Jarmila Haldová ztvárňuje osobitým způsobem české panovníky a jejich manželky. Než vznikne první nákres potavy, prostuduje řadu historických dokumentů, knih, pátrá po dobových reáliích, životním stylu a oblékání, hledá zákulisní zprávy o vládcích, kteří panovali Českým zemím, a jejich manželkách, které jim stály po boku a byly často významnými postavami na trůnech.

„Stěhování děl si často zajistí sama vystavující instituce. Ale já na panovníky využívám tradiční český prostředek – škatule od banánů. Proložím je vlnitými papíry, které desky pěkně odpruží a díla se bezpečně přepraví,“ popisuje podmínky transportu výtvarnice. Aby se panovníci, Václavové, Ferdinandové apod., nepopletli, má reliéfy důkladně popsané a očíslované.

Fakt, že její díla putují po republice, vítá. Muzea či výstavní síně si expozici často doprovodí vlastním projektem. „Vytvoří k nim většinou nějaký aktivní naučný program pro děti. Baví a těší mě pozorovat, jak nově k instalaci přistupují,“ doznává Haldová, že se i tentokrát těší na vernisáž.

Posledním panovnickým párem, který ve svém cyklu vystavuje, je Habsburk Ferdinand II. a jeho manželka, princezna z italské Mantovy Eleonora Gonzaga. „S Hromnicemi končí v Orlických horách betlémářská sezona, kterou jsem měla od podzimu. Takže teď opět nastává čas, kdy se mohu věnovat panovníkům,“ vysvětluje řezbářka, že se opět začíná věnovat studiu, nyní především vývoji oblékání v 17. století: „Je to zajímavé období, kdy se přesouvá styl od renesance k baroku. I taková hrozná věc jako válka přinesla nutné změny. Vojáci potřebovali praktické oblečení, které se ale později vyvinulo, až přehnaně přezdobilo. Typickým příkladem jsou třeba krátké nabrané kalhoty, jaké známe od mušketýrů, “ uvedla Jarmila Haldová příklad bádání v oděvní oblasti. ⋌