Málokterá česká kapela prodává na turné tolik lístků jako Kabát. Na jeho koncerty chodí desetitisíce lidí – poslední show Kabátů na hradeckém letišti vidělo přes třicet tisíc fanoušků. I proto mají Kabáti Hradec rádi. Alespoň to říká v našem rozhovoru zpěvák Josef Vojtek. Mluvili jsme spolu telefonicky, v předvečer košického koncertu kapely Kabát v pátek 11. března, který byl třetí v řadě sedmnácti českých a slovenských zastávek turné Banditi di Praga .
Josef Vojtek byl tradičně velmi vstřícný a ochotný mluvit o kapele, muzice a fanoušcích.

Producent Oldřich Lichtenberg nedávno řekl, že na vás při zkouškách v Divadle Broadway viděl, jak se nemůžete turné s kapelou dočkat. Těšil jste se prý jako malé dítě. Tak jste se dočkal…
Jo, je to tak. Celá kapela se na šňůru vždycky těší. Každý z nás má totiž kromě Kabátu ještě jiné aktivity, takže se těšíme i na sebe navzájem, na narvaný sály, na fanoušky. A taky jsme zvědaví, jak budou lidi reagovat naživo na nové skladby. Takže – dočkal jsem se a užívám si to.

Máte za sebou první dva koncerty, v Břeclavi a v Uherském Hradišti. Které písničky z alba Banditi di Praga se lidem v živé verzi líbí nejvíc?
Z patnácti věcí na albu jich hrajeme tak šest sedm. Titulní skladba Banditi di Praga se jeví jako velký hit. Myslíme si, že velký podíl na té slávě má i klip, který jsme k této písničce natočili a ve kterém přijal úlohu zombie božský Karel Gott… A pak určitě písnička Don Pedro von Poltergeist – na jejím vzniku se podílel Robert Kodym. Samostatnou kapitolou jsou staré osvědčené věci, které lidi pořád chtějí: Žízeň, Děvky, ty to znaj, Dole v dole, Burlaci, Colorado…

Vaši skalní je umějí zpaměti.
No právě! Není nám dvacet, takže když na chvilku dojdou síly, zpívají za nás lidi. Je to nádhera, takhle si to zařídit.

Myslím, že jste se při přípravě turné docela nadřeli. Předchozí turné jste jeli na otevřených scénách, vloni jste vyrazili na jediný festival a teď
hrajete v uzavřených sportovních halách, které mají úplně jinou akustiku než pódia pod širým nebem.

To musím potvrdit, byla to dřina. Pro mne zvlášť, protože jsem současně pendloval mezi technickými zkouškami a zkouškami v divadle. Strávili jsme několik měsíců přípravou, výrobou scény, programováním světel, počítáním statiky, návrhem sound designu, což je návrh rozmístění zvukových beden a jejich nastavení, protože každý stadion je originál, výběrem a zkouškami pyrotechnických efektů … Kapela denně zkoušela, pilovala každý detail, sžívala se s in-ear monitorovým systémem, tedy sluchátky, což je po letech hraní s klasickými monitory docela peklo. Ale zvládli jsme to a teď si užíváme tu smetanu.

Viděla jsem fotografie z prvního koncertu v Břeclavi, vypadali jste uprostřed haly jako na ostrově v moři fanoušků.
To je ono, přesně takhle jsme to chtěli. Ne pódium na straně a před ním lidi, ale pěkně do kruhu, uprostřed davu, aby to k nám všichni měli co nejblíž.

Už brzy, ve středu 22. března, vás čeká koncert na zimním stadionu v Hradci Králové. Pamatujete na váš poslední hradecký koncert na letišti? Přišlo více než třicet tisíc lidí. To se v Hradci běžně neděje.
Hradec miluje Kabát, Kabát miluje Hradec. Je to tak. Víme, že tady máme spoustu fanoušků, jsme za to samozřejmě rádi, a pokud jde o tu atmosféru koncertu, o kterém jste mluvila – na to nejde zapomenout. Já osobně do Hradce Králové jezdím i soukromě. Miluju totiž silné motorky a v Hradci je skvělý klub Harley Davidson. Já i Jovanka máme mezi motorkáři spoustu kamarádů, takže tam často a rádi vyrážíme. Po dálnici je to navíc hodinka a kousek, takže pohoda. A nesmím zapomenout ani na Ivana Vodochodského, který bydlí v Hradci, dělá hodně pro naši kapelu a navíc se u něj vždycky dobře najíme.Vyřiďte všem, že 22. března to v Hradci rozjedeme!

Banditi di Praga:
14. března Brezno
17. března Ostrava
19. března Brno
22. března Hradec Králové
1. dubna Liberec
5. dubna Ústí nad Labem
8. dubna Jihlava
12. dubna Plzeň
15. dubna Karlovy Vary
18. dubna České Budějovice
21. dubna Praha
23. dubna Pardubice
26. dubna Zlín
29. dubna Olomouc