Ze svědectví jeho nejbližších, které se podařilo Deníku získat tak, jak zazněla u soudu, mrazí v zádech. Dnes sedmdesátiletý Jiří Dvořák, jenž polil bývalou kolegyni kyselinou a v Praze zavraždil úřednici, byl dle nich inteligentní a přátelský kluk. Pak se v něm ale něco zlomilo.

Vrahův o šest let mladší bratr vyprávěl, že jako chlapci oba vyrůstali úplně normálně. „Naše dětství bylo harmonické. Máma pracovala jako laborantka a táta byl konstruktér. Brácha vystudoval strojní průmyslovku,“ vzpomínal.

Jiří měl prý kamarády a byl spíše veselejší. Společně jezdili na lyže a jako teenagera jej chytila stará auta.

Když bylo Jiřímu šestadvacet, z Československa při zájezdu do ciziny utekl.

„Chtěl se mít lépe. Byl dva roky v Německu a pak odletěl do Kanady, kde dostal místo v letecké fabrice. Pak zakotvil v USA v Boeingu. Když tam ale začali propouštět, přišel o místo,“ uvedl bratr.

Jiří Dvořák otravuje sousedy i z vězení:

Za mořem prý Jiří chodil s nějakou českou emigrantkou, vztah jim ale dlouho nevydržel. Právě v té době, na přelomu milénia, se dal budoucí vrah do podnikání na burze. „Tam a tehdy asi začaly jeho problémy. Prý ho na burze okradli o peníze. Vrátil se pak, dvacet let po emigraci, do Prahy. Bydlel u mámy a jeho finanční situace nebyla nic moc,“ vypověděl sourozenec Jiřího Dvořáka.

„Ke mně i rodičům se po návratu choval dobře. Časem ale dostal vztek na mámu. Proč, to nevím. Bylo to s ním už těžké. On měl totiž vždycky pravdu a nikdo jiný. Jednal ve stylu já jsem jednička a všichni ostatní jsou blbci. Nedalo se s ním pak už vůbec mluvit. I známí mu říkali, že mele nesmysly,“ popsal bratr.

Posledních deset let se s Jiřím prý už vůbec nevídali a nebavili se spolu. „Pohádali jsme se,“ konstatoval.

Z toho, co jeho sourozenec provedl, zůstal jako opařený. „Asi trpí nějakým bludem vlastní geniality. Nikdy si nepřipustil, že by u něj bylo něco špatně. Když zjistil, že bude muset nastoupit do vězení, tak se asi rozhodl pomstít,“ domnívá se bratr.

Jak přesně vypadalo pět dní, do kterých Jiří Dvořák vměstnal své ohavné činy, a co pak obžalovaný z vraždy a dvou pokusů o vraždu předváděl u soudu, si přečtěte v prvním díle první série nového seriálu ZDE. Jeho součástí je i dramatizovaný podcast.

Co vlastně běsnění předcházelo, proč se nadaný letecký technik rozhodl mstít třem nevinným ženám. A co s ním vlastně ony měly společného? Příběh dlouhá léta vzrůstající nenávisti jsme přinesli ve druhém díle první série Příběhů zla ZDE.

Pryč z Československa

Snad nejlépe znal Jiřího Dvořáka pan H. Byli spolužáci a dávní kumpáni ze smíchovské průmyslovky. Poznali se už v roce 1973. „Měli jsme společné zájmy. Strojařinu, auta, veterány a techniku vůbec, taky muziku nebo lyžování,“ vzpomněl svědek na dobu studií.

K Dvořákům chodil i do rodiny, znal jeho rodiče i strýce. „Jirka byl tehdy naprosto normální, přátelský, neagresivní kluk. Velmi technicky erudovaný,“ tvrdí jeho spolužák.

Intenzivně se přátelili až do Dvořákovy emigrace v roce 1980. „Chtěl dělat v leteckém průmyslu. V Československu mu to prý bylo malý,“ vysvětlil.

