„Dneska je hokej hodně o tom, jak se píská. Hraje se hodně přesilovek a Zlín ty góly dal, my bohužel ne," říkal po porážce 2:4 kouč Mountfieldu Peter Draisaitl.

Zlín přitom využil jednu početní výhodu, stejně jako jeho soubor…

„Nám strašně pomohl rozdílový gól na 4:2. Pak už se musel Hradec tlačit víc do útoku, což nám vyhovovalo. I se štěstím jsme ten výsledek uhráli. Za tři body s tak silným soupeřem jsme strašně rádi," jásal zlínský asistent Juraj Jurík.

V jeho týmu se skvěle chytly posily.

Ex-brněnský Útočník Jakub Svoboda  začal konečně sbírat body, Hradci dal druhý gól a na čtvrtý přihrál. V bráně vládne  mladík Petr Hromada, kterého si trenér brankářů Richard Hrazdíra vyhlédl ve Vsetíně.

„Kuba Svoboda hraje výborně. Je to bruslařský typ a pro nás má velký význam. Bylo vidět, když k nám přišel, že se střelecky trochu trápil, ale teď se chytil, proti Hradci přidal další gól, snad bude takhle pokračovat," chválil pro klubové stránky svého spoluhráče Roman Vlach mladší.

A Hromada? To je pořádná kupa gólmanského umění, kterou se podařilo vysypat do brankoviště. „Chytá výborně. Pro tým to byla změna když přišel. Byla na něm hned vidět jistota, neměl co ztratit. Tím mu sebevědomí stouplo a čape fakt výborně," pokračoval Vlach.

Hromada nastoupil do pěti zápasů a ani jednou se nestalo, že by Zlín nebodoval.

Teď  třiadvacetiletý brankář Vsetína, jenž chytal maximálně druhou ligu za Šumperk, zkrotil i Hradec.

Když se Zlínu nedávno zranili dva brankáři a zdálo se, že do kasy bude muset nastoupit snad sám Richard Hrazdíra, bývalý gólman a dnes jejich kouč, vzpomněl si, že když před šesti lety působil ve Vsetíně, měl v tréninku jednoho mladého šikulu.

Ale jen tak to také nebylo. Hromadovi pomohla náhoda. Hrazdírův syn David se vrátil ze Slovenska a rozehrát se šel do Vsetína. Jednou se takhle jel otec na syna podívat a koho nenašel…

Podle Draisaitla měl Hradec ale problémy i sám se sebou: „V posledních třiceti minutách jsme nebyli schopni dostat se do šancí, abychom zápas ještě mohli otočit."

Jemu mohlo udělat radost snad jenom to, že Mountfieldu evidentně vyšla sázka na Lukáše Vantucha.

První start po příchodu z Landshutu, první gól.

„Měli jsme ve Zlíně hlavně zbytečná vyloučení, i já seděl. Našel bych ale i pozitivní věci: Líbilo se mi, že kluci skákali do střel, bojovali jeden za druhého," komentoval svoje první vystoupení pro hradecký web urostlý útočník.

V útoku nastoupil s Tomášem Troligou a Michalem Tvrdíkem. Teď se těší, až si zahraje doma: „Byl jsem se podívat v neděli na zápase se Slavií a kulisa se mi líbila moc. Hráče takové publikum dovede povzbudit."

Z hokejové extraligy: 2:6, 0:6, 2:6. Tohle byl tenisový klystýr

Hokejisté Slavie (v červeném) proti Třinci.Pardubice - Mají dva slušné brankáře, dva hvězdné útočníky Jaroslava Bednáře s Tomášem Vlasákem, k tomu vzadu rabijáta Davida Šticha a produktivního Juraje Valacha.

Výsledky? Jednou parádní, pak neskutečně tristní. To je letošní Slavia. Precizní hrou dozadu porazí ofenzivně laděný Litvínov, zlomí v derby Spartu. Ale pak přijde výbuch. Tři porážky a skóre 4:18.

„Tohle mi do hlavy fakt nejde. Hrajeme skvěle, daří se nám s těmi lepšími. Ale s týmy, se kterými bychom měli bodovat, ztrácíme," nechápe brankář Adam Svoboda.
„Jsme tam, kde jsme. V pr… Klidně to napište," říkal po poslední porážce od Třince novinářům gólman.

2:6, 0:6, 2:6. Tohle nejsou výsledky nějakého snaživého tenisty v prvním kole velkého turnaje, ale tři výsledky slávistického snažení v extralize. Nebo spíš nesnažení?

„Každý si musí sáhnout do svědomí. Nemáme pokoru jeden k druhému. Hokej? Tohle teď v našem podání s ním nemá nic společného," přidal se Tomáš Vlasák.

„Naposledy s Třincem to bylo jako hra kočky s myší. Od nás nikdo asi nějaký luxusní výsledek moc čekat nemohl," procedil po poslední porážce trenér Ladislav Lubina.

Chvílemi to v zápase vypadalo, že jediným, komu na výsledku opravdu záleží, je brankář Svoboda.

Vytrpěl si hodně. Emoce v něm pak nakonec bouchly a rozmlátil hokejku. „Tohle bych ani nekomentoval. Vážím si každého zápasu, každé šance, kdy mohu jít na led. O to víc mě pak mrzí, že hráči, co jsou podstatně mladší, to mají jinak," sypal ze sebe do diktafonů.

„Všude jsme ne o jeden, dva, ale o tři kroky pomaleji než naši soupeři. Děláme ostudu Slavii, i našim rodičům. Tohle dál nejde," pokračoval v hodně emotivních slovech.

Že je v týmu hodně věcí špatně potvrzují i slova Tomáše Vlasáka: „Momentálně jsme jako mužstvo zoufalí."

Je šílené, jak se z party, co dokázala vyhrát v Plzni, na Spartě a v Litvínově, stala banda zoufalců. Jen tak.

Jako kdyby tryskáči začal někdo do nádrže lít fritovací olej. Po třech příšerných výsledcích jsou sešívaní pouhé čtyři body od posledního místa.