VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cimrmanolog: Pan Weigel mi osobně přitloukl cedulku z hospody U Sirotků

Nový Bydžov /ROZHOVOR/ - Když se 4. října 1967 poprvé otevřela opona Divadla Járy Cimrmana, jistě nikdo netušil, jaký vliv bude mít na českou kulturu. A ne jen na ni. Cimrmani už padesát let ovlivňují i osudy jejich obdivovatelů. Patří mezi ně i samozvaný předseda České společnosti cimrmanologické Mirek Tupec z Nového Bydžova.

8.8.2017
SDÍLEJ:

Taky si myslíte, že vedle Zdeňka Svěráka stojí jeho kolega z divadla Jaroslav Weigel? Zdání klame, je to milovník Cimrmanů Míra Tupec.Foto: www.jiraskovodivadlo.cz

Toho s „Cimrmany“ nepojí pouze láska k laskavému humoru, ale i takřka dokonalá podoba s dlouholetým členem divadla - Jaroslavem Weiglem. A když promluví, je iluze dokonalá. Nejen o ni, ale i o jeho kulturních aktivitách, setkání s Cimrmany, ale i o „nalezení“ třídní knihy, se tato ikona novobydžovského kulturního života svěřila v rozhovoru.

Proč se vaši vášní stalo právě Divadlo Járy Cimrmana?
Tento styl divadla a humoru mě oslovil hned napoprvé. Je to něco tak krásného. A to hlavně v dnešní době, která toho moc krásného nenabízí. Je to laskavý humor, který hladí po duši a dává lidem jenom to dobré.

Jak sám říkáte, máte teď nedožitých třiašedesát let. Jak dlouho trvá vaše láska k cimrmanovskému humoru?
Trvá už přes polovinu mého života. Datuje se do doby, kdy jsem se v osmdesátých letech minulého století přistěhoval na Novobydžovsko a poznal jsem tu partu úžasných lidí, kteří se motali kolem kultury. Padli jsem si do oka a i já jsem se stal součástí zdejší ochotnické scény. A někdy v roce 1985 nás, tedy zdejší divadlo, poctilo návštěvou Divadlo Járy Cimrmana se svoji hrou Vražda v salónním coupé. Ještě předtím, než přijeli, tak jsem, jelikož mě někdy napadají různé nápady, i když to jsou někdy voloviny, sedl a napsal do Divadla Járy Cimrmana, že pokud přijedou, tak bych měl strašnou radost, kdybych je mohl uvítat u sebe v hostinci v Zábědově.

A dostal se váš dopis na úrodnou půdu?
Už když jsem ho psal, tak jsem nedoufal. Ale jednoho krásného sobotního odpoledne – ťuky ťuk na okýnko. Za ním parta lidí. Tak jsem vyšel ven a nestačil se divit. Oni to Cimrmani.

A kdo přesně?
Už je to přeci jenom třicet let a má hlava je trošku děravá. A i když bych na někoho nerad zapomněl, tak vím, že tu byl Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka a, čehož si vážím ze všeho nejvíc, Jaroslav Weigel.

Pokud se nepletu, tak na tuto návštěvu máte i hmatatelnou vzpomínku?
Nepletete se. Při té krátké návštěvě, která byla naprosto fantastická, se pan Jaroslav Weigel osobně chopil kladívka, hřebíčku a pověsil na zeď předem připravenou repliku nápisu z hospody U Sirotků - Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích. Tato nádherná cedule mě provázela ve všech hospodách, a že jsem jich tu pár na Bydžovsku prošel, až po moji poslední štaci v Mlékosrbech.

Narazil jste na Jaroslava Weigela. Když vás člověk potká, tak jste jako jeho mladší bratr. A když promluvíte, iluze s panem Weigelem je takřka dokonalá. Asi si toho všímají i jiní lidé?
Aniž bych se o to snažil, tak na to lidi narážejí. Je to pro mě obrovská čest. Například před dvěma lety jsem se jel podívat do Lomnice nad Popelkou na závod na starých lyžích. Tehdy jsem pořadatele požádal, zda bych mohl účastníky pozdravit, což mě bylo umožněno. Přednesl jsem krátkou zdravici naší společnosti a právě tam byl obrovský ohlas, když se mě hned lidé ptali, co mám s panem Weigelem společného. Já že nic, možná tak trošku ksift.

Ještě se vrátím do osmdesátých let. Zlí jazykové tvrdí, že právě v Bydžově Cimrmani našli třídní knihu?
Je to pravda. Už vám neřeknu rok, ale když tu Divadlo Járy Cimrmana přijelo se svým kusem Vyšetřování třídní knihy, tak se u nás našli vtipálci, kteří jim „ztracenou“ třídní knihu našli.

Jak k tomu došlo?
Ve scéně, kdy Zdeněk Svěrák, coby kantor, odchází ze scény s hrozbou, že pokud se kniha nenajde, bude zle, tak se po chvíli vrací a kniha tam samozřejmě není. Ovšem tehdy se jeden náš nejmenovaný kolega převlékl za žáčka a třídní knihu donesl na katedru.

