VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Systém neplodí střelce a lídry," říká Pahulák

Východní Čechy /ROZHOVOR/ - Říkají mu Pajda. V hokejovém životě však Michal Pahulák rozhodně nepokulhává. Naopak. Valí na plné obrátky.

18.10.2018
SDÍLEJ:

Michal Pahulák.Foto: Deník/ Pavel Král

Po ukončení hráčské kariéry se hradecký odchovanec a aktivní pamětník extraligové sezony 1993/94 vrhl na dráhu rozhodčího. Ke všemu vede juniory Nového Města nad Metují v regionální lize. A světe div se. Na stará kolena si dodělal maturitu! ,,Dokopával jsem se k tomu dlouho. Jsem šťastný, že jsem to dokázal,“ říká v rozhovoru plném zajímavých názorů.

Co je lepší? Hrát, pískat nebo trénovat?
Určitě hrát. Kariéra je krátkodobá, člověk musí přemýšlet, co dál. Chtěl jsem zůstat u hokeje. Dostal jsem nabídku jít dělat rozhodčího, přestože jsem o tom nikdy předtím neuvažoval. Chytlo mě to.

V hráčské kariéře jste to dotáhl až do extraligy. Dokonce jste zažil památnou sezonu 1993/94, kdy Hradec poprvé v historii nastupoval mezi elitou…
Byla to první a na dlouho vlastně poslední extraligová sezona. Mně bylo dvacet. Škoda, že to tehdy dopadlo, jak to dopadlo, protože ještě před Vánoci jsme byli šestí.

Patřil jste k benjamínkům týmu. Na rozdíl od jiných mladíků jste se vrátil z vojny v Písku. Na led jste kromě hokejových kvalit přinesl tvrdost a buldočí rvavost. Lidem se to moc líbilo…
V tomhle mě vojna pomohla. Přibral jsem tam a vlastně celkově zmužněl. Takoví hráči tady chyběli.I proto jsem dostal šanci.

S kým jste zpravidla nastupoval?
Nejčastěji s Martinem Filipem, Petrem Korečkem nebo s Michalem Nohejlem. Snažil jsem si užít každou minutu, kterou jsem byl na ledě.

Po sestupu jste odešel. Prý jste dostal konkrétní nabídku z Vítkovic. Nepodepsal jste. Proč?
S odstupem času to trochu zamrzelo. Byl tam tehdy pan Vůjtek. Nabídli mi tříletou smlouvu s tím, že bych byl zpočátku ve čtvrté pětce a čekal na příležitost. Bylo mi dvacet, chtěl jsem hrát. Odmítl jsem. Šel jsem do Přerova. Pak se Vítkovicím zranil Smeták, ukončil kariéru, takže šance by asi přišla brzy. To ale člověk nemohl tušit. Svých rozhodnutí by neměl litovat. Je to tak i u mě. Třináct let jsem se hokejem živil, rád na hráčskou kapitolu vzpomínám.

Je pro dnešní mladíky těžší prosadit se do extraligy než tomu bylo za vaší éry?
Možná ano. Za nás končila vrcholová kariéra kolem třicátého roku, dnes najdete v týmech řadu mnohem starších borců. Navíc u nás působí hodně cizinců, prosadit se v takové konkurenci v mladém věku je zákonitě těžší. Často slýchávám názor, že na to hráči v sedmnácti či osmnácti letech ještě nemají. Neměli na to ani dřív. Ale šancí dostávali víc. Dnes ke všemu tečou do hokeje velké finance, je to byznys, majitelé klubů chtějí mít zákonitě výsledky. Sází se hlavně na zkušenost.

Kdysi jste prošel tréninkovým střediskem mládeže. Dnes fungují hokejové akademie. Jde se ve výchově mladých talentů správným směrem?
Na můj vkus je těch tréninkových jednotek až moc. Myslím, že nevychováváme hokejisty, ale roboty. Hlavní důraz se klade na hokej, až pak je na řadě škola. To je špatně. Podívejte se, jak to mají nastavené v Kanadě nebo USA. Tam je studium a sport rovnoměrně vyvážené. U nás chodí řada kluků na tříletý učňák a ještě ke všemu propadají. Nejhorší je, že přesto mají podporu rodičů, kteří vám řeknou, že školu nepotřebujou, že jejich dítě bude nastupovat v NHL.

