„Zlomený“ Berger: Bylo to až k pousmání

Možná jste ho potkali v hradeckých lesích. Neběžel, nejel na inline bruslích, ale seděl na takzvaném handbiku. Na kole pro handicapované sportovce.

Přitom je to extraligový hokejista, na začátku sezony jedna z hlavních opor místního Mountfieldu.

Jenže Jan Berger, útočník s cejchem pracanta, se nyní pere o návrat do hry po dvou těžkých zraněních.

V září mu jeden z olomouckých soupeřů zlomil pukem ruku. Na konci října, když už měl naskočit do zápasu, si po souboji na tréninku přisedl nohu a přelomil si lýtkovou kost.

Co se vlastně stalo?
Bylo to 31. října, 2. listopadu jsem měl jít do zápasu. Měsíc jsem trénoval poctivě, dvoufázově. Cítil jsem se výborně. Bylo to při souboji jeden na jednoho, o hráče se mi nešťastně zablokovala noha. Vrazili jsme do sebe, spadl jsem, kam jsem nechtěl.

Byla to smůla?
V takové situaci jsem byl milionkrát. Sešlo se to nejhůř, jak mohlo, spadl jsem si na nohu. Ale na druhou stranu jsem ji v poslední chvíli dokázal vykopnout a zachránil jsem si koleno.

Takže štěstí v neštěstí?
Lékaři mi říkali, že jsem z toho vyváznul ještě dobře. Praskla mi lýtková kost, ale vazy jsou v pořádku.

Co jste si říkal? Už kvůli zranění ruky.
Všechno se ve mně mísilo. Namohl jsem tomu věřit, stejně jako lidi, s kterými jsem se o tom bavil. Každý kroutil hlavou, až to bylo skoro k pousmání. Ono se k tomu vlastně nedá nic říct. Měl jsem dvě zlomeniny bez příčiny, ze situací, které mohly nastat kdykoli. V životě jsem měl tři, teď dvě hned za sebou.

Co jste dělal?
Na začátku to bolelo hodně. Ale pak jsem psal diplomku, to je jediné, co mi chybí k dokončení vysoké školy. Takže ne, že bych se nudil. (usmívá se)

Hýbal jste se?
Lékaři mě varovali, ať jdu postupně. Dost věcí nejde dělat, ale dost jo. Snažil jsem se chodit do posilovny, ale bylo to málo. Tak jsem si půjčil handbike.

„Kolo“ pro handicapované.
Šlape se na něm, v uvozovkách, rukama. Aspoň jsem byl na čerstvém vzduchu. Na začátku jsem měl respekt, strach, ale postupně se mi to zalíbilo. Má to přehazovačku, brzdu, strašně mě to začalo bavit.

Kdy se vrátíte do zápasů?
To je těžké, nikdo mi nechce nic říct. (usmívá se) V příštím týdnu bych chtěl začít bruslit s týmem. Věřím, že jsem si vybral smůlu a na konci sezony se mi to vrátí.

Po derby: O smůle, dřevákovi i nové smlouvě

Chybí moc, má srdce
Na startu sezony na Jana Bergra spoléhal. „Chybí nám strašně moc,“ řekl o zraněném útočníkovi Tomáš Martinec, trenér hradeckých hokejistů.

„Začátek měl stejně jako Pilař a Miškář, kteří pak také vypadli, výborný. Na našich výkonech to bylo znát. V poslední době to bylo nahoru, dolů, sestavu jsme točili kvůli zraněním,“ řekl kouč.

Zmíněná jména mají pro tým dvojitý význam. Jde o hráče, již měli dobrou formu, navíc jsou místní. Borci z regionu, na nichž chce klub stavět.

„Mají hradecké srdce. Nechci se dotknout dalších kluků, ale tihle to vnímají trochu jinak. Máme dobrý tým, ale tihle kluci nám chybějí,“ netajil Martinec.

Hradec je jiná liga, díl druhý