Procházením okolo místnosti navštívíme několik neodolatelných scenérií. To je nápad pro  deštivý den jako stvořený, navíc zelená prospívá unaveným očím.

Barva života

Název výstavy se zdá být popisným. Zní totiž Převážně zelená, protože autor použil hodně zeleného pigmentu. Zelená je proživotní barva. Co je zelené, stále se obnovuje, nikdy nekončí, nevyhoří a představuje život věčný.

Michal Burget s oblibou využívá iluzi, což je jeden z výtvarných principů, o němž víme, že bavil malíře už v antice a středověku. Byla to malba pro fajnšmekry. Cílem bylo trumfnout kolegu, být nejlepší. Zpochybnit hranici mezi realitou a zdáním. Na Burgetových obrazech je velkoryse pojatý prostor, jako to nejširokoúhlejší kino. Jestli lze najít nějakou filmovou paralelu, tak jistě s monumentálně pojatými záběry ve snímcích Jamese Camerona.

Grafické listy

Některé obrazy jsou dokonalé puntičkářsky kresebným způsobem, v jiných autor buduje prostor skrze modré stíny. Přízračnou atmosféru má cesta, chrám a úplněk v hořících barvách Monetova Londýna. Scéna připomíná náchodský zámek od Bělovsi, kde autor žije. Ovšem když si představíme místo zástavby periferie s obchoďáky a skladišti spíše blata a soumrak s poletujícími havrany. Obrazy doplňují ve výlohách grafické listy, například se ztroskotaným vojenským vrtulníkem.

Burgetovy malby i lepty reagují na fakt, že do idylické krásy české krajiny vtrhly akční filmy.

Něco nám muselo chybět, když jsme svět nemluvných hláškujících svalovců tak dokonale přijali. Přestože je pravým českým hrdinou Švejk nebo Jára Cimrman, po tom skutečném hrdinovi asi tak trochu tajně stále ještě toužíme.

Touha po záchraně

Tahle touha po zachránci je podstatou mýtu o Blanických rytířích a čekání na hrdinu, jako na Godota, je jedním z témat Michala Burgeta. Ale kdo je hrdina v našem komplikovaném světě a jak ho poznáme nebude-li mít zářící brnění a bílého koně?

K dobrému životu potřebujeme umění, potřebujeme se obklopovat obrazy, které se nám líbí, baví nás a trochu i provokují. A přesně takové jsou malby Michala Burgeta.

Martina Vítková