Ví, jak se vyhrává hokejová extraliga. Tu slast poznal jako hráč i trenér. Vedení Mountfieldu na to spoléhá, zkušený odborník navíc potvrdil svou erudici i letos, hradecký tým pod jeho vedením rozkvetl. Až k bronzové medaili. Václav Sýkora bude bossem kabiny a lavičky také v příští sezoně.

„Dohodnuti jsme byli už před play off," říká kouč, který dovedl celek do semifinále, kde nestačil na supersilnou Kometu Brno.

Jste rád, že v Hradci bude pokračovat?
O ničem jiném jsem nepřemýšlel. Jen jsem si říkal, jestli si mám kariéru ještě o rok prodloužit. Takhle přemýšlím vlastně před každou sezonou.

Kvůli věku? Je vám čtyřiašedesát.
Nějaký věk mám, člověk takhle musí uvažovat. Ale tady v Hradci mě práce naplňuje - a to vzhledem k týmu, spolupráci se vedením i díky mým nejbližším spolupracovníkům. Vytvořila se tady skupina kluků, která je úžasně pracovitá.

Prošli jste až do semifinále. Jaroslav Bednář však po něm řekl, že je to neúspěch. Vy s ním nesouhlasíte, že?
(směje se) To je celý on. Hodnotil to bezprostředně po posledním zápase, plály v něm emoce. Snažili jsme se do poslední chvíle, neměli jsme daleko k tomu, abychom si vynutili sedmý zápas a měli pořád naději na finále. Myslím, že s odstupem to vidí jinak. Sezona se dá hodnotit jako úspěch.

Byla Kometa opravdu lepší?
Když vezmu sérii celkově, tak o něco lepší byla. Podávala vyrovnanější výkony, my jsme některé zápasy neodehráli dobře. Ať už to byl první zápas doma, nebo třetí v Brně, kdy se rozhodlo už v první třetině. My jsme nebyli favority. Kometa šla se svým kádrem do sezony jako největší favorit na titul a pro mě je hlavním adeptem i nyní před finále s Libercem.

V čem byla silnější než Hradec Králové?
Rozdíl vidím v šíři kádru. Nám se zranil Ruda Červený, Andris Džerinš, který se sice vrátil, ale měli jsme problémy se složením čtvrtého útoku. Problémy měl Roman Kukumberg. V podstatě jsme všechna utkání s Kometou dohrávali na tři útoky, což bylo při té velké náročnosti znát. Možná se to projevilo i v prodloužení šestého zápasu, kdy nám trochu docházely síly. Přesto musím před týmem smeknout. Odtáhl dvě velmi kvalitní série.

Proti Brnu jste nebyli příliš gólově produktivní.
Byl proti nám silný organizovaný soupeř s kvalitní obranou a kvalitním brankářem. Moc gólů nepadalo, na čemž měli velkou zásluhu právě oba gólmani. V šestém zápase jsme měli ve druhé třetině za stavu 1:0 tři gólovky, neproměnili jsme je. Neříkám, že bychom vyhráli, ale průběh série napovídal tomu, že by to tak bylo. Je to tak, produktivita nás zklamala.

Hradec už před sezonou vyhlásil útok na semifinále. Bylo to svazující?
Je důležité, že jsme se posunuli o kus dál, že jsme přešli čtvrtfinále. Musím přiznat, že tam byl ten psychický strašák, tři sezony se to nepodařilo. Ve čtvrtfinále s Litvínovem to hrálo velkou roli, semifinále bylo o něčem jiném. Bylo psychicky uvolněnější, na druhou stranu kvalita soupeře byla vysoká.

Co se nepovedlo?
Vstup do sezony nebyl ideální. Před sezonou byly dost velké změny v kádru i systému. Nedařilo se hned, až postupem času získalo mužstvo nějakou tvář, dostalo se na dobrou úroveň.

Čím to bylo?
Kádr jsme doplňovali během sezony, přišli Dragoun, Newton, Picard. To pomohlo tým zkonsolidovat a dostat ho na pozdější úroveň. Další výrazná věc byla, že se prosadil brankář Patrik Rybár.

Ano, byl vynikající, a to i v play off. Čekal jste to?
V létě s námi trénoval, poslali jsme ho do Litoměřic, jedničkou byl Ondra Kacetl. Ale Patrik ukázal, že si zaslouží šanci, a tu pak chytil za pačesy. Musím ho vyzdvihnout, držel nás neskutečně. I proti Kometě nám dával naději, že můžeme sérii uhrát.

Je pro mužstvo pozitivní jeho až stoický klid?
Projev vychází z jeho povahy, letory. Je to skromný, tichý kluk, který si nepotrpí na okázalá gesta. To se promítá do jeho stylu. Navíc je vysoký, v bráně zabere hodně místa. Má úsporný, ale efektivní styl. Je velice talentovaný a nadějný. Může z něj bý velký brankář.