Přečtěte si, co předcházelo Dvořákovu běsnění a kdo byly jeho oběti:

Ze zámoří pak dostával dopisy. Po pěti letech od emigrace už byl Dvořák docela úspěšný. U leteckého výrobce Canadair dělal konstruktéra přípravků, tedy vlastně montáž letadla. „Překvapilo mne, jak rychle se dostal na takovou úroveň. Měl dvě auta, dům s bazénem, sněžný skútr, motorku. Bylo úžasné, jak rychle se tam dostal jako emigrant do dobré ekonomické situace,“ vzpomíná přítel.

Ještě v Kanadě měl pak podle něj Dvořák v roce 1984 vztah s nějakou Češkou, která měla malého syna. To byl jediný případ, kdy jeho blízcí slyšeli, že by měl přítelkyni.

V devadesátých letech se pak přestěhoval do USA. „Dělal konstruktéra přípravků ve společnosti North Grooman, kde se dělají stíhačky. Pak se z Texasu přesunul do Seattlu a v roce 1998 začal dělat v Boeingu.

„S manželkou jsme ho tam v říjnu 1999 navštívili. V té době už ale nebyl v letecké fabrice zaměstnaný. Hrál na burze, a to dost riskantním způsobem. Říkal, že vydělává 1,5 až 2 tisíce dolarů týdně, což byla v té době velká suma. Viděl jsem ale, že už nebyl v dobré kondici. Byl tak nějak skleslý. I moje manželka vycítila, že tam u něj bylo už něco špatného,“ popsal pan H.

Naštvaný a zklamaný muž

Pár měsíců poté, v roce 2000, se Jiří Dvořák ocitl zpátky v Praze. Zkrachoval. Přišel o dům a do Čech si přivezl jen nábytek a auto. „Před kamarády říkal, že se přijel starat o rodiče. Pravý důvod znal ale jen on. Nikdy a nikde ho neventiloval,“ prozradil pan Jan.

Po návratu Dvořák pokračoval se zkoušením štěstí na burze. Kupoval levné akcie s tím, že na nich vydělá. „Asi něco málo vydělat musel, jinak by nemohl vůbec žít,“ myslí si kamarád.

Jan H. nicméně celou dobu Dvořáka přesvědčoval, aby šel pracovat někam do letecké fabriky, třeba do Aerovky. „On byl ale najednou z naší společnosti kyselý. Nadával na privatizaci, říkal, že v Čechách se vyrábělo vše od lokomotivy po špendlíky a že tady nechali zkrachovat průmysl. Nebyl schopný ani ochotný pochopit a přijmout změny. Zacyklil se v kruhu. Ventiloval to i mezi kamarády, a nakonec se z naší skupiny začal vyčleňovat,“ sdělil Dvořákův dlouholetý kamarád.

close Jiří Dvořák. info Zdroj: ČTK zoom_in Jiří Dvořák. U soudu urážel nejen své oběti.

Budoucí vrah pak prý chtěl vyrábět vlastní hlavolamy, ale konkurence byla obrovská a napřed. Neuspěl ani se zabezpečovacím zařízením Klid, které vyvinul. „Bylo to jednoduché zařízení na bázi mobilního telefonu,“ vzpomněl přítel s tím, že systém nebyl konkurenceschopný.

Problém se ženami

Ožít se Dvořákovi podařilo až v Aerovce, kam se přece jenom po čase dostal, tehdy na doporučení jiného spolužáka z průmyslovky. Ale jen na chvíli. „Najednou vykládal, že je tam nějaká dáma, která se na něj údajně dívá a projevuje o něj zájem. Vyprávěl, že po něm pokukovala v závodní jídelně, nadbíhala mu, že se před ním vystavovala. Když přijela opálená z dovolené v Řecku, počkala si prý na něj, když vycházela z jídelny, a vyloženě číhala, aby se mu na nějaké podestě předvedla,“ líčil Dvořákovy fantasmagorie jeho přítel. Marně mu říkal, že se určitě plete.

