A víte například, kde je kostelík v Zálesí? Ano, to je ten nad Batňovickým rybníkem! Tady zase pro změnu v Čapkově Pohádce pošťácké hledal pan Kolbaba Madlenku, aby jí předal dopis, který přes rok nosil ve své brašně, a prochodil s ním světa kraj. I po více než tři čtvrtě století od svého prvního vydání Čapkovy pohádky baví svou hravostí a čtivostí a každý čtenář v duchu vzdává hold jejich autorovi.

Obyvatelé našeho regionu mohou být při svém přemítání o Karlu Čapkovi o něco pyšnější, protože proslulý světoznámý spisovatel, autor slavných děl Krakatit, Válka s mloky, Bílá nemoc či Matka, vynálezce slova robot, blízký přítel prezidenta T.G. Masaryka a dlouholetý předseda československého PEN klubu, kterému jen o vous unikla na sklonku jeho života v roce 1938 nominace na Nobelovu cenu za literaturu, je bezesporu jedním z našich nejslavnějších krajanů.

Smutné výročí

Důvod, proč jej připomínáme nyní, je však ten méně veselý. Na Hod boží vánoční, 25. prosince si připomeneme 70 let od jeho předčasného skonu, který byl jakousi předzvěstí blížící se pohromy na okleštěné pomnichovské Československo. Za necelé tři měsíce po jeho smrti už po pražském Václavském náměstí defilovaly jednotky Wehrmachtu a na Pražském hradě na dlouhých šest let zavlála vlajka s hákovým křížem. Pro Čapka si dokonce ráno 15. března 1939 přišlo gestapo. Jindy byrokraticky přesní úředníci této zločinné mašinérie však nepostřehli, že už dávno není naživu.

Autor od Studánky

Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v kraji v severovýchodním cípu Čech, v městečku Malé Svatoňovice – místními označovaném jako U Studánky, tedy přibližně 15 kilometrů od Trutnova. Slavným rodákem je i jeho bratr Josef, který v předválečné době proslul jako význačný malíř ve stylu kubismu, karikaturista, ale i jako spisovatel.

V letech 1895–1900 chodil v Úpici Karel Čapek do obecné školy, od roku 1901 začal studovat na osmiletém gymnáziu v Hradci Králové. V roce 1905 byl však Čapek ze školy vyloučen z důvodu členství v tajné studentské organizaci s protirakouským nábojem. To byl také důvod, proč odešel za svou sestrou Helenou do Brna, kde začal studovat na Prvním českém gymnáziu.

Za jeho pobytu v Brně Čapkovi rodiče prodali dům v Úpici a přestěhovali se do Prahy. Karel šel s nimi. Bydleli na Malé Straně, v Říční ulici. V roce 1907 začal sedmnáctiletý Karel Čapek studovat na Akademickém gymnáziu, kde roku 1909 odmaturoval, a poté začal studovat na filozofii na Karlově univerzitě. Na doktora filozofie promoval v listopadu roku 1915. Pro nemoc nebyl odveden do války. Čapkovi rodiče se přestěhovali do Trenčianských Teplic, ale Karel spolu s bratrem Josefem zůstali v Praze.

Zprvu Karel Čapek působil jako učitel, roku 1917 nastoupil jako redaktor do Národních listů. Pro nesouhlas s politickými názory šéfredaktora listů však odešel. Roku 1920 se Karel seznámil s herečkou Olgou Scheinpflugovou. V letech 1921–1938 působil v redakci Lidových novin a zároveň se stal dramaturgem a režisérem Městského divadla Královských Vinohrad. V roce 1922 se setkal Karel Čapek s prezidentem T. G. Masarykem. Názory TGM zaznamenal v knihách Hovory s T.G.M., Mlčení s T.G.M., Nablízku T.G.M.

Karel Čapek byl mimořádně plodný autor, který si vyzkoušel prakticky všechny tehdejší novinářské a spisovatelské žánry. Psal romány, dramata, fejetony, překládal francouzskou poezii a vymyslel nový žurnalistický žánr – sloupek. Paradoxně jeho největším hitem byla knížka Dášeňka čili život štěněte, kde Čapek exceloval i jako amatérský fotograf.

Vytříbený jazyk

Ve svých dílech projevoval bohatou fantazii, důkladný zájem o danou problematiku a vše to spojoval vytříbenou a malebnou češtinou, která se i dnes může dávat za vzor pro současnou literaturu. Díla vždy řešila i nějakou aktuální či nadčasovou myšlenku, kterou Čapek řešil prostřednictvím své humanistické filosofie, mnohá z nich byla dokonce zfilmována. V 30. letech s nástupem nacismu v Německu jeho díla čím dál více apelovala na zachování míru, vyzdvihoval fenomén „malého českého člověka“ a burcoval na obranu demokracie.

Ke konci života se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Po Mnichovské dohodě a Benešově opuštění země v říjnu roku 1938 se Čapek stal terčem politických útoků – převážně od Čechů.

Poslední tři roky života prožil ve Staré Huti u Dobříše, kde je dnes jeho památník. Karel Čapek však navždy zůstane slavným Východočechem z Malých Svatoňovic, ostatně sem se vracel už i jako slavný autor. Připomínají to i jeho vroucí slova, která jsou vepsána v budově vlakového nádraží v Malých Svatoňovicích, kde slavný syn zpod Žaltmanu vzpomíná na své dětství a píše, jak se vždy rád vrací ke své Studánce…

Jiří Štefek