Do soutěže se parta čtrnácti mladých mužů dostala tak, že je organizátoři sami oslovili.

„Viděli nějaká naše videa, líbilo se jim to a my jsme samozřejmě možnost velmi rádi využili. Bavíme se tím, nicméně se samozřejmě snažíme, dřeme a chceme se dostat co nejdál,“ řekl Filip Rančák, člen taneční skupiny Křečkovi muži. Celá anabáze kolem televizní soutěže začala už v létě castingem v Národním divadle v Praze. Do soutěže bylo přihlášeno na šest tisíc umělců všeho druhu.

„Tam v divadle se nám mimořádně dařilo, porota byla nadšená a pak už se od nás očekávaly velké výsledky, což vždycky není úplně dobré. Ale jsme moc rádi, že jsme se z takového množství lidí dostali mezi čtrnáct nejlepších,“ vzpomínal Filip.

Křečkovi muži se dali dohromady asi před čtyřmi lety a tančí Old school street – moderní styl tance ze sedmdesátých až osmdesátých let. Charakteristická jsou pro ně žlutá trička, na jejichž zádech je vždy přezdívka tanečníka a jeho telefonní číslo. „Tak to máme samozřejmě kvůli ženským a v někteých případech to docela funguje,“ směje se Křeččí muž.

Česko Slovensko má talent.

Členům skupiny je od devatenácti do dvaatřiceti let a tancují hlavně pro zábavu. Je možné je vidět na nejrůznějších akcích, plesech a podobně.

„Doufáme, že nás účast v soutěži vystřelí někam dál, proč ne. Děláme to i proto,“ přiznává Filip. Uskupení funguje vůbec na rovinu a tak trochu s nadsázkou. Servítky si neberou, i když jim to může někdy, třeba právě u poroty, uškodit. „Tak v medailonku jsme si trochu rýpli, ať nám lidi posílají hlasy, že to sami neutáhneme, protože nejsme hokejisti. Do dalšího si zase něco vymyslíme,“ naráží Filip Rančák na účast Dominiky Haškové v soutěži.

Štáb je fajn, s porotci se ani nesetkáme

Zákulisních drbů však tanečníci v zásobě příliš nemají. Produkce celého projektu i moderátoři jsou velmi příjemní a s porotci soutěžící nepřijdou vůbec do styku, až při samotném vystoupení. To je na druhou stranu dobře, alespoň jsou nestranní. Víkendová noc, kdy se natáčelo semifinále, se samozřejmě bez večírku neobešla.

„Měli jsme spíš jen takový soukromý, to je také jeden z důvodů účasti na podobných akcích,“ přiznává Filip.

Česko Slovensko má talent.

Účast v soutěži provázejí i další povinnosti, jako jsou on–line rozhovory a také přednostní právo organizátorů na vystoupení skupiny.

Nyní čeká skupinu finále, které by se mělo konat 28. listopadu. Protože se jim choreografie v druhém kole příliš nevyvedla, budou se po zbývající týdny pečlivě připravovat. Představení musí být pokaždé jiné. Při tom prvním lidé tleskali vestoje, podruhé bylo vystoupení i podle slov poroty přeplácané a příliš nahuštěné, to chtějí změnit.

„Jsme zvyklí mít choreografii na čtyři minuty, nyní jsme se museli vejít do dvou minut a nevyšlo to,“ říká smutně Zdeněk Zolman, choreograf skupiny. Tanečníky také zradily konfety a pyrotechnika, se kterými se setkali poprvé až při přímém přenosu.

Konkurence je skutečně silná, soutěžící jsou prý velmi nadaní a mnohdy je to opravdu jen o štěstí. Do úzkého výběru se dostanou skuteční talenti a nepanuje mezi nimi konkurenční prostředí. „Našli jsme tam mnoho kamarádů a fajn lidí, spíš se povzbuzujeme navzájem, než abychom si házeli klacky pod nohy,“ dodal Filip.