Český krasavec na cestě za slávou a vítězstvím

Z hodinového živého rozhovoru ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové jsme pro vás vybrali alespoň několik nejzajímavějších otázek a odpovědí.

Martine, jako Muž roku 2011 odlétáte zkusit štěstí do Bangkoku v soutěži Muž světa, je to tak?
Ano, finálový večer se uskuteční 17. prosince.

Davide, jak vznikla soutěž Muž roku a podle jakých kritérií vybíráte ty správné chlapy?
DN: Soutěží Miss je opravdu hodně a mě napadlo, že i dámy se chtějí podívat na hezkého muže, který bude dobře vypadat, bude mít nejen svaly, ale bude i vtipný, šarmantní, okouzlující a taky chytrý. Jedním z kritérií je také věk: mezi osmnácti a třiceti lety.

Naše posluchače určitě napadne, že když jdeš soutěžit o titul Muž roku, Martine, tak si musíš o sobě ale sakra myslet?
MG: Zdravé sebevědomí si myslím, že mám. A jsem soutěživý člověk. Na druhou stranu jsem to přál všem klukům, kteří se zúčastnili, protože to byla skvělá parta. Dostal jsem se tam náhodou, já bych se do takovéto soutěže asi sám nepřihlásil. Dostal jsem se tam přes kamaráda 
a jsem za to rád.

Jak jste vlastně, Davide, dokázal získat licenci na světovou soutěž Muž světa, kam odlétá právě Martin?
DN: Dostat licence na mezinárodní soutěže je velmi obtížné a člověk musí splnit řadu kritérií. Soutěž už musí být v dané zemi několik let. Licence je samozřejmě finančně náročná. A třeba minulý rok jsem byl jako reprezentant České a Slovenské republiky v Indonésii, v Djakartě, kde probíhalo finále. Musel jsem tam hovořit o tom, jací modelové budou pro příští sezonu v kurzu u nás.

Jací?
DN: Vysocí, ne až tolik namakaní, většinou blonďatí nebo hnědovlasí a bude tam barva očí hnědá nebo modrá. A pofrčí tetování.Musí splňovat kritéria mezinárodní soutěže, což je věk v rozmezí osmnáct až devětadvacet let, musí mít dobrou fyzičku, umět alespoň dva jazyky a měl by být šarmantní.

Říkal jsi Davide, že Martin má 
v Bangkoku velké šance…
DN: Martin se líbí i ostatním ředitelům na našem portálu, a psal mi i prezident Muže světa, že se mu Martin velmi líbí a že vypadá velmi mile, sympaticky a splňuje fyzická kritéria.

Martine, mohl byste o sobě říci ještě trošku víc?
MG: Příští týden mi bude pětadvacet. Pocházím z Karlštejnska, vesnice, kde jsem vyrůstal, se jmenuje Mořina. Teď už bydlím v Praze, mám tu veškeré aktivity, zároveň studuju školu, ekonomickou fakultu. Mluvím anglicky, španělsky, portugalsky.

Jak se na soutěž Muž světa připravujete?
MG: Především fyzicky - a hodně. To znamená spoustu práce v posilovně, úpravu jídelníčku a tak. Trošku trpím, pivo mám rád a mám rád i ten řízek. Teď vůbec nepiju, skoro měsíc jsem neměl alkohol. Alkohol nejde moc ruku v ruce s posilováním.

Jak na vaše úspěchy v soutěži reagovali lidé v Mořině, odkud pocházíte?
MG: Vesnička je opravdu malá, má zhruba šest set obyvatel, se spoustou lidí se tam znám. Gratulovali mi hlavně kamarádi, dokonce mě poznala i jedna cizí paní na zastávce autobusu – to mě moc potěšilo.

Hodně se hovoří o tom, jestli mají takovéto soutěže smysl. Jestli to není příliš laciné, jenom kvůli popularitě lidí, kteří se do toho přihlašují. Proč vlastně se pořádají takovéhle soutěže?
DN: Já si myslím, že to není laciné, že někdo vyhraje, že je z něho celebrita. Spíš jde o to, že se těm lidem zvýší sebevědomí, že něco mohou dokázat, můžou i vydělat peníze. A hlavně podpoří dobrou věc, výtěžek jde vždy na charitu.

Martine, v čem vy vidíte smysl všech těch soutěží?
MG: Je to zkušenost. Člověk potká plno lidí, může prorazit do světa. Je to příležitost.

Od srpna, kdy jste zvítězil v soutěži, jste potkal mnoho zajímavých osobností. Jak se cítíte ve společnosti lidí, které většinou sledujeme v televizi? Je mezi nimi někdo, kdo vás zaujal?
MG: Je to velice příjemné. Zaujala mě spousta lidí. Je to těžké takhle vyjmenovat, já si jejich společnost rád užívám.

Martine, co obvykle děláte o víkendu – pokud tedy nemusíte jet na nějakou akci?
MG: Pokud mám volný čas, tak si velmi rád přispím a potom si rád zajdu na nějaký oběd s kamarády. Samozřejmě také některé víkendy trávím doma s rodinou, s mojí mámou a mojí sestrou, ta má dva psy… Čas trávím většinou sportem a kulturou.

Řada známých osobností se věnuje charitě. Martine, uvažujete také o něčem takovém?
DN: Martin pomáhá s přehlídku pro Terezu Maxovou, respektive pro její nadaci, v Českých Budějovicích dělal přehlídku pro Rakovinu – věc veřejnou, kde patronkou je Vlaďka Erbová. Musím říct, že Martin se charitě věnuje a já jsem velmi rád, že vzal to své poslání opravdu velmi vážně.

Vy se, Davide, také věnujete charitě a spoustě dalších projektů. Představíte nám váš poslední počin, První dámský klub v Náchodě? Proč ten nápad vznikl?
DN: Protože tam nic takového nebylo. Přijela zpěvačka Magda Malá a kouzelník Tomáš Magnusek a byl to takový fajn večer. Dámy, byla jich tam asi stovka, se bavily, nějaké vínko popily a pro tu chvíli zapomněly na své starosti. Byla tam i bohatá tombola. Rád bych si to zase zopakoval – nejspíš někdy v březnu.