Na začátku sezony neměl Jiří Vašíček jisté místo v sestavě Hradce Králové. Na hokej se několikrát díval pouze z tribuny. Jak šel čas, zařadil se mezi šest nasazovaných obránců.

A paradox na konec. Teď coby suverénně nejzkušenější hráč defenzivy šéfuje šesti mláďatům.

„Neviděl bych to tak dramaticky. Oni jsou to všichni výborní hokejisté, na svůj věk hrají celkem zkušeně a může 
z nich něco být," pravil Vašíček po nedělní výhře 3:1 nad Karlovými Vary.

Vzhledem k pochroumanému zdraví tří zkušených obránců - ceníte si o to víc vydřeného 
vítězství?
Mladí kluci vzadu hráli výborně. I útočníci nám dost pomohli. Chtěli jsme  hrát hlavně dobře do obrany. Nakonec to byl boj, měli jsme i štěstí, ale dobře to dopadlo. Noví hráči zapadli výborně a odehráli to, co měli. Super práce.

Nejstarším z šesti mladých beků byl čtyřiadvacetiletý Stanislav Dietz. Sám jste o dekádu starší. Cítíte větší zodpovědnost?
Jasně. Mám už nějaká léta 
a měl bych na ledě odvést nějakou práci. Ale neviděl bych to tak dramaticky. Oni jsou to všichni výborní hokejisté, na svůj věk hrají celkem zkušeně a může z nich něco být.

Zkušenost z obrany prakticky vypadla. Musíte hrát nyní jinak?
Jsme závislí na pomoci útočníků, kteří sami cítí, že obrana nemá tolik zkušeností. Hrajeme všichni poctivě, makáme jeden za druhého a v zápasech je to vidět. Naším cílem je hlavně nedostat gól. K super výkonům se rozchytal Káca (Kacetl). Každou chybu uhasí.

V duelu s Vary jste nejvíce času na ledě strávil se Zdeňkem Čápem, který za Hradec nastoupil poprvé. Zavzpomínali jste na souhru z Pardubic?
Odehráli jsme tam spolu asi dva zápasy. Zdeněk je šikovný kluk, který sice nemá extra parametry, ale zase má přehled, hlavu nahoře a ruce také nemá špatné. Je fajn, že se takhle chytil, spadl mu tam gól do prázdný, což mu pomůže. V Jihlavě dělal hodně bodů a takový zápas ho může vystřelit ještě výš. Hlavně, aby kluk nebyl moc nahoře. To si ale pohlídám, hned ho sundám dolů.

Při vší úctě k výkonům mladých obránců, nemáte strach, že 
v play off to nemusí stačit?
Každý se to někdy musí naučit, ne?  Já ale věřím, že se uzdraví Renda (Vydarený). Ten odehraje pětadvacet minut za zápas, my ostatní mu musíme maximálně pomoct.

V šesti po sobě jdoucích vítězných zápasech jste inkasovali pouze sedmkrát. Dostáváte 
pod kůži hokej, který se bude hrát v play off?
Přesně tak. Je skvělý, že hrajeme na jeden obdržený gól. O tom to v play off je. Tam nikdo na krásu nekouká. Jedno utkání můžete dostat sedm, druhé vyhrajete 1:0 a je to pořád 1:1 na zápasy.

Už přemýšlíte o možných soupeřích pro čtvrtfinále?
Pro nás je nejdůležitější zůstat v šestce. Ve hře je ještě čtyřiadvacet bodů, což je strašně moc. V pauze musíme dobře potrénovat, zregenerovat a pofoukat bolístky. A až to začne, musíme být připravení.

V utkání s Karlovými Vary jste tygřím skokem odpálil do bezpečí kotouč, který směřoval do prázdné branky. Fortuna Arénou hned znělo vaše jméno. Vychutnal jste si ten okamžik?
Viděl jsem, že puk skáče 
v našem brankovišti a dojíždí k němu jejich útočník. Zkusil jsem tam hopsnout a on mě trefil hokejku. Tentokrát mi štěstí přálo. Jindy se zase chytám za hlavu, co na ledě dokážu vyvést.

