„Byl bych samozřejmě radši, kdyby to tam padalo více, ale dokud vyhráváme jako tým, tak se nemusím ničím trápit. Hlavní je, že se daří týmu. Gól potěší, ale podstatné je, že pomohl k bodům," vyrovnaně vypráví čtyřiadvacetiletý útočník Hradce Králové. „Zatím střílím vedle. Možná bych měl začít pálit aspoň doprostřed brány a ono si to třeba nějakou stranu vybere," rozverně vtipkuje. Odchovanec budějovického hokeje nikdy nebyl rozený střelec, vždyť jeho sezonním maximem je nevýrazných šest gólů z ročníku 2010/11, ročník poté se musel spokojit s pěti brankami, loni dokonce jen se třemi.

Ilustrační fotografieTo tu ještě nebylo: spokojený Draisaitl

I když Mountfield HK vyhraje, má k výkonu svých podřízených vždy nějaké výtky, pokaždé se mu něco nelíbí. Peter Draisaitl je nesmírně náročný kouč. V úterý však ocenil šichtu, kterou hráči na ledě předvedli. Snad poprvé v sezoně vypustil ze rtů slovo „spokojenost". „V některých fázích zápasu jsme měli problémy, ale jinak jsme toho Vítkovicím moc nedovolili. Když prohraješ předchozí zápas a potom boduješ, je to fajn, a my jsme s tímto večerem spokojeni," usmál se, aby svému vyjádření dodal patřičnou důležitost. Je možné, že něco takové už z jeho úst nezazní.