Své útoky Jiří Dvořák cílil pouze na ženy, málem ale zabil i policistu nebo své spolužáky:

Jiří si stále zatvrzele vedl svou. Svému důvěrníkovi dokonce vyprávěl příběh, ve kterém byl objektem ženina pronásledování. „Já mu nevěřil. Obdobný případ už měl totiž v Seattlu s manželkou svého nadřízeného, která byla náhodou i jeho sousedkou. Také tehdy si myslel, že po něm ta žena touží. Vzniklo to asi tím, že jak je v Americe zvykem, když se přistěhoval, sousedi jej navštívili a přinesli koláč. On si to ale vysvětlil jinak,“ popsal pan H.

Se zmíněnou rodinou nadřízeného vznikl kvůli Dvořákovu nadbíhání sousedce konflikt. Dost možná i proto se ho nakonec v Boeingu zbavili. „Měl se ženami nějaký problém,“ vypověděl svědek, který měl k dnes už odsouzenému muži asi nejblíž.

Pád do tmy

Vše se podle pana H. úplně zlomilo v roce 2015. Dvořáka tehdy, prý za nevhodné chování ke kolegyním, vyhodili z Aerovky. „Chtěli mu předat vytýkací dopis, on se ale hodil marod a byl deset měsíců zavřený u rodičů. To byl jeden z momentů, kdy se vše zhroutilo. Nabádal jsem jej k tomu, aby se s firmou rozumně dohodl. Ale on začal Aerovku žalovat a vymýšlel různé dehonestace společnosti i těch zaměstnanců, o kterých si myslel, že jej připravili o pozici. To byl začátek jeho konce,“ je přesvědčený pan H.

Za svoje jednání následně Dvořák dostal podmínku. „Byl jsem jeho nejbližší kamarád, ale nebyl jsem schopný jej od šílených konspirací odradit. Protelefonovali jsme hodiny. Jezdil jsem za ním domů, občas ho i vytáhl na kolo. Chtěl jsem, aby se mnou jel na hory, na lyže. On už ale neměl zájem, utápěl se v tom,“ vzpomíná na přítelův pád kamarád.

Napište nám svůj příběh

Nedostali jste jako pozůstalí nebo oběti trestného činu od státu či pachatele žádné či jen minimální odškodnění?

V roce 2022, odkud jsou poslední známá data ministerstva spravedlnosti, se v ČR domohla odškodnění jen polovina obětí trestných činů nebo jejich pozůstalých.

Za rok získalo odškodnění 175 lidí, naopak 169 poškozeným ministerstvo spravedlnosti satisfakci zamítlo. Obětem trestných činů stát za rok vyplatil dohromady 21,38 milionu korun. Úspěšný žadatel obdržel v průměru 122 tisíc korun.

Patříte mezi ně? Napište nám na adresu pribehy.zla@denik.cz.

Od roku 2015, kdy ho vyhodili z práce, chodil Dvořák mezi kamarády už jen málo. „Poslední léta vůbec,“ poznamenal člověk, který jej znal zřejmě nejlépe ze všech. „Stal se z něj notorický kverulant, absolutně nepřístupný jiným názorům. Hrozný lidský úpadek,“ dodal smutně.

„Myslím, že měl nějaké celoživotní trauma z žen. Jednou mi říkal, že prý byl matkou odstrkáván, že na něj kladla vysoké nároky a že byl jejím chováním traumatizovaný. Posílala ho prý na hanbu. Když se narodil mladší bratr, tak se prý matka úplně soustředila na něj a on byl na druhé koleji. Cítil, že jeho dětství ze strany matky nebylo takové, jaké mělo být,“ naznačil pan H. úplný začátek Dvořákových problémů.

