Tým táhly stálice, šanci dostalo i mládí

Prvoligoví hokejisté HC VCES Hradec Králové mají za sebou další úspěšnou sezonu. V nabité konkurenci totiž obsadili celkovou čtvrtou příčku. Před nimi skončily jen favorizované severočeské celky z Ústí nad Labem a Chomutova, a také překvapení uplynulého ročníku Olomouc.

Podobně jako vloni ukončil pouť Východočechů v semifinále play off ústecký Slovan, který shodou okolností znovu triumfoval 4:2 na zápasy. Těžko soudit, zda by pro Hradec sezona mohla dopadnout lépe, kdyby tým v jejím závěru nedecimovala rozsáhlá marodka.

Dres A mužstva HC VCES v průběhu uplynulého ročníku oblékly nejen zkušené stálice, ale také mladí hokejisté, dokonce i dorostenci. Přestože si někteří vybrali i slabší momenty, všichni společně dosáhli dalšího klubového úspěchu.

V průběhu právě završené sezony naskočilo na led v hradeckém dresu dohromady úctyhodných třiačtyřicet hráčů. Výkony těch nejvytíženějších se Deník pokusil zhodnotit a klasifikovat podobně jako „ve škole“.

Filip Luňák⋌1–

Byl jedním z hlavních strůjců letošního úspěchu mužstva. Kvalitními výkony se prezentoval zejména v základní části, v play off ho ovšem o neotřesitelnou pozici v hradeckém brankovišti připravily zdravotní potíže.

Jaroslav Jágr⋌5

Pokud klub hledal brankáře, který by mohl dělat rovnocenného partnera jedničce Luňákovi, v Jágrovi se zklamal. Mnoho příležitostí nedostal, a když už k nim došlo, obvykle v zápasech, ve kterých tápalo celé mužstvo. Výjimkou byl pouze duel v Ústí. Navíc měl značné problémy s životosprávou.

Tomáš Alexa⋌2–

Když se v základní části zranil Filip Luňák, překvapivě dostal přednost před Jágrem. A svoji šanci vzal za pačesy. Přestože si plnil povinnosti v týmu juniorů, i pro áčko byl přínosem. Stále však sbírá potřebné zkušenosti.

Milan Karlíček⋌2

I tentokrát potvrdil, že je jedním ze základních kamenů hradecké defenzivy. Podával kvalitní výkony, není proto divu, že mezi obránci HC VCES byl nejproduktivnější. Mnohdy však také platil za svoji nedisciplinovanost.

Jiří Hendrich⋌3

Z hradeckých obránců odehrál jednoznačně nejvíce zápasů, ovšem v některých z nich nebyl příliš výrazný. Možná doplatil na fakt, že leckdy se mu v páru střídali spoluhráči. Sezona se mu zkrátka nevydařila podle představ.

Martin Táborský⋌2–

Jeho zkušenosti jsou na ledě pochopitelně patrné, ovšem dobře rozjetou sezonu mu přibrzdilo vážné zranění po surovém zákroku chrudimského Procházky. V play off již v hradecké defenzivě tolik nevyčníval.

Aleš Křetínský⋌2

Od jeho přehledu ve hře si v Hradci hodně slibovali, z jeho přesných přihrávek mnohdy gólově těžili spoluhráči. I se svými zkušenostmi se však nevyhnul občasným minelám, přesto byl jednoznačně přínosem.

Václav Pánek⋌2–

Když v kabině na přelomu roku řádily nemoci a zranění, musel zaskočit ve zdecimovaných zadních řadách, a to rovnou ze staršího dorostu. S nelehkou situací se teprve osmnáctiletý mladík popasoval se ctí, sbíral cenné poznatky od výrazně zkušenějších hráčů.

Tomáš Seidl⋌4

Patřil k těm, kteří v uplynulém ročníku zůstali daleko za očekáváním. V mnoha zápasech byl nevýrazný, často chyboval. Zařadil se mezi mladé hokejisty, jejichž výkony byly velmi kolísavé.

Štěpán Spudil⋌4

Další z mladých beků, jenž má za sebou špatnou sezonu. Přestože odehrál více než polovinu zápasů základní části, na jeho bodovém kontě zívá nula. K tomu devět minusových bodů v hodnocení účasti na ledě také není dobrou vizitkou.

Václav Lesák⋌3–

Pokud se v předchozím ročníku dostával z mladické nevyzrálosti, v této sezoně přinejlepším stagnoval. Nejlépe ve třetím obranném páru neměl mnoho šancí prokázat, že má na víc.

