Mediálně známý konflikt se už řadu měsíců odehrává mezi řediteli, majiteli a provozovateli některých pražských divadelních scén a Magistrátem hlavního města Prahy. Důvodem jsou nejasná pravidla pro rozdělování dotací a grantů a nekompetentní rozhodování magistrátních úředníků o věcech, kterým zjevně pramálo rozumějí. Pražská divadla mají strach, že je nové finanční podmínky přivedou ke krachu a na kolaps části kulturní sféry doplatí samozřejmě i divák. Po měsících dohadování pražští divadelníci vytáhli do boje Iniciativou za Prahu kulturní a Výzvou ke dnům neklidu.

Jejich požadavkům rozumějí i jejich kolegové v regionálních divadlech, o čemž svědčí právě reakce zaměstnanců Klicperova divadla. Jeho ředitel Ladislav Zeman je praktikami úředníků velmi rozhořčen: „Kromě petičních listů zaměstnanců Klicperova divadla, které jsme již odeslali, jsme v zájmu obou aktivit zvýraznili průčelí Klicperova divadla i studiové scény Beseda, a to texty iniciativ včetně obou emblémů akce, všude jsou k dispozici další podpisové archy pro diváky. Naše podpora je zřetelná i na našich webových stránkách: www.klicperovodivadlo.cz.“

Podpora pražských divadelníků není časově omezena: „Jsme připraveni burcovat odpovědné, pokud se mezitím nedosáhne odpovídajících kroků, po celou dobu konání mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové ve dnech 21. až 30. června,“ upozorňuje Ladislav Zeman.

Kde to jsme?!

Ačkoliv stísněn časem před včerejším jednáním hradeckého zastupitelstva, vysvětluje Ladislav Zeman důvody, proč se jeho divadlo s nebývalou razancí pustilo do boje.

„Transformace v naší zemi měla především nastartovat vícezdrojové financování, tak, aby se této kulturní službě veřejnosti podílelo více partnerů – město, kraj, stát a pak svým dílem samo divadlo.

Jen takto rozdělená podpora pak může zaručit pestrou nabídku pro všechny, tedy věkové kategorie od dětí, mládeže až po seniory, zájezdy do osvícených divadel, která stále ještě nepodlehla jenom komerci, podpořit národní odkaz české a světové klasiky, podpořit mladé začínající autory…

Divadlo se tak může stát, tak jako tomu bylo odjakživa, jedním z podstatných duchovních ohnisek své obce, kdy se s jeho programem a kontinuálním působením identifikuje obec, region, stát… Ohrožení nekompetentním financováním pražských kultovních divadel zasahuje sám intelektuální potenciál naší země. Je to nakažlivý precedens, který může jako rakovina zaplavit republiku.

A dotace na vstupenku?! Unikátní zločin pražských radních, který v konečném důsledku podporuje především muzikálové produkce a turistické atrakce. Česká republika, pokud něco nabízí evropské kultuře a je-li v něčem nenapodobitelná, unikátní a autentická, tak je to stále ještě kvalita produkce široké divadelní sítě, nabídka produkce hudebních těles a dalších obecně prospěšných institucí… Tedy organizací dotovaných, jako všude v civilizovaném světě! Francie let padesátých – teze generála De Gaulla: Silná kultura = silný stát! Vše, co se vytvoří – tedy napíše, sehraje, natočí, namaluje atd. – musí vidět a znát co největší počet lidí!

Hrdost na kulturu své země ničí podobní lidé - barbaři, jako je dnes už proslulý zemědělský inženýr, který odpovídá za kulturu v Praze! Jak je tomu jinde v České republice?“ ptá se ředitel Klicperova divadla.