S herečkou Ivanou Bílkovou, která v těchto dnech intenzivně zkouší před sobotní premiérou, jsme mluvili nejen o nové hře na repertoáru Divadla Drak.

Rozhovor

Když jsme si spolu domlouvaly tento rozhovor, říkala jste, jak moc vás těší opět pracovat na klasickém loutkovém představení. Řekněte, prosím, něco víc o tomto titulu a vaší postavě…
Na zkoušky jsem se po prázdninách opravdu hodně těšila. Po dlouhé době je totiž mezi námi hostující režisér Tomáš Dvořák z Plzně a my máme možnost spolupracovat s novou režisérskou osobností. Dalším velkým důvodem těšení bylo to, že zkoušíme klasickou maňáskárnu. Posledním maňáskovým představením byla komedie Malý velký Klaus, kterou s námi zkoušel Josef Krofta. Myslím, že už je to dobrých patnáct let. Po tak dlouhém loutkovém, chcete–li maňáskovém, půstu jsme opravdu byli všichni natěšeni. Komedie U kanónu stál pojednává o bitvě u města Hradce Králové. Na jevišti se bude střílet, tančit, zpívat…Moje role v této hře, k mojí velké radosti, je muzikantská. Spolu s Jirkou Vyšohlídem a Pavlem Černíkem tvoříme hudební trio, které provází celou hru. Jsem opravdu moc ráda, protože divadelní zpěv mě moc baví.

Jak podle vás dětské publikum tento žánr na pozadí historické bitvy přijme?
Vítek Peřina to napsal tak, aby se sice děti něco dozvěděly, ale aby se hlavně hodně zasmály a pobavily. A kdo jiný by tak těžké téma mohl zahrát s nadhledem a s lehkostí, než loutky.Věřím kolegům, kteří si opravdu hrají a užívají si to. Věřím, že opravdu vznikne dílo, o kterém se bude mluvit s úsměvem. Najdou si tam své kluci, ale i holčičky.

Pokaždé, když sedím v hledišti vašeho divadla, dochází mi, jak svérázný je dětský divák. Není výjimkou, že uprostřed představení hlavně ti nejmenší vstanou, přikročí k jevišti a mají potřebu vám do toho tak trošku mluvit. Dostaly vás někdy děti z publika svojí reakcí?
Při představení Štěně, nebo špenát hraji loutkového pejska. V jedné scéně si pejsek stěžuje, že má velký hlad a že už je moc unavený. Má mě zachránit Námořník, ale v první řadě se zvedl tak pětiletý chlapeček a držel v ruce banán a podával mi ho s dětskou vytrvalostí na jeviště. Paní učitelka měla docela velkou práci ho přemluvit, aby se opět posadil a poslouchal pohádku dále. Já měla zas problém nereagovat a nevšímat si ho a pokračovat dále v hraní své role. Děti jsou fajn.

Divadlo Drak uvede premiéru inscenace Vítka Peřiny U kanónu stál aneb Bitva u Hradce Králové v sobotu 15. října od šestnácti hodin.