Vybrali několik staveb, které budou prezentovat na výstavě v Madridu u příležitosti předsednictví Španělska v Evropské unii.

O jakou výstavu se jedná?
Je to výstava, která se uskuteční v Madridu v rámci středoevropského prostoru. Vždycky totiž dělají ke změně předsednictví v Evropské unii tematickou výstavu. Posledně to byl pád komunismu. Letos to má být na téma, jak se vyvíjel urbanizmus po roce 1990. Nebylo by vhodné v expozici ukazovat nějaké urbanistické plány, protože pro veřejnost jsou většinou nečitelné. Bylo lepší vzít jedno město, kde se ten urbanizmus změnil a nezměnil se jen urbanizmus, to jsou jen fleky, abstraktní pojmy, ale že se změnilo město s tradicí a přeměnilo se také v detailu. Neboť urbanizmus bez detailu je nezajímavý. Jiné město, než je Litomyšl, se tak radikálně nezměnilo. Proto jsme vybrali právě ji.

Jaké stavby jste v Litomyšli vybrali pro expozici?
My jsme to zařadili tematicky do různých oblastí. Mluvím ale o něčem, co teprve vzniká. Máme zámecké návrší, zámek a pivovar. Pivovar je symbolem toho, jak do staré architektury vstupuje nová. A velice souladně. Nikde jinde nepřinutili Billu, aby před svůj komerční objekt vytvořili nějakou, až se dá říci výtvarně řešenou, kolonádu, pasáž, která je na autobusovém nádraží. Pak třeba sportovní stavby, areál na Černé hoře, nová zimní hala a atletický stadion. Ve školství, jsme se zaměřili na piaristickou kolej, pak jsme zvolili konstruktivistickou technickou školu a internát pedagogické školy od architektů Buriana a Křivinky. Například historické náměstí a do něho zasáhla pasáž u pošty, což je veliký městotvorný prvek. A potom dvojice domů se sochami od Olbrama Zoubka.

V podstatě jde za sebou minulost a současnost v protikladech? Srovnáváte je?
Ne v protikladech, ale v harmonickém navázání. Kvalita minulosti je posílena kvalitou současnosti. A je to město, které umožňuje takové stavby, byli tu osvícení lidé. Portmon nechal vymalovat Váchala, vedle toho vzniká rarita muzeum, depozitář děl malířky Ludmily Jandové v Osíku. Je to soukromé muzeum na fantastickém technologickém řešení. Uvnitř se nachází trezor na její práce a je obklopený galerií, ta je jakoby přízrak, který tam září.

Vymysleli jste už koncepci, jak bude Litomyšl ve Španělsku na výstavě prezentována?
Ta je daná Evropskou unií. Každá země má deset panelů a na nich se musí vše odehrát. Z Litomyšle nebude chybět letecký pohled na město a zásadní stavby.

Výstava bude jen v Madridu?
Začne ve Španělsku a potom jednáme o dalším využití. Protože ti politici si to moc neprohlédnou. Stane se snad součástí manuálu a velvyslanci ho budou mít jako pracovní materiál. Možná bude výstava také v Litomyšli na zámku nebo jinde.

Procházel jste celou Litomyšl. Seznámil jste se také s projektem zámeckého návrší?
Částečně. Je to samozřejmě veliký projekt. Na to, jak je to malé město, tak Litomyšl dělá rozsáhlé věci, do kterých se pouští stotisícová města. Třeba výstava soch Aleše Veselého je evropská záležitost. Divím se, jak město dostalo takovou sílu a udělalo tak zásadní výstavu.

Výstava obřích soch Aleše Veselého ale zůstala v Litomyšli nepochopená a rozdělila město a jeho obyvatele. Jak vnímáte výstavu vy jako architekt?
Některé sochy by v Litomyšli podle mého názoru měly zůstat. Například se mi velmi líbí ta koule u zámku. Do historického města nastupuje modernost v nejvyšší formě. To je podle mě první evropská liga.