Často jsou slyšet hlasy, že se v Čechách hraje v mládežnických kategoriích až moc na výsledky. Co vy na to?
Nedávno jsem pískal šesťáky. Přijde mi, že hokej je v těchto kategoriích až moc svázaný taktikou a systémem. I proto vychováváme málo individualit. Mnoho odborníků říká, že nemáme konstruktivní, šikovné beky. Ale konstruktivního, šikovného beka nevychováme způsobem, že mu v šesté třídě budeme nakazovat, kam má nahrát.

Za vás to bylo jiné. S bývalým spoluhráčem Alešem Zimou jste si na ledě dělali, co jste chtěli…
(směje se) To je přesně ono. Kluci by měli být více svoji. Když vás to chytne, proč neudělat pět hráčů a dát gól.

Mountfield má teď v áčku několik šikovných mladíků. Lze jmenovat třeba Pavlíka, Miškáře či Pilaře. Oproti loňské sezoně kádr omladil, hokej je rychlejší, více se sází na bruslení a kondici. Zamlouvá se vám proměna hradeckého stylu?
Samozřejmě. Je to živý, dravý. Kluci bruslí, bojují, srážejí se. Tady je ukázka, žei s mladými hráči se dá extraliga hrát. Jenom těch gólů dáváme málo, ale to je opět věc výchovy individualit. Systém neplodí střelce či lídry týmu.

V čem je chyba?
Jsme zase u žákovského hokeje. Moc se kouká na úspěchy. Třeba minihokej je totální nesmysl. Nechápu, že na této úrovni trenéři a rodiče bojují o výsledky. A to dítě třeba neumí ani pořádně bruslit. O nějaké body by mělo jít až v dorostenecké kategorii. Není prvořadé vyhrát v osmé třídě mistrovství republiky a za několik let zjistit, že z těch kluků to nikdo nikam nedotáhl. Trenéři by měli především vychovávat, udělat z hráčů do budoucna správný lidi. A hlavně by se měli třeba po deseti letech otočit a říct: hoši, dělal jsem to správně, vychovali jsme tolik a tolik hráčů, kteří nastupují v NHL, KHL nebo extralize. To je potom úspěch.

Z vašeho ročníku, potažmo dorostenecké líhně, se toho urodilo dost. Vždyť za áčko tehdy v extralize nastoupili například mladíčci Kudrna, Hrdina, Zima či Tomáš Martinec. Šlo o náhodu?
Těžko říct. Byli tady dobří trenéři jako Janeček, Fejgl nebo Řehák. Mládežnický systém fungoval velmi dobře. A hlavně do toho nekecali rodiče.

Rozveďte to…
Dneska je fakt extrém, co se děje. Dám jeden příklad. Ještě za komunistů byl táta Aleše Zimy náměstkem KNV (krajský národní výbor – pozn. red.), což byla v té době pořádná šarže. Přišel na každý hokej, sednul si do osmé řady, podíval se a zase odešel domů. Neviděl jsem, že by někdy křičel na rozhodčí, trenéry nebo jim říkal, co mají dělat. Tohle se dneska bohužel děje a v čím dál větší míře.

To není optimistický trend…
Horší je, že doma ty kluky ještě přesvědčují o opaku. Jsou si jistí, že tomu rozumí nejlíp. Trenéři jsou nějakým způsobem kvalifikovaní, jde vesměs o bývalé hráče, takže o hokeji něco ví. Určitě víc než nějaký rodič, který třeba v životě nestál na bruslích.

V Novém Městě nad Metují vedete juniory. Máte srovnanou kabinu?
Doufám, že jo.

Jakou razíte filozofii?
Hlavně je to musí bavit. Nehrajeme top soutěž. Je tam lidové prostředí. Rodiče své ratolesti nevidí v NHL, mají hokej jako doplněk. Škola dostává přednost.

Poslední hradecký odchovanec, který vlétl do NHL, je Filip Hronek. Nedávno dokonce vstřelil svůj premiérový gól. Čekal jste, že by se tenhle, před pár lety drobný klučina, mohl prosadit do nejslavnější soutěže světa?
Věřil jsem mu. Ještě když jsem s Alešem Krátoškou trénoval v Hradci juniorku, on k nám chodil coby starší dorostenec. Systém hry mu zase tolik neříkal. Hrál si hokej podle sebe. Proto byl vidět a byl výjimečný. Měl sebevědomí, a ke všemu mu všechno vycházelo. (směje se) Místo aby rozehrál puk, rozjel se, udělal dva tři hráče a bylo z toho nebezpečí. Když ho náhodou ztratil, ještě to díky skvělým bruslařským schopnostem stačil napravit. V jednom zápase jsme dali devět gólů a on jako dorostenec měl sedm asistencí.