Přesto, že o nich věděl, tak brutální závěr rozhodně nečekal. „Nikdy bych nepředpokládal, že to může dojít až takhle daleko. Do posledních dnů jsem s ním byl v kontaktu. Říkal, že všechno vyřeší. Zněl přitom odhodlaně… Z jeho činů jsem naprosto zdrcený,“ hlesl.

Ukňouraný soused

Jiří Dvořák také chodíval do parčíku za libeňským činžákem, kde měl pronajatý byt. Tam se několikrát svěřoval jedné sousedce. „Občas si přisedl na lavičku a vykládal mi, jak mu všichni ubližují. Ze začátku vypadal docela normálně, ale pak už vlastně o ničem jiném nemluvil, jen kňoural, stěžoval si a nadával. Tak jsem se mu radši vyhýbala,“ svěřila se reportérovi Deníku žena přibližně ve Dvořákově věku.

close Podomácku sestrojená samostřílná brokovnice měla v činžáku v ulici U libeňského pivovaru v Praze zabít nebo aspoň doživotně zmrzačit bývalou bytnou Jiřího Dvořáka info Zdroj: Deník/Jiří Nováček zoom_in Podomácku sestrojená samostřílná brokovnice měla v činžáku v ulici U libeňského pivovaru v Praze zabít nebo aspoň doživotně zmrzačit bývalou bytnou Jiřího Dvořáka.

Od vraha nemá pokoj ani dnes, po třech letech. „Představte si! On mi posílá z basy dopisy. Chce, abych mu poslala různé věci, které by mu tam zpříjemnily pobyt. Žádala jsem jeho advokáta, aby s tím přestal, ale asi marně,“ kroutí hlavou penzistka venčící u činžáku svého psa.

Paranoidní narcis

Duševní stav vraha zkoumali také soudní znalkyně Monika Cendelínová z oboru psychiatrie a její kolega Marek Preiss z oboru klinické psychologie. Oba lékaři se shodli, že je za své činy plně odpovědný a pro společnost je mimořádně nebezpečný.

Intelekt Jiřího Dvořáka je přitom podle lékařů nadprůměrný. Vykazuje paranoidní a narcistní rysy se sníženou schopností dosahovat na emoce druhých lidí. Ženy si nadměrně sexualizuje.

Jiří Dvořák stráví zbytek života ve vězení. Problémy dělal i u soudu:

Odborníci se shodli, že trpí dlouhodobou smíšenou poruchou osobnosti, která je trvalá a není medicínsky léčitelná. „Tato porucha ovšem nenarušuje jeho kontakt s realitou. Je schopný rozpoznat protiprávnost svého jednání i domýšlet jeho důsledky a je i schopen své jednání ovládat,“ upozornili.

V době páchání zločinů jednal Dvořák podle lékařů promyšleně a cílevědomě. Uvědomoval si jejich následky pro oběti i pro něj samotného.

Třetí díl Příběhů zla se věnuje lidem, kteří měli blízko k Jiřímu Dvořákovi a dokáží tak přiblížit jeho životní příběh. Audio nahrávku namluvil Ivan Holas. | Audio: Deník/Jakub Vítek

Příběhy zla Jiřího Nováčka

info Zdroj: Deník

Nový seriál Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka přináší dokumentární rekonstrukce největších kriminálních případů České republiky. Čtenářům a posluchačům se v něm pokusíme objasnit fungování české kriminalistiky a justice. Rozebereme podrobně reálné dopady zločinů na každého z nás a řekneme si, jaké jsou pozice a role pachatelů, jejich obětí, policistů, žalobců, advokátů, soudců i uvězněných. Jisté jsou přitom jen dvě věci: páchat zlo se nevyplácí a dokonalý zločin neexistuje.

1. série - Muž, který nenáviděl ženy

Odškodňování obětí trestných činů

2. série - Američan Kevin Dahlgren, který vraždil v Brně