Lukáš Filip⋌4

Má za sebou další sezonu, ve které laboroval se zdravotními lapáliemi, což se na jeho výkonech leckdy podepsalo. Co se od něj očekávalo, nesplnil. Nepovedená sezona.

Jaroslav Roubík⋌1

Znovu prokázal, proč je už několik sezon pro tým nepostradatelný, jelikož získával důležité body, ať už za vstřelené branky nebo asistence. Jednoznačně se stal nejproduktivnějším hráčem mužstva, ke špici patřil i v měřítku celé soutěže.

Jiří Kadlec⋌1

Ze zkušeného bojovníka by si snad všichni spoluhráči mohli vzít příklad. I v osmatřiceti na ledě dřel, z čehož tým mnohdy profitoval. V play off překousl i nepříjemné zranění po zásahu pukem do obličeje. Znovu dokázal, že ještě nepatří „do starého železa“.

Martin Koudelka⋌1–

Jelikož hlavní osa mužstva zůstala takřka stejná, i tentokrát patřil zkušený centr k ceněným „klenotům“. Přestože sám mnohokrát neskóroval, připravil nespočet jasných situací pro své spoluhráče. Předčasné stop mu vystavilo zranění v play off.

Vít Budínský⋌1–

Jednoznačně překvapením roku. Dravý forvard drobnější postavy, jenž do Hradce přišel z extraligových Karlových Varů, výborně zapadl do druhé formace. Body sbíral nejen v základní části, ale i play off mu vyšlo.

Jan Hruška⋌2

Často putoval sestavou, ale kam ho trenéři postavili, tam se dokázal brzy adaptovat. Často vymýšlel nápadité akce, byl dravý, rád si hrál s pukem, což s sebou však neslo i to, že se občas utápěl ve vlastních kličkách.

Daniel Volráb⋌2

Má za sebou další sezonu, na kterou může v dobrém vzpomínat. Po boku zkušeného centra Koudelky znovu výkonnostně povyrostl. Dobře načasoval formu pro play off, přestože ani jemu se v něm nevyhnuly zdravotní problémy.

Ondřej Hruška⋌2–

Do Hradce před sezonou přišel jako nová tvář, a tak se zpočátku sezony hledal. Postupně se však rozehrál v dobře složeném třetím útoku. Spolehlivé výkony podával ve vyřazovacích bojích, přestože v nich trenéři často museli míchat se sestavou.

Patrik Moskal⋌2–

Sezonu může považovat za vydařenou. Se spoluhráči v nově vytvořené třetí formaci si v průběhu základní části poměrně rozuměl. Postihlo ho však dlouhodobější zranění, a tak se zpět do optimální formy znovu dostal v play off.

Jan Berger⋌3

Patřil k několika mladým hokejistům, kteří letos v Hradci dostali šanci. Měl několik světlých okamžiků, bojoval, snaha se mu upřít nedala. Ale mnohdy ne vše vycházelo podle představ.

Jaromír Florian⋌4

Jedna z předsezonních posil, která však doplatila na herní nevyzrálost. Mladý forvard se na ledě často trápil, ke konci sezony už se v sestavě HC VCES příliš neobjevoval.

Richard Rapáč⋌4

Pokud měl být mladý slovenský útočník pro tým posilou, nestalo se tak. V průběhu sezony se potýkal se zraněními, na ledě se svojí dravostí často neprorážel. Patřil ke zklamáním uplynulého ročníku.

Ondřej Březina⋌4

S několika dalšími mladými spoluhráči se střídal převážně ve čtvrté formaci. Mnoho toho však neukázal, a tak zapadl do šedého průměru. Pro to, aby se v dnešním hokeji výrazněji prosadili, potřebují mladí hokejisté určitě přidat.

Jan Šejnoha⋌3–

Další z řady mladých hokejistů se svými výkony od svých vrstevníků příliš nelišil. Přestože čtvrtá formace, mnohdy „seděla“, pokud dostal příležitost, příliš ji nevyužil. Ve chvílích, kdy mužstvo válcovala zranění, povýšil, a předvedl i světlejší momenty.

Jan Kubišta⋌4

Mnoho zápasů neodehrál, a tak trenérům ani divákům rozhodně neukázal všechny svoje kvality. Podobně jako několik jeho spoluhráčů nedokázal svoji výkonnost ustálit v adekvátních mezích, proto byl jeho přínos pro tým minimální.