"Výstava je sestavena z nálezů z posledních let výzkumů. Zahrnuje období zhruba od 4. století před Kristem do přelomu letopočtu a věnuje se historickému vzniku Keltů," řeklMusil. Keltské osídlení zjistili archeologové na Chrudimsku kromě známého rozsáhlého hradiště u Českých Lhotic v dalších 49 lokalitách. "Největším lákadlem bude asi kostrový hrob bohaté ženy zhruba z třetího století před Kristem, který je vystaven in-situ (v původní poloze). Nebožka leží se všemi svými artefakty, které u ní byly nalezeny v ulici Obce Ležáků v Chrudimi," uvedl Musil. Dalším nalezištěm v okresním městě je sídliště U svatého kříže. V Brčekolech byla vykopána pozdně laténská hrnčířská pec, osídlení z této doby je prokázáno také ze Stolan, Lánů, Řestok či Rosic u Chrasti.

Hradiště u Českých Lhotic má rozlohu asi 20 hektarů. Bylo vybudováno na ostrohu nad řekou Chrudimkou v prvním století před naším letopočtem. Dvojité valy a příkopy jsou dnes jediným, na pohled viditelným pozůstatkem keltského opevnění. V 19. století byly narušeny stavbou silnice do Křižanovic a stavbou evangelického kostela se hřbitovem. Četné archeologické nálezy potvrdily, že šlo o významné místo, průmyslové a snad i náboženské centrum. Keltové byli prokazatelně prvními trvale usídlenými obyvateli Železných hor. Dokázali zpracovávat rudy, které získávali v okolí, dřevo k topení v pecích a stavbě sídla získávali v okolních lesích. Pozůstatky rýžování zlata lze nalézt i dnes v blízkých Licibořicích u Okrouhlického potoka, ale i ve vzdálenějších místech, kde však již nelze s jistotou tvrdit, že jde o takzvané sejpy vzniklé činností Keltů.

Expozice v Chrudimském muzeu představí hlavně ozdoby, nádoby či různé pracovní prostředky Keltů. Výstava seznámí návštěvníky také s faktografickými údaji o jejich osídlení na Chrudimsku.

Opevněná sídla lze nalézt i v jiných místech regionu. Valy u obce Rabouň však vznikly několik století před příchodem Keltů. "Zřejmě se jedná o hradiště popelnicových polí, konkrétně o kulturu slezsko - platěnickou. Ta předcházela laténskému období, zhruba od roku 1000 do roku 450 před letopočtem. Pro keltské osídlení neexistují žádné doklady," uvedl Musil.

Keltové se podle něj usazovali hlavně v oblastech podél vodních toků do 300 metrů nad mořem, vybírali si místa s vhodnou zemědělskou půdou osídlenou již od pravěku. "Výjimkou jsou ještě výše položené České Lhotice, které měly obranný charakter a střežily také zdroje surovin, zvláště železa a barevných a drahých kovů," řekl Musil.