Jede si svoji TOP sezonu. Hokejista Rudolf Červený je krátce před koncem třetí čtvrtiny soutěže na 19 bodech (9+10). Tolik jich v kariéře nikdy nenasbíral.

„Na ledě se cítím výborně," promluvil útočník Mountfieldu o své aktuální pohodě v rozhovoru pro Deník.

Jeho formace s Ihnacakem a Honejskem si sedla. Třeba Třinec zasypala čtyřmi góly. 
I naposledy v Mladé Boleslavi řádila. Ihnacak dvě branky vstřelil, Červený zapisoval dvě asistence. „Společně nám to funguje," těší hradeckou pětašedesátku.

V Boleslavi jste se v poslední třetině kousli a vyrvali ze ztraceného zápasu dva důležité body.
Byl to těžký zápas. Přestože nám chybí zkušení kluci ze základního kádru, tak jsme zabojovali a povedlo se nám utkání otočit.

Třetí rok po sobě máte v lednu plnou marodku. Nežehráte trochu na osud?
To ne, ale je to složité. Vlastně z každé lajny chybí jeden hráč, to je pak znát. Kdyby vypadla celá jedna pětka a ostatní zůstaly pohromadě, bylo by to lepší než takhle. Navíc jde všechno o kvalitní hráče, na kterých náš mančaft dost stojí. Kluci z Litoměřic ale hráli výborně a i díky nim se nám to v Bolce podařilo zvládnout.

Myslíte, že to takhle může jít dál? V lednu si každý tým pečlivě chystá pozici pro play off  a vy zase trpíte ztrátami opor…
Uvidíme, co se stane. Po Vánocích je to pokaždé stejné. Jelikož zase máme marodku, tak musíme hrát poctivě do obrany. Vlastně najedeme na hokej, který se praktikuje v play off. Ostatně tak už budou hrát všechna mužstva a my nemůžeme jinak. Bránit a vepředu něco vymyslet. Kvalitních hráčů na to máme dost.

Mezi gólové hráče jste se letos zařadil i vy sám. Po pětatřiceti kolech jste na svém kariérním maximu. Nasbíral jste už 19 bodů.
Na ledě se cítím výborně. V lajně jsme si s Brianem (Ihnacakem) a s Tondou (Honejskem) sedli, předtím i s Adamem Courchainem. Hraje se mi výborně, ale hlavně dostávám dost prostoru. O tom to celé je.

Popište spolupráci vaší produktivní jednotky.
S Brianem hraju už delší dobu. Přesně víme, co od sebe čekat. Zvykli jsme si na sebe. Tonda se k nám taky hodí, dobře bruslí a střílí. Každý z nás má na ledě svoji roli, kterou se snaží plnit. A funguje to.

Logicky jste se posunul i v týmové hierarchii. Trenér Vladimír Kýhos vás využívá v závěrečných minutách zápasů. Možná víc než Peter Draisaitl. Nemyslíte?
Obecně platí, že když vám trenér věří, hraje se o hodně líp. I za pana Draisaitla jsem hrál poslední minuty. Já se jen snažím hrát, co nejlépe. Chci pomoct týmu góly a body, abychom co nejvíce vyhrávali. Momenty, kdy prohráváme, nebo je nerozhodný stav, přímo miluju. Vždycky toužím rozhodnout, nebo udělat co nejvíce pro to, abychom vyhráli.

V pátek vás čeká Zlín, který se stejně jako v minulé sezoně po polovině soutěže neskutečně zvedl. Co si o tom myslíte?
Odešli jim Čajánek s Leškou, k nám přišel Béďa Köhler, to je obrovsky oslabilo. Chvíli se s tím vyrovnávali, začátek jim nevyšel. Teď to vypadá, že se dali dohromady a zvedají se. Hrají pořád ten samý hokej, jen přidali ještě víc na poctivosti a urputnosti. Evidentně ten mix našli. 
K nám přijedou bránit, kousat a čekat na přesilovku, z které by nám dali gól. V tom se asi moc plést nebudu.