„Bylo to nádherné období mé kariéry. Hlavně ta postupová sezona. Pokaždé byl vyprodaný stadion. Fanoušci byli skvělí. Na to se prostě nedá zapomenout," vypravuje s upřímností v hlase.
Hradecký hokej letos slaví 90 let od svého vzniku. Proti Olomouci se hráči navlékli do dresů ze sezony 1972/73, v neděli si přes hlavu přetáhli svítivě žluté barvy, které nosívala Martincova generace.
„Dres mám doma ještě někde schovaný. Bylo fajn si to připomenout. Fanoušci zpívali vysoký jalovec, ta doba se mi zákonitě vybavila," usmívá se bývalý skvělý útočník.
Z tehdejšího týmu je v kontaktu pouze s bratrem Tomášem, který je asistentem trenéra na hradecké střídačce. Občas vidí Martina Filipa a Jaroslava Kudrnu. „Protože ti kluci pořád hrají," směje se. „Jinak s ostatními ve styku nejsem. Ale když se s někým náhodou potkám, tak se bavíme, kdo co dělá. Povědomí o nich mám."
Do Hradce teď Martinec jezdívá jako soupeř. Ve Spartě je sportovním ředitelem a při zápasech stojí na střídačce po boku kouče Josefa Jandače. V neděli Sparta v Hradci rupla 2:4, prohrála po devíti vyhraných duelech v řadě. „Nezachytili jsme začátek, byli jsme všude druzí a i když jsme měli v třetí třetině dvakrát prázdnou branku, gól jsme nedali a se zápasem už nezvládli nic udělat."
