Zastoupeni jsou zde lidoví tvůrci betlémů a kulis od přelomu 19. a 20. století do současnosti. Soubor je přehlídkou autorské betlemářské tvorby dosud málo popsané oblasti Sedloňova, Plasnice a Deštné vOrlických horách první poloviny 20. století. Zastoupeni zde jsou lidoví řezbáři např. Johann Maeder, Hartmann, Dorner, Livarové nebo Tschinkel zHorního Sedloňova. Nelze opomenout vlastní tvorbu Františka Kubíčka – zejména podíl na architektonickém řešení betlému, důmyslné konstrukci a tvorbě řady doplňků zpřírodních materiálů. František Kubíček žil obklopen přírodou a přírodninami doplňoval také svůj betlém. Řadu figur si objednával u řezbářky Jarmily Haldové, sjejíž rodinou jej pojil ještě zájem o pěstování alpinek a rozsáhlého arboreta.Některé figury paní Haldová opravila a omalovala. Významný podíl, zejména figur zvířat, tvoří sériová práce králických řezbářů. Vsouboru je 99 oveček, velký podíl znich je králických. Samostatným a pozoruhodným prvkem tohoto komplexu jsou stavby. Vznosná, kvalitně provedená architektura svyužitím dřeva, soustružených dílů a lepenky sdobře provedeným omalováním je významnou kvalitou tohoto betlému.

Jednotlivé stavby paláců a měšťanských domů dosahují délky až 75 cm a výšky 72 cm.

Konstrukci si autor vytvořil sám, uměl dobře pracovat se dřevem a velmi důmyslně zkonstruoval systém rozložení a složení základny a spojení vjeden celek.

Soubor se skládá zhruba z330 samostatných dílů, ale je zde ještě řada figur napevno vlepených do průhledů architektury či množství ptáků a drobných živočichů pevně spojených se stromy a stavbami.

Betlém byl Třebechovickým muzeem betlémů zakoupen vroce 2006 díky státní dotaci poskytnutou Ministerstvem kultury ČR, Královéhradeckým krajem a samotným muzeem.

Betlém je možné si vTMB prohlédnout od středy 4. července 2007.

 

Zita Zemanová,
ředitelka Třeb. muzea betlémů