Hronek byl velice talentovaný, v áčku ale tolik prostoru nedostával. V mladém věku odešli rovněž Marha, Kudrna či Hrdina. Je to věc rozhodnutí?
Vždycky záleží na okolnostech. Na manažerech. Na rodičích. Na klubu. Už jsme se tady bavili o tom, že na to hráči v sedmnácti letech nemají. Cestu, jak vychovávat mladíky, ukázalo Brno s Nečasem. On na to v těchto letech taky neměl. Měl jedinou výhodu, že nastupoval v útoku možná se dvěma nejlepšími hráči extraligy. Ale podrželi ho tam a on raketově narostl. Tohle je cesta všech klubů. Třeba v Hradci mohli větší prostor dostat Miškářové, Pilařové či Pavlíkové také mnohem dřív.

Máte možnost sledovat dění na ledě pohledem rozhodčího. Ani ten to nemá leckdy jednoduché, že?
Trošku jsem se stresoval, když jsem začínal. Teď už mám něco za sebou. Pískám krajskou ligu a taky in-line. Hráči jsou na nás kolikrát sprostí, leckdy i trenéři. Ale je to mentalitou, nesmíte tomu podlehnout. Před lety jsem pískal mistrovství světa veteránů v in-line hokeji. Hrála Austrálie, která hokej moc neuměla. Strašně moc faulovali, udělil jsem asi třicet trestů a oni mi po zápase přijeli poděkovat a podali mi ruku. U nás je tohle nemožné. Možná bych ze zimáku neodcházel po svých.

Měl jste někdy pořádně nahnáno?
Říká se, že respekt mám. Možná i díky tomu, že jsem hokej na nějaké úrovni hrál. Jasně. Přišel jsem taky o několik kamarádů. Jestliže ho vyloučím a on se mnou přestane mluvit, tak to není kamarád. Musí respektovat pravidla hry.

Na kolik si sudí přijde v krajské soutěži?
Postupně se to navyšuje. Je nás málo. Když máte čas, něco si vyděláte.

Teď k trenéřině. Nedávno jste dokončil studium B licence. Zamíříte v budoucnu ještě k vyšším metám?
Baví mě to. Pořád se učím. V Hradci jsem se učil jako asistent, teď se učím jako hlavní trenér. Je to pro mě druhá sezona v této pozici. Začátky byly taky krušné. Je jiné hrát nebo koučovat. Uvidíme. Lákalo by mě zahraničí. Jednu nabídku už jsem měl, ale zrovna jsem dodělával školu. Na stará kolena jsem odmaturoval.

To klobouk dolů…
(směje se) Však to byla taky dřina. Řekl jsem si, že si maturitu dodělám. I já jsem svým způsobem doplatil na mladickou nerozvážnost, taky jsem byl přesvědčen, že budu hrát NHL a vzdělání potřebovat nebudu. Když vám v osmnácti hokej trošku jde, tak jste mistr světa. Neměl jsem na to tehdy ani hlavu, abych chodil do školy.

Teď už ji máte, že?
Jo, jo. Protože jsem ji udělal. (směje se) Dokopával jsem se k tomu dlouho. Teď jsem šťastný.

Hráč, rozhodčí a trenér. To je Pahulák
Michal Pahulák se narodil 4. září 1973. Je ženatý, s manželkou Evou má dvacetiletého syna Patrika.

Hokejově byl odkojen v Hradci Králové. V památné extraligové sezoně 1993/94 odehrál coby dvacetiletý junák 25 utkání, v nichž zaznamenal čtyři branky a jednu asistenci. Během kariéry vystřídal řadu angažmá, působil i na Slovensku.

V roce 2005 se vydal na dráhu rozhodčího, v poslední době také trénuje. V regionální lize juniorů vede tým TJ Spartak Nové Město nad Metují. Hokej už hraje jen pro zábavu mezi amatéry.

