Lední hokej sám dříve hrál, zkoušel to i jako rozhodčí, pak přišla další změna hokejové profese. „Na zimáku v Třinci jsem trávil hodně času. Když přicházel trenér Jiří Kalous, tak měl podmínku, že bude mít k ruce videokouče. Tehdy jsem byl osloven Pavlem Markem a Markem Chmielem, což byli hlavní představitelé klubu po sportovní a personální stránce, jestli bych to nechtěl dělat,“ prozrazuje současný videotrenér a zároveň vedoucí mužstva Dynama.

Byla to nabídka z kategorie těch, které se neodmítají?
Začal jsem ze dne na den, dá se říct, že jsem tomu podřídil všechno. To znamená osobní život, volný čas. Je to práce, práce, práce… Nejdříve jsme si to vyzkoušeli v Třinci během play off, mě to oslovilo. Už jsem na této pozici zůstal.

Jak potom vedla cesta k reprezentaci?
Když končil trenér Vladimír Růžička, tak nastupoval realizační tým pana Vůjtka. S ním tam byli Jarda Špaček, Pepa Jandač a Jirka Kalous. Vzhledem k tomu, že jsme s Jirkou spolupracovali v té době již tři roky a s Pepou jsem se taky trochu znal, tak mě doporučili. Pan Vůjtek mě přijal.

A před touto sezonou jste změnil klubové působiště a zamířil do Pardubic. V tom hrál taky roli sportovní manažer Dynama Pavel Marek?
Mohl jsem jít i jinam, ale byly dva důvody, které rozhodly pro Pardubice. Ten první byl osobní, jelikož jedna osoba, na které mi velice záleží, pracuje v Praze. Za druhé potom Pavel Marek a jeho profesionální přístup.

Je už dnes videotrenér nezbytnou součástí realizačního týmu na extraligové úrovni?
Není to všude pravidlem. Někde už videokouče mají šest nebo sedm let a neregistruji, že by tuto pozici někde zrušili. Nákup potřebných věcí, hardware a software, je navíc celkem nákladný. Proto by bylo hloupé najednou něco rušit. Setkávám se s názory trenérů ze střídačky, kteří tvrdí, že hokej na videu vypadá zase trochu jinak. K tomu se přidává propojení trenérů s někým na vysílačce, ať už to je videokouč nebo skaut. Hokej ze shora vypadá jinak než na střídačce. Ne vždy jde všechno zaregistrovat.

Dá se v kostce popsat, jakou náplň práce má videotrenér?
Když to vezmu ve zkratce, tak jednou z částí je příprava na soupeře. To znamená charakterizovat ve stručnosti hru soupeře v deseti či patnácti klipech. Dalším okruhem jsou speciální formace jako přesilovky a oslabení. Pak tam samozřejmě patří i výstup ze zápasů našeho týmu, to se týká defenzivní i ofenzivní stránky, herního systému i individuálních věcí. A k tomu je třeba sledovat hokej okolo, inspirovat se různými záběry z KHL, NHL a dalších soutěží. Některé věci se potom dají zapracovat i do našeho týmu.

Při zápasech jste právě vy tím, kdo sleduje hokej z horního pohledu? Je to stejné v klubu a v reprezentaci?
Většinou zápasy sleduji ze shora. Ale je trochu paradox, že třeba na Světovém poháru jsem byl zavřený v místnosti, kde bylo asi dvacet obrazovek. V zámoří mají takzvanou challenge, NHL je v tomto napřed, tak jsem to trenérům přehrával rovnou na střídačku, kde měli monitory. U nás jsem někde pod stropem haly, kde je výhled nejlepší. O přestávce pak rychle běžím do kabiny něco sestříhat, předat trenérům informaci. Ti už s ní naloží tak, jak potřebují.

A jste i pomocí vysílačky přímo ve spojení se střídačkou?
Komunikace se střídačkou během extraligových zápasů probíhala s tím, že ji měl na starost náš skaut Břetislav Kopřiva, ale momentálně to není pravidlem. V reprezentaci jsem na vysílačce já ve spojení s Jirkou Kalousem.

Na tribuně při zápasech je vaším pracovním nástrojem speciální tablet. Jaké informace do něj zaznamenáváte?
Je to takový manažer utkání. Dá se říct, že do tabletu, který má v sobě speciální software, zapisuji všechno, co se stane během zápasu. Ať to jsou statistické věci, kdo je na ledě nebo kdo vystřelil. A potom herní stránka – naše rozehrávky, obrana středního pásma, speciální signály… Tyto funkce mi umožní, že po zápase synchronizuji video a tyto značky. Program mi to potom hodí do „knihy“, kde mám jednotlivé věci rozdělené podle kategorií.

Mohou z toho těžit i jednotliví hráči a přehrát si jen svůj minizápas?
Tím, že zakliknu, kdo je zrovna na ledě, tak mi program filtruje střídání hráčů. Konkrétní hokejista se nemusí dívat na celý zápas, já mu dodám jen ty záběry, při kterých je na ledě.

S reprezentací jste již poznal atmosféru mistrovství světa nebo Světového poháru. Je pro vás olympiáda ještě na vyšším stupínku?
Určitě to bude více než mistrovství světa, to stoprocentně. Jestli to bude před Světovým pohárem, to zatím nejsem schopen říct, spíše asi až po olympiádě. Přece jenom Světový pohár uspořádala NHL grandiózně. Byla to akce na profesionální úrovni. Není lehké zorganizovat podobně velký turnaj, na olympiádě je navíc řada dalších sportů, to není jen o hokeji. Snad to všechno bude v pořádku.

Plánujete se podívat na další sportovní disciplíny?
Jedu tam především pracovně, nejedu si to užít jako dovolenou. Tři zápasy ve skupině budou v rychlém sledu. A rozhodnou o tom, jestli půjdeme do osmifinále nebo čtvrtfinále. Myslím, že moc času na sledování biatlonu nebo jiných soutěží nebude.

Do turnaje český tým vstoupí utkáním s domácím výběrem, se kterým se Češi nepotkávají tak často.
Lišila se hodně příprava na Koreu?
Výhodou je, že Korea měla v létě kemp v České republice. A hráli taky na Channel One Cupu v Rusku, kde jsme viděli všechny zápasy. Pak jsme si je sestříhali, Jirka Kalous zpracoval výstup ke hře Koreje. Jsme takto připraveni na všechny soupeře. Na Kanadu a Švýcarsko to budeme ještě aktualizovat podle toho, jak odehrají první utkání proti sobě.