Vědecký tým zkoumající život a dílo zapomenutého génia Járy Cimrmana v Pardubicích nejprve představil notoricky známou „právě objevenou“ mistrovu báseň Školní brašnička, kterou nejprve narušoval rámus ze zákulisí, posléze hučící větráky a nakonec i hlavní přednášející Zdeněk Svěrák.

Ten ostatně zápasil i se starým textem ve svých poznámkách, kam se vloudilo slovíčko soudruh. Tento omyl však bleskurychle napravil několika tahy propisky.

Představení nenarušila ani technická závada opony při zkoušce nového technikáře souboru, kdy se při roztahování opony „ožvýkal koribut“. Závadu se naštěstí podařilo odstranit, a tak nemuselo dojít na krizový scénář ukončení představení.

„Vstupné se v takovém případě nevrací,“ upozorňoval skvěle se bavící publikum Zdeněk Svěrák. „Tedy alespoň ne celé. Část představení byla již odehrána a herci mohou tvrdit, že představení sehráli za zataženou oponou,“ vysvětloval ve snaze zachránit situaci. „Máte ji tu sice pěknou, ale časem omrzí,“ doplnil Zdeněk Svěrák.

Velkou odezvu také vzbudilo uvedení proslulých Cimrmanových živých obrazů. Bouřlivý potlesk a ovace sklidil především výjev ze života zdejších rodáků nazvaný „Vynálezci ruchadla – bratranci Veverkovi“.