A jak to dopadlo?
Právě tehdy se ukázala genialita pana Svěráka. Přišel, s odporem knihu vzal, prohlédl a pravil: No samozřejmě, jenom desky, ty nešly spláchnout, že?“ A pokračovalo se dál.

Takže to asi vzal i poté sportovně. Udržujete vůbec s Cimrmany kontakt?
Velmi sporadické. Jsem si vědom, že jejich kalendář je naprosto natřískaný, ale letos ještě do Bydžova přijedou, tak plánujeme, že je alespoň pozdravíme.

Mirek Tupec je Cimrmanem duší i tělem. A jako by vypadl z oka svému vzoru Jaroslavu Weigelovi.Sám jste se také pasoval do role samozvaného předsedy České společnosti cimrmanologické. Jak k tomu došlo?
Když vás nikdo nechce zvolit, tak se musíte zvolit sám.

Jen mě trochu mrzí, že jste nepřinesl cedulku, kterou vám Jaroslav Weigel osobně přiklepl na zeď.
To i mě. Já totiž vůbec nevím, kde ji mám. Mám vytipována tři místa, kde by mohla být, ale ona nakonec bude na čtvrtém.

Kromě Cimrmanů, co ještě obsáhnete ve vašem pestrém životě?
Je toho víc. Například nedávno jsem uspořádal neckyádu. Víc jak dvacet let také dělám v nedalekých Skřivanech do mládežnického sportu, kdy se snažím vychovávat mladé fotbalisty. Navíc, kde se tady v Bydžově co šustne, tak já se snažím být u toho.

A co ochotnické divadlo?
K tomu se dostáváme právě teď. S partou nadšenců, kteří Cimrmana taky milují, jsme se spolčili a připravujeme velmi, velmi, velmi volné zpracování hry Hospoda na Mýtince.

Takže spojení bývalé profese hospodského s vaši dlouholetou lásku.
Tak nějak by se to dalo říct. Zatím je nás pět a nemáme ani název. A možné ho mít ani nebudeme.

Co takhle Prozatimní Divadlo Járy Cimrmana?
To určitě ne, takovou drzost bych si nedovolil. Měli jsme už několik zkoušek, které byly, jedna jako druhá, velmi hektické. Při každé zkoušce za kolektivní režie pana kolegy Klepače vznikají nové a nové nápady. Do scénáře připadají nové poznámky. Vždycky někdo něco přinese, pak se o tom dlouze diskutuje a nakonec se to do scénáře stejně flákne. Kdyby pan Svěrák zjistil, co ně něj chystáme…

Pozvete ho?
Pozveme ho, ale nepočítáme s tím, že by kvůli nabitému programu přijel. A za druhé, nevím, jestli by nám jeho účast vůbec dovolila přiblížit se k forbíně.

Kdy chystáte premiéru?
Premiéra a dost možná i derniéra bude na podzim či ke konci roku.

Nebuďte skeptický. Co když se Zdeněk Svěrák dostaví, osloví ho vaše inscenace a pozve vás na prkna žižkovského divadla?
To si ani ve snu nedovedu představit, ale bylo by to krásné.

Nechci končit skepticky, ale celý ansámbl Járy Cimrmana jsou už přeci jenom páni v letech. Nebojíte se, že až opustí prkna, která znamenají svět, zmizí i podstatná část českého humoru?
Doufám, že český humor jen tak nezanikne. Ale máte pravdu v tom, že některý humor, který je nám dnes předkládaný, nemá s humorem nic společného. Moc mě štve a uráží, že někdo si s humorem spojuje sexismus, lascivnost a vulgaritu. Humor má lidem přinášet radost a rozptýlení od starostí běžného života. Nevyčerpatelnou studnicí takového humoru a laskavosti je právě fenomén Cimrman.

Autor: Petr Vaňous

8.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby 2017: Jedna z nejmenších obcí na Královéhradecku - Petrovičky mají pouze 36 voličů.
5

Petrovičky sice nemají obchod, zato jsou tu dva obecní úřady

Ilustrační foto.

Pět gólů a tři červené karty pod Orebem!

AKTUALIZOVÁNO

Novým ředitelem muzea se stal Petr Grulich

Hradec Králové - Rada Královéhradeckého kraje potvrdila to, o čem se už několik týdnů spekulovalo. Do čela Muzea východních Čech včera vybrala historika z hradecké univerzity Petra Grulicha.

„Doslova jsme prospali tři body,“ řekl Tobišek

Hradec Králové - Podzimní nuda to rozhodně nebyla. Krajské fotbalové soutěže nabídly o uplynulém víkendu několik zajímavých duelů, v nichž si diváci rozhodně přišli na své. Přibližme si některé zápasy z pohledu okresních mužstev.

Nejvíc voličů přišlo na Hradecku

Hradecko /VOLBY 2017 - KRÁTKÉ ZPRÁVY/ - Pět procent nad republikovým průměrem byla volební účast v okrese Hradec Králové.

„Potřebujeme srdíčkáře," říká Havlíček. Ale kde je sehnat?

Hradec Králové /ROZHOVOR/ - Není čas změnit předsezonní plány? Fotbalový Hradec je v průměru druhé ligy, o útoku na návrat mezi českou elitu nejde mluvit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT