Hra o životě sester Erži (Pavla Tomicová) a Gizely (Zora Valchařová-Poulová) Szkallových, vyprávějící příběh dvou žen o stárnutí, lásce, vášni k životu, sesterské blízkosti a hlavně nezdolném optimismu, si uměla ten večer získat nezahořklá srdce publika.

„Je to pro mě hra o napětí mezi ženskou poslušností a nespoutaností, o napětí mezi ženským nepřátelstvím a solidaritou, ale i o samotě a nedorozuměních, které jsou nakonec překonány pochopením. Nejtěžší bylo zabydlet se v nich a najít v tom moři slov autentické pocity a výrazovou svobodu," uvedla režisérka představení Tereza Karpianus.

Premiéra měla být původně uvedena v říjnu, ale z důvodu nemoci jedné z hlavních protagonistek se uskutečnila až nyní.

„Těší mě, že se představení lidem líbí. Jde přece o herečky našeho souboru, tuhle hru jsme vlastně objednávali i pro ně," uvedla ředitelka divadla Eva Mikulková.

Na samém počátku šlo Kočičí hry o filmovou povídku, k jejímuž napsání podnítila maďarského autora návštěva malířky, u níž pobývala v té době její sestra. Podnětem ke dramatizaci byl popud divadelního režiséra Gábora Székelyho. Divadelní hra měla světovou premiéru v roce 1971 v Szolnoku a tři měsíce nato se hrála v Divadle komedie v Budapešti. Do filmové podoby byla uvedena v roce 1972.

Česká premiéra Kočičí hry byla uvedena v roce 1972 v brněnském Divadle bratří Mrštíků. Největší úspěch jí však přinesla činohra Národního divadla. Dana Medřická jako svérázná Erži a Vlasta Fabiánová jako elegantní Gizela dodnes drží rekord nejdéle uváděného představení.

Eva Ženíšková