Autor: Pavel Král

18.10.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Pomocníci v kuchyni 14 000 Kč Pomocníci v kuchyni POMOCNÁ SÍLA V KUCHYNI. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 14000 kč, mzda max. 16000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POMOCNÁ SÍLA V KUCHYNI, - Místo výkonu práce: GrandPark, a.s. - Domov pro seniory, Exnárova č.p. 453/7, Moravské Předměstí, 500 11 Hradec Králové 11, - PP na dobu neurčitou, nástup dle dohody, - Náplň práce: příprava ovoce a zeleniny pro další zpracování a k přímé konzumaci, odpovědnost za jeho čistotu a zdravotní nezávadnost, podílení se na přípravě a výdeji nápojů, obsluha a údržba kuchyňského zařízení, - Nabízíme: stabilní zaměstnání v nové firmě, příjemný kolektiv, stravování na pracovišti, - V případě zájmu nás kontaktujte na email: o.votroubek@senecura.cz. Pracoviště: Grandpark, a.s. - domov pro seniory, Exnárova, č.p. 453, 500 11 Hradec Králové 11. Informace: Ondřej Votroubek, . Služby - Služby Pracovníci pro ruční mytí vozidel, oken, 19 000 Kč Pracovníci pro ruční mytí vozidel PRACOVNÍK/-ICE PRO RUČNÍ MYTÍ VOZIDEL. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: PRACOVNÍK/-ICE PRO RUČNÍ MYTÍ VOZIDEL, - PP na dobu neurčitou, nástup možný ihned, jednosměnný provoz, - Náplň práce: obsluha myčky pro ruční mytí vozidel, ruční mytí a čištění interiéru a exteriéru vozidel, - Požadujeme: zodpovědný přístup k přidělené práci, pečlivost, samostatnost, spolehlivost, řidičský průkaz skupiny B, - Nabízíme: zázemí stabilní společnosti, firemní benefity, 4 týdny dovolené. , - V případě zájmu zasílejte životopisy na e-mailem: katerina.vaclavova@olfincarpalace.cz. Pracoviště: Olfin car palace s.r.o. - pracoviště na rybárně, Na Rybárně, č.p. 203, 500 02 Hradec Králové 2. Informace: Kateřina Václavová, +420 601 554 432. Výroba - Výroba Mechanici a opraváři osobních automobilů 23 000 Kč Mechanici a opraváři motorových vozidel AUTOMECHANIK-/ČKA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 23000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: AUTOMECHANIK-/ČKA, - PP na dobu neurčitou, nástup dle domluvy, - Požadujeme: ŘP sk. B (sk. C výhodou, není však podmínkou), praxe výhodou (absolventy zaučíme a zaškolíme), - Nabízíme: stabilní práci v zavedené firmě, volné víkendy, - V případě zájmu nás kontaktujte telefonicky, e-mailem nebo osobně. Kontaktní osoba: Voňka Lukáš, e-mail: vonka@amgnol.cz, tel.: 605 184 960, od 7:30 do 15:00. Pracoviště: Am gnol s.r.o., Hradecká, č.p. 225, 503 02 Předměřice nad Labem. Informace: Lukáš Voňka, +420 605 184 960. Gastronomie - Gastronomie Cukrář, moučníkář 18 500 Kč Šéfcukráři MISTR-/OVÁ VÝROBY CUKRÁRNA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: MISTR-/OVÁ VÝROBY CUKRÁRNA, - PP na dobu určitou 1 rok od data nástupu, nástup možný ihned, pracovní doba 6:00 - 14:30 hod., - Náplň práce: odpovědnost za chod výroby - cukrárny, evidence, suroviny, kvalita výrobků, řízení pracovníků výroby, organizace, - Požadujeme: SOU , - Nabízíme: příspěvek na stravování nebo stravenky, firemní výrobky za zvýhodněné ceny , - Pozice je vhodná i pro absolventy/-ky , - V případě zájmu nás kontaktujte osobně, telefonicky nebo e-mailem. Kontaktní osoba: Janošová Jana, tel.: 730 540 455, e-mail: sekretariat@hradeckapekarna.cz. Pracoviště: Hradecká pekárna, s.r.o., Bieblova, č.p. 849, 500 03 Hradec Králové 3. Informace: Jana Janošová, +420 730 540 455.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Basketbalistky Vysoké nastoupí proti Teamstoru

Tenisové finále FedCupu mezi Českou republikou a USA 11. listopadu v Praze. Kateřina Siniaková.

Hrdina týdne ve východních Čechách: Siniaková zářila ve finále Fed Cupu

Komentář Jiřího Fejgla: Pochvala Pardubickým. Nebrečeli, i když mohli

Východní Čechy - Ve fotbale měli „dívčí“ pověst léta slávisté. Brečíte, pořvávali na ně drsňáci ze Sparty - a zbytek ligy. Dnes je to trochu jinak.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT