Už 17 let boří filmový festival Jeden svět zažité lidské předsudky. Letos přichází s výzvou „Praskněte své bubliny!". Tedy osvoboďte se od mýtů a fám a překročte zažité hranice. A to díky dokumentárním filmům z celého světa, které nahlíží na aktuální témata týkající se lidských práv. V Hradci vás festival čeká od pondělí 23. do čtvrtka 26. března v kině Bio Central a letos v premiéře také v Klicperově divadle nebo v kavárně Náplavka.

„Výrazně jsme posílili počet projekcí, čeká nás zhruba 26 filmů," popisuje letošní festival Ilona Machová z kina Bio Central. Diváci se mohou těšit na celkem čtyři promítací dny i na řadu doprovodných akcí. Ve dvoraně kina bude například k vidění výstava věnovaná výročí úmrtí Milady Horákové, na festival zavítá i řada hostů. Mimo jiné režisér dokumentu Lovu zdar! Jaroslav Kratochvíl, který z několika různých úhlů zkoumá téma lovectví.

V plánu je také zábavný kvíz o queer komunitě, které se bude věnovat první promítací den. Další dny jsou zaměřeny také tématicky. Úterý lidem přiblíží, jaký vliv a moc mají média, středeční promítání se bude věnovat tématům, které zaujmou spíše muže. Na programu je například snímek Dron o zneužití moderních technologií k válečným účelů. Poslední den dá šanci dokumentům o přírodě a ekologii.

Hradecká verze festivalu Jeden svět se také letos více zaměří na školy. „Školní projekce jsme o oproti loňsku výrazně navýšili. Začínají už 16. března a potrvají dva týdny. Každé dopoledne promítáme dvakrát, studenty čekají tři krátké snímky po dvaceti minutách a následná diskuze," přibližuje koordinátorka těchto projekcí Aneta Kohoutová. Ta si spolupráci se školami chválí, i když prý většina žáků přichází s tím, že neví, co je to dokument.

Z českého dokumentu Zatajené dopisy diváka mrazí
Z českého dokumentu Zatajené dopisy diváka zamrazí. Bio Central ho promítne 24. března od 20 hodin na velkém plátně. Snímek zobrazuje obci Květušín nedaleko Českého Krumlova, kde vzniklo v 50. letech unikátní výchovné zařízení: pedagog Miroslav Dědič tu vytvořil školu pro děti z romských rodin. Díky jeho snaze motivované osobním zájmem pomoci chudým rodinám s péčí o děti se ke škole přidružil časem internát. Žáci zde zůstávali zprvu převážně dobrovolně, později ale nastoupilo násilné odtrhávání dětí od jejich rodin. Součástí „převýchovy" bylo někdy i zatajování dopisů, které rodiče dětem posílali. K těm se absolventi školy dostali po dlouhých desetiletích například až díky dokumentu režiséra Tomáše Kudrny.