Podle trenéra Petera Draisaitla máte hokeje plné zuby a těšíte se na pauzu. Z druhé strany ale vyhráváte. Netluče se to ve vás?
Stejné to bylo před Vánoci, kdy jsme také vyhrávali a vlétla do toho přestávka. Jakmile se rozjedeme, pauza nás zastaví. Až se nakopneme příště, stopne nás jedině konec sezony. (směje se) Hlavně se nesmíme  zase dlouho rozjíždět. Sice jsme si teď  něco nahráli, čeká nás klidnější pauza, ale nesmíme zůstat někde nahoře. Posledních osm kol bude přípravou na play off a bude se hrát jiný hokej.

Ještě mi dovolte odbočku k pátečnímu derby. Cloumaly s vámi po dalším vítězství nad Pardubicemi pozitivní emoce?
Jsem za to moc rád. Celý život jsem poslouchal, jak je Hradec úhlavní sportovní nepřítel Pardubic. Teď jsem na druhé straně a potom, co jsem 
v Pardubicích za dva roky zažil a jak jsem se tam „rozloučil", to člověka hřeje mnohem víc.

Baby obrana Mountfieldu HK
Stanislav Dietz – 24 let:
Hraje svoji první sezonu v extralize. Vytáhlý bek s citem pro hru.
Martin Pláněk – 23 let:
Růžička si ho vzal na dva turnaje EHT. V poslední době hraje excelentně.
Bohumil Jank – 22 let:
Už má ke 130 startům v EL, hrál KHL za Poprad. Začíná nabírat formu.
Zdeněk Čáp – 22 let:
Ač dlouho působil v Hradci Králové, extraligu hrál do neděle jen za Pardubice. Jeho největším limitem není proporčně skromnější postava, nýbrž vlastní hlava.
Karel Plášil – 20 let:
Hvězda budoucnosti! Má postavu, přehled, střelu… Stačí nabrat zkušenosti.
René Piegl – 19 let:
Další naděje. Tenhle rok ještě jeho nebude, ale počkejte příští sezonu. 
Klidně se může vklínit mezi šestici „hraných" zadáků.

První zápas, první gól: Čápova premiéra jako z praku!

Hradec Králové - Je to paradox. Zdeněk Čáp, hráč, který strávil několik sezon v dresu prvoligových hradeckých Královských lvů, do extraligy poprvé naskočil v dresu pardubického rivala, za kterého v předešlé sezoně odehrál devatenáct zápasů. I dvě derby. Před tím prvním si neodpustil slova o tom, že Hradec není Hradec, ale České Budějovice…

Proto někteří fanoušci nesli jeho návrat pod Bílou věž dost nelibě. „Tohle se prostě neříká," ucedil Petr Král, nekorunovaný šéf hradeckých kotelníků.

Po neděli možná někteří změnili názor. Čáp zvládl tuhou řež s Karlovými Vary výtečně. Byla to premiéra jako z praku! V čase 59:56 zápas dalekonosnou ranou při hostující power play rozhodl.

„Máme tři body a já jsem rád, že jsem dostal šanci," nadšeně vypravoval po zápase. „Kluci v Hradci mají marodku, tak mě z Jihlavy povolali. Musel jsem si to odmakat na sto procent, což se snad povedlo. Možná tam byly nějaké chyby, ty mě trenér ale jistě vytkne."

Moc jich nebylo. Jinak by v silně nervózním závěru za stavu 2:1 nechodil každé druhé střídání na led.

„Byl jsem překvapený, že jsem tolik hrál. Ze zápasu jsem měl přitom obavy. Celou sezonu jsem hrál v první lize, kde se hraje trochu jiný hokej. Tady je to strašně o systému," vypravoval.

Dvaadvacetiletý bek letošní rok tráví na hostování v Jihlavě, kde se vymakal do klíčové postavy týmu. Po zápase s Vary hned sedl do auta a mazal na Vysočinu. Jak dlouho tam ale zůstane, sám neví. „To je na trenérech. Netuším, zda mě v Hradci ještě budou chtít." Po neděli to vypadá, že ano.