Napětí, lehká tréma v hereckých šatnách i v ředitelně a nakonec bouřlivý potlesk. To vše provázelo sobotní premiéru hry Floriana Zellera Kdybys umřel… Sám autor totiž ohlásil svoji účast na premiéře a krátce před sedmou večerní skutečně usedl do hlediště vyprodané Besedy.

Šarmantní devětadvacetiletý Pařížan má ve svém slovníku v mile pofrancouzštěné podobě název Klicperova divadla už nějaký ten měsíc. Před půldruhým rokem tady totiž měla českou premiéru jeho tragikomedie Ten třetí, která má v tuto chvíli za sebou už pětapadesát repríz a stále se těší mimořádnému zájmu hradeckého publika.

Inscenace Kdybys umřel… tematicky navazuje na hru předchozí. Opět přináší na jeviště téma současných mezilidských vztahů, zejména pak těch partnerských, kterými zmítá žárlivost. Situaci, v níž do hry vstoupí „ten třetí“, rozehrává Zeller i v insenaci Kdybys umřel… Je však rafinovanější a nechává sžíravého démona prosakovat dějem i hlavou hlavní hrdinky tak jemně a důmyslně, že divák netuší, co sleduje: zda realitu, nebo fantasmagorie podezíravé mysli…

Režie druhé Zellerovy inscenace se stejně jako té první ujal Petr Štindl, který zvolil téměř identické obsazení. Hlavní roli opět svěřil Pavle Tomicové, jejíž herecká sláva už dávno přesahuje východ Čech a o níž se po sobotní premiéře opět bude mluvit v superlativech. V roli její protihráčky se nově objevil jeden z benjamínků v souboru Klicperova divadla, Marta Zaoralová. V dalších rolích pak ukázali to nejlepší ze sebe Jiří Zapletal a Filip Richtermoc.

Tragikomedie Kdybys umřel… podle všeho může počítat se stejně optimistickou budoucností jako Ten třetí. Přináší totiž na prkna Klicperova divadla současné téma. Úvahy, které čas od času potkají každého z nás. Z inscenace je každou minutou cítit lehká francouzská ruka a nadhled, který z nejnovějšího dramaturgického počinu u Klicperů zaslouženě dělá atraktivní zážitek, a to po všech stránkách.