Do 12. prosince diváci v Centrálu postupně uvidí filmy Přístavní město, Večer kejklířů, Sedmá pečeť, Než se rozední, Ďáblovo oko, Hosté Večeře Páně, A co všechny ty ženy, Hanba, Hodina vlků, Náruživost, Obřad, Co chvilku křičí na jeviště světa, Ze života loutek a na závěr Fanny a Alexandr. Kromě filmů, které Bergman natočil v letech 1946 až 1997, je součástí přehlídky také dokumentární film Bergmanův ostrov, který o režisérově tvorbě a osobnosti natočila před třemi lety švédská režisérka Marie Nyrerödová.

Jméno – značka

Ingmar Bergman patří bezpochyby mezi nejznámější švédské osobnosti. Není jen nejvýznačnějším tvůrcem švédského filmu, ale je považován za jednu z nejpřednějších osobností historie kinematografie vůbec. Ostatně, Bergman patří do relativně malé exluzivní skupiny režisérů (Fellini, Antonioni, Tarkovský), jejichž příjmení jen málokdy potřebuje upřesnění křestním jménem. Samotné jméno Bergman je koncept, něco jako obchodní známka.

Bergmanova kariéra filmového tvůrce je jedinečná už svým rozsahem. Mezi debutem Krize (1946) a dílem Fanny a Alexandr (1982) stihl natočit více než 40 filmů, z nichž některé, například Večer kejklířů (1953), Sedmá pečeť (1957), Lesní jahody (1957), Mlčení (1963) a Persona (1966), jsou považovány za absolutní klasiku filmového plátna. Na Bergmanovi je jedinečná i schopnost využít film jako hluboce niternou formu vyjádření

Divadlo

Současně se svou filmovou drahou byl Bergman činný i v oblasti divadelního umění a režíroval bezpočet her ve Švédsku i v zahraničí. Bergman započal svou kariéru divadelního režiséra již jako mladý student a zůstal jí věrný až téměř do posledních let svého života.

S divadlem se rozloučil poslední inscenací v roce 2002. Jak řekl sám Bergman: „Z divadla mě budou muset odnést nohama napřed.“

Režisér Ingmar Bergman zemřel vloni v červenci ve věku 89 let.⋌ (lk,fri)