Zastavme se ještě jednou na Novém Hradci Králové, v romantickém prostředí Zámečku. Již před rokem 1505 zde stávala kaple.
„Roku 1521 ve středu po svatém Sixtu odkázal Pavel Vejskal, hradecký soukeník, dvě kopy míšenské na kostel, který se má stavěti na památku Mistra Jana Husa a jiných věrných Čechův,“ píše kronikář František Švenda. Ale teprve před rokem 1530 byl kostelík vystavěný.
Kostelík postavil hradecký měšťan Lukáš Hostovský, řečený Forman.

„Stalo se tak s povolením hradecké městské rady za Střebšem na vrchu, kterýž slove Konstancí,“ pokračuje Švenda.
Měšťan Forman daroval 200 grošů míšenských na nákup luk a polí, ale i na plat kněze. Současně dostala městská rada i nedalekou vinici, která se jmenovala Královská, a také dostala včelstva.
Po bělohorské bitvě byl kostelík přejmenován jménem sv. Jana Křtitele, aby byla zahlazena památka na Jana Husa. Válka třicetiletá znamenala zpustošení kostela.

Až roku 1674 se začalo s přestavbou. Tesař V. Matouš se ujal opravy po slavnostním kladení základů. Přestavba byla dokončena v roce 1693.
Byl postaven kostelík o jedné lodi s kněžištěm. Šindelová střecha měla dřevěnou věžičku. Kolem kostela byl dřevěný ochoz nesený sloupky. Kolem byl hřbitov.

Hlavní oltář je barokní, portálový z roku 1691, práce hradeckého truhláře Khaymajera. Má tři obrazy: sv. Jana Křtitele a dva sv. Václava, asi od J. Kavky. Dřevěné sochy po stranách oltář doplňují. Boční oltář s obrazem sv. Vojtěcha je dílem hradeckého malíře J. L. Klemense, druhý je zasvěcen Janu Nepomuckém. V lodi je pískovcová socha trpícího Krista z roku 1715 od F. A. Pichlera.
Kunsthistorik Ivo Kořán připisuje autorství J. P. Cechpauerovi. Obraz Stětí Jana Křtitele nese nápis, že byl zhotovený nákladem Matěje a Barbory Pavlíkových a přemalován roku 1890 Františkem Řezníčkem. Na hřbitově stojí zvonice se zvony od Eliáše Stodoly a Šimona Stodoly.

A na závěr několik zajímavostí:

Z roku 1819 je nejstarší kresba kostela sv. Jana Křtitele od faráře Hugona Václava Seykory v knihovně kláštera strahovského. Na šindelové střeše nad kněžištěm a lodí jsou dva křížky a proti kostelu stojí dřevěná márnice.

Roku 1577 se připravovalo na návrší otevření dolů na drahé rudy. Povolení na dolování získal Jan Segner, zlatník z města Javoru ve Slezsku. Zda se opravdu kolem kostela začalo dolovat, o tom se zprávy nezachovaly.

Kolem roku 1715 žil u kostela sv. Jana Křtitele poustevník Jindřich Nedělka. Zemřel ve věku 74 let. Nástupcem byl poustevník František Hermelius, který vyučoval děti vesnické. Dále se připomíná poustevník Antonín a poustevník Petr Mikříček, zvaný Konrád. Skonal ve věku 73 let a byl posledním poustevníkem při kostele, protože císař Josef II. roku 1783 poustevníky zrušil.

JIŘÍ MALINA