. Na talent bohužel až moc hřešil. U hokeje zůstal. Jen na druhém břehu. Je rozhodčím.
Petr Němeček: Střelec od pánaboha. V rukou měl dynamit. V Hradci spravuje ubytovny.
Petr Čihák: Společně s Němečkem a Pavlíčkem nerozlučná trojice. S prvně jmenovaným podnikají.
Zahráli si: Jaroslav Kudrna, Jan Hrdina, Jiří Hubáček.
