Byli jednou z hvězd historicky prvního plesu neziskového sektoru, který se konal v pátek večer v sále Regionálního muzea Chrudim.

Nejen o nedávné minulosti, ale také o plánech do budoucna jsme hovořili s bandleaderem chrudimského bigbandu KYX Orchestra Františkem Jelínkem.

Jak se vlastně zrodil pětadvacetičlenný bigband zvaný KYX Orchestra?
Jeho základy byly položeny na podzim roku 2003, kdy se parta muzikantů sešla v chrudimské čtyřce Alfa. Slovo dalo slovo a už za půl roku byla první zkouška. Hudebníci, do té doby hrající například v tanečním orchestru při místní základní umělecké škole, v chrudimském bigbandu nebo po funusech, se shodli, že na zkoušky budou chodit v neděli a začnou používat název Medium band. Tomuto střednímu názvu odpovídal i repertoár, který se skládal z klasických jazzových a swingových standardů a aranží.

Ty už dnes ale tolik nehrajete…
Po několika odehraných sezonách začal v orchestru převládat názor, že je potřeba trochu přitvrdit. Nakoupily se nové aranže a lehce se obměnila sestava. Ta však, i přes všechny změny, zůstává od začátku velmi stálá, což se dá považovat za malý zázrak.

Stejně jako to, že amatérský orchestr dokáže držet krok s dobou a vymýšlí stále nové, zajímavé, progresivní aranže, nad nimiž uznale pokyvuje i mnoho profesionálů…
Už nás tolik nebavilo vystupovat třeba na plesech s repertoárem, který dnes zvládne zahrát řada amatérských orchestrů. Snažíme se o to, abychom posluchačům nabízeli muziku, co by je bavila. A osobně si myslím, že by měla bavit také nás. Proto jsme se postupně přesunuli k funky muzice a elektroswingu.

Kvalita orchestru se prokázala i při nedávné spolupráci s Komorní filharmonií Pardubice. Nejprve jste s melodiemi z filmových „bondovek" zabodovali na Tříkrálovém koncertu v pardubickém Domě hudby a poté ve stejném městě v Tipsport areně při společném projektu vás, filharmonie a pardubického basketbalového klubu Hrajeme spolu za Pardubice II. Jak vlastně došlo k této spolupráci s Komorní filharmonií Pardubice?
Někdy v polovině roku 2014 za námi přišel náš kamarád a výborný muzikant Přemysl Kos s nápadem zaranžovat melodie z filmových bondovek. Loni v květnu jsme uspořádali koncert v chrudimském Regionálním muzeu, který se podle ohlasu návštěvníků hodně vydařil. Poté nás vedení pardubické filharmonie v čele s ředitelkou Jarmilou Zbořilovou oslovilo ke spolupráci na těchto dvou akcích v Domě hudby a aréně.

Jaké bylo hrát v prostředí pardubické Tipsport areny?
Na toto vystoupení jsme se hodně těšili. Před tak početným publikem jsme ještě nikdy nehráli. Vždyť do arény dorazilo čtyři a půl tisíce diváků! Samozřejmě bylo hodně náročné vytvořit v tomto prostoru kvalitní zvuk. Díky skvělým zvukařům se to však podařilo. I my jsme si tuto akci opravdu užili.

Navíc vás jistě muselo těšit, že jste pomohli dobré věci, protože měla také charitativní podtext…
To byla jednoznačně myšlenka, která se mi na této akci líbila opravdu moc.

Jaký je váš vztah ke sportu? Jste fanouškem basketbalu?
Přiznávám na rovinu, že basketbal nepatří mezi mé nejoblíbenější sporty. Na zápase pardubických basketbalistů jsem byl snad podruhé nebo potřetí v životě. Ale do Tipsport areny chodím na zápasy pardubických hokejistů. Jsem fanouškem Dynama.

Jak byste zhodnotil akci Hrajeme spolu za Pardubice II. po organizační stránce?
Ta byla naprosto skvělá. Za třináct let, co hrajeme s KYX Orchestra, jsme snad takový servis nikdy neměli.

Potěšily vás příznivé reakce publika?
Moc. Měli jsme trochu obavy z toho, jak fanoušci basketbalu přijmou toto okořenění  zápasu. Vedení pardubické filharmonie i basketbalového klubu nás uklidňovalo, že nemusíme mít strach, když při loňské premiéře této akce lidé vydrželi poslouchat i klasickou vážnou hudbu. A měli pravdu. Bondovky většina z nich přijala perfektně.

Pojďme z nedávné historie do současnosti, případně blízké budoucnosti. Co vás v nejbližší době čeká?
Máme radost z toho, že nás čeká pokračování spolupráce s legendou české hudební scény Radimem Hladíkem a jeho kapelou Blue Effect.

Jak a kdy se zrodila?
Jsou to zhruba čtyři roky zpátky, kdy jeden z členů našeho orchestru navrhl, abychom do repertoáru zařadili skladbu Radima Hladíka Má hra.
Mimochodem, její český originál z roku 1971 byl později úspěšně prodán do Ameriky. Po celém světě ho tehdy proslavil animovaný band One-T pod názvem The Magic Key.
Když jsme chtěli získat notovou partituru této skladby v archivu Českého rozhlasu,  narazili jsme na problém s autorskými právy. Ten mě dovedl až k samotnému legendárnímu kytaristovi Radimu Hladíkovi, který byl velmi mile překvapen naším zájmem. Doslova se divil, že  někoho zajímá v tuhle dobu ještě taková muzika. Požádal nás z počátku o pracovní nahrávky skladby, jak ji cvičíme a hrajeme. Dalším krokem v naší rodící se spolupráci pak bylo přizvání celého Blue Effectu jako hosta na náš koncert k desátému výročí založení big bandu. Ten se konal v roce 2012 v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi, Radim Hladík si s námi osobně zahrál a stal se kmotrem tehdy vydaného CD.
Posléze nastal určitý  útlum ve spolupráci, kdy KYX Orchestra pokračoval v tvrdé práci cvičení dalších skladeb z cyklu Nová syntéza a Blue Effect byl osloven ke spolupráci profesionálním Rozhlasovým Big Bandem Gustava Broma. V roce 2015 byla naše snaha a píle odměněna osobní nabídkou Radima Hladíka jet s Blue Effectem malé koncertní turné k cyklu Nová syntéza. Vyjádřil se v tom smyslu, že se mu líbí, jak k tomuto projektu přistupujeme, jak se o něj staráme a jak si společné hraní užíváme.

Kolik koncertů s Blue Effectem vás letos čeká?
V tuto chvíli jsou potvrzeny koncerty v Plzni (14. 3.), Praze (15. 3.)  a Brně (15. 4.). Pevně věříme, že budou přibývat i další města a kdo ví, třeba se podíváme také mimo Českou republiku. Nechtěl bych to zakřiknout, ale vypadá to, že by se mohla rýsovat i nějaká koncertní minišňůra na Slovensku. Uvidíme. Není to jednoduché, protože jde o finančně poměrně nákladný projekt.

Jak moc je reálné, abyste se
s tímto projektem objevili také na východě Čech?
Není žádným tajemstvím, že jsme žádali o dotaci na koncert chrudimskou kulturní komisi. Město, kde máme největší základnu fanoušků, by si takovou akci jistě zasloužilo. Už proto, že náš společný koncert v Divadle Karla Pippicha měl nebývalý ohlas a spousta lidí nám volala a psala, proč jsme ho neuspořádali v nějakém větším sále. Doufám, že se to letos povede, ale bez podpory partnerů nebo dotace se určitě neobejdeme.

Jak složité je dnes u amatérského bigbandu zkoušení?
Hodně. Dříve jsme se nacházeli v trochu jiných životních etapách než teď. Většinou jsme byli studenty, rozjížděli byznys, neměli rodiny nebo pracovní závazky. Nyní je to jinak. Přesto se neustále snažíme o to, abychom se scházeli každou neděli. Zkoušíme v chrudimské základní umělecké škole. Byly i horší časy, kdy jsme si sahali pomyslně na dno. V tuto chvíli, kdy máme za sebou i před sebou zajímavé projekty, je to přece jen jiné.

Kdo je tím, kdo souboru vtiskl hudební tvář?
Jednoznačně dirigent Roman Fišer. Je jediný profesionál mezi námi, vystudoval konzervatoř. Tento výborný trombonista učí na základní umělecké škole a účinkuje v různých hudebních tělesech. A do toho po nocích rozepisuje noty a vytváří aranže, zatímco manželka a dvě děti spí. Klobouk dolů před ním, že to zvládá. Aby se z toho nezbláznil, mám na starosti organizační záležitosti kolem kapely. Ale to, jak KYX Orchestra zní, je hlavně jeho zásluha.