S ředitelem Filharmonie Hradec Králové před koncem roku o věcech minulých i budoucích.

Co byste označil za „událost roku“ ve Filharmonii Hradec Králové?

„Těžko se mi vybírá jedna jediná. Určitě by toto označení snesl fakt, že Filharmonie Hradec Králové má za celou svou třicetiletou historii největší počet předplatitelů, že celá řada produkcí, které jsme nabídli, byla předem vyprodána, že si cestu k nám nachází stále více i mladších posluchačů.“

Které z vystoupení a koncertů na vaší domácí půdě v letošním roce pro vás zůstane nezapomenutelné?

„Bylo jich hodně: jarní abonentní koncert s Mahlerovou 2. symfonií, kde pod taktovkou Andrease Sebastiana Weisera orchestr prokázal, že mu vysloveně sedí interpretace velkých symfonických děl. Květnový koncert s vynikající Idou Kelarovou, skupinou Romano Rat a sborem Apsora. Koncerty 3. ročníku festivalu Hudební fórum Hradec Králové, kde konkrétně poslední koncert s hudbou Astora Piazzolly a Ben〜jamina Jusupova se zařadil i díky režii La Bose a skvělému výkonu Petra Růžičky k výjimečným hudebním performancím. Tento koncert byl poprvé v české historii přenášen obrazem i zvukem paralelnímu publiku v divadle Talent Ilusion v Praze.“

Zůstal vám z letošního roku nějaký pracovní dluh?

„Nepodařilo se nám dovybavit sál potřebnými jevištními technologiemi, takže hudebně scénické produkce stále děláme částečně na koleně. Snad se podaří nutné prostředky nashromáždit v roce příštím.“

To nejdůležitější, co Filharmonii čeká v příštím roce?

„Udržet letošní trend, otevírat nové cesty pro posluchače klasické hudby, ukazovat rozličné tváře paní hudby a oslovovat co nejširší publikum. To se ovšem dělá velmi těžko, pokud máte k dispozici omezené finanční prostředky, dotace nezohledňují inflaci a zdražování všech služeb. Doufám, že se podaří přesvědčit ty, kteří nesou odpovědnost za vývoj společnosti, že bez živého umění a pěstování národních kulturních tradic se nakonec všichni ztratíme v supermarketových regálech v obchodním domě Globalizace.“

Jak strávíte letošní vánoční svátky a konec roku?

„Každý rok si slíbím, že čtrnáct dní před svátky takzvaně zavřu krám, pomalu všechno nachystám, s rodinou si užijeme tu pravou pohodu, třeba i vyjedeme někam na lyže. Vždycky ale pracuji až do Vánoc, letím na poslední chvíli koupit stromeček, ještě něco pod něj… Přece jen se ale těším, že něco z té vánoční atmosféry utrhnu pro sebe i pro